Jestli patříte mezi kešery, možná vás bude zajímat, jak je na tom geocaching ve vztahu k ochraně přírody. Převážně dobře! Problémy jsou v Česku ojedinělé a až na naprosté výjimky se ochranářům daří je úspěšně řešit přímo s autory keší, přinejhorším s reviewery. Pokud náhodou patříte mezi kešerské staromilce a držíte se názoru, že o geocachingu by se mělo mluvit výhradně uvnitř kešerské komunity, pak vězte, že ochranáři jsou i mezi kešery. Takže je lepší se vzájemně domluvit dřív, než příroda utrpí.
Šetrný geocaching
Geocaching se v Česku dotýká ochrany přírody nejčastěji v chráněných územích a u památných stromů. Protože se v diskuzích objevovaly různé fámy a nepodložené domněnky, sestavili jsme ve spolupráci s AOPK ČR doporučené postupy. Pravidla, která se týkají keší v chráněných územích, můžete najít na kešerském wikiwebu. Pravidla vztahující se ke keškám u památných stromů jsou na stránce Významné stromy, odkaz dole. Našimi pravidly se inspirovala i European Wilderness Society.
Geodálnice
Mezi typické neblahé jevy geocachingu patří především sešlap vegetace následovaný půdní erozí. Mezi kešery se vžil termín “geodálnice“. Stačí průměrná návštěvnost keše a pokud hledači používají stále stejnou přístupovou cestu, po roce už je ke keši jasně vyšlapaná pěšinka. Pokud jde o citlivější vegetaci, typicky lišejníky, projeví se sešlap i při návštěvnosti kolem 10 lidí za rok. Kde je vegetace řídká nebo úplně chybí, tam se projevuje půdní eroze – nejčastěji způsobovaná dešťovou vodou, ale i větrem či ledovými jevy. S postupující erozí se její rychlost zvětšuje, jak je “koryto” pěšinky hlubší a širší. Z prvotní stružky na pěšince vzniká rygol, úvoz, strž… Geodálnicím lze předcházet dvěma způsoby – buď vybrat pro umístění keše místo, kde je v okolí pevný povrch či odolná nebo rychle se obnovující vegetace, anebo umístění keše pozměňovat vždy, když začíná být přístupová pěšinka znatelná.
Dutiny stromů
Častou chybou z nevědomosti je také umísťování keší do dutin stromů. Nemusí to vadit vždy, ale je dobré vzít v potaz několik faktorů. Dutiny stromů jsou místem, kde se mohou ukrývat netopýři. Známe je sice nejčastěji z jeskyní (ano – pozor i na umístění keše do jeskyně), ale několik druhů upřednostňuje právě dutiny stromů nebo pukliny ve skalách. Ovšem stromů s dutinami je v našich převážně hospodářských lesích pomálu. A proto je málo nejen netopýrů, ale třeba také brouků, jejichž larvy se vyvíjejí v mrtvém dřevě. I když umístíte keš do dutiny šetrně bez zásahu do trouchu s larvami, dříve či později přijde kešer, který v dobré víře dutinu “vylepší” právě třeba odstraněním trochu i s larvami… Duté kmeny mohou obývat rovněž mravenci, sršni…
Kořeny stromů
Kdo by neznal keše schované mezi kořeny. U pařezů už to ničemu neuškodí. Pozor je ale potřeba věnovat živým stromům, zejména pak těm cennějším. Kořeny bychom neměli odhrabávat, a to jak při zakládání keše, tak při jejím hledání. I drobné odření může “otevřít bránu” infekci, která strom během pár let usmrtí. Chcete-li keš věnovat památnému nebo jinak významnému stromu, vždy ji raději uložte mimo dosah onoho stromu.
Na stromě
Na strom se dá keš umístit různými způsoby. Může viset na větvi – pak musí být zavěšení dostatečně volné, aby větev neškrtilo. Ale ne zas tak volné, aby při větru svým pohybem nesedřelo kůru. Může být ve špičce stromu – zvažte, kolik lidí tam poleze a kolikrát to ten strom zvládne.
Keš můžete také připevnit ke kmeni. Potom pozor na to, že bychom neměli zasahovat do lýka nebo dřeva, opět by hrozila infekce. Můžete sehnat hřebíky ze speciální hliníkové slitiny, které jsou šetrnější. Mějme ale na paměti, že hřebík zatlučený skrz kůru do dřeva postupně zarůstá do kmene, až ho kůra převrství a zaroste. Je tedy potřeba ho pravidelně povytahovat. Některé stromy mají kůru velmi tenkou, jiné zase málo pevnou na to, aby keš udržela. Možná bude lepší keš umístit raději jinam… A značky například pro noční lovy raději upevňujme napínáčkem než hřebíkem. I když takové starší borovici by kratší hřebíček skrz celou kůru neprojel.
Pod převisy
Na písčitých půdách bývají pod převisy časo místa s larvami mravkolvů (známý Ťutínek z Ferdy mravence – základní to učebnice zoologie bezobratlých). Poznáte je podle trychtýřovitých důlků, pod jejichž dnem je larva schovaná. Tomu je lepší se vyhnout. Pod velkými převisy zase bývají antropologická naleziště a měli bychom tedy zabránit tomu, aby při hledání kešeři přehrabovali písek do hloubky.
Kamenné zídky
Velmi často kešeři umísťují keše mezi kameny. Nepodezíráme autory, že by při schovávání keše stabilitu zídek ohrožovali. Musíme ale mít na paměti, že při hledání mohou kešeři zkoušet vytáhnout ze zídky kdejaký kámen. A až to zkusí třeba stý nálezce, už to zídka neustojí. Se zídkou pak může zaniknout i celá cesta, která přetrvala desetiletí jen díky tomu, že ji kamenná zídka držela ve svahu.
Místa se zákazem vstupu
Při zakládání keše v chráněných územích je důležité si ověřit, zda v daném místě neplatí zákaz vstupu mimo značené cesty. Ten platí ze zákona v národních přírodních rezervacích a v klidových územích národních parků. Vstup ale může být omezený také ve vyhlašovacím předpisu chráněného území jiné kategorie. To se dá ověřit online v Digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody. Hranice chráněných území ale najdete zakreslené třeba i na Mapy.cz. Na legislativní omezení je třeba dávat pozor i při vybírání, které atributy u nové keše odklikneme.
Jízda na kole
Pokud budete zvažovat označení keše jako dostupnou i na kole, vezměte prosím v potaz nejen to, zda jízda na kole není v rozporu s právními předpisy (zejména v národních parcích), ale také zda to v okolí keše nemůže způsobovat kolize například s pěšími návštěvníky. Samozřejmě se zamyslete nad bezpečností pro samotného jezdce na kole. A v neposlední řadě mohou málo zpevněné cesty trpět nadměrnou erozí, pokud jezdci na svažitějších úsecích brzdí smykem.
Možné přínosy
Může být geocaching z pohledu ochrany přírody i nějak přínosný? Může. Nejčastěji šířením informací v listingu o zajímavých přírodních jevech v okolí keše. To je typické zejména pro earth cache. Dobré je, když u keše v chráněném území nebo u památného stromu upozorňuje na platná omezení. A za pochvalu stojí třeba zapojení kešerů do CITO aktivit. Je nám jasné, že sbírat odpadky nikoho zas tak moc nebaví, ale věřte, že tím přírodě pomáháte možná víc, než tušíte. Drobná nápověda je třeba v článku o plechovkách. Pěkným příkladem pomoci přírodě je v roce 2021 locationless cache “Let’s improve the outdoors“. Mrkněte na příspěvek na toto téma.
Přednáška Geocaching a ochrana přírody
Můžu nabídnout svou přednášku na tohle téma, a to jak pro kešery, tak pro ochranáře. Pro kešery to je na zhruba 90 minut a jak se to účastníkům líbí se můžete podívat třeba do logů pod tímto plzeňským eventem. Když najdeme společné datum, rád přijedu.
TravelBugy Malého strážce
Možná jste měli štěstí a potkali jste jeden z našich TravelBugů. Jestli ne, můžete se tu na ně a jimi procestované trasy podívat. A jestli jednoho z nich potkáte, možná vám přinese i slevu do našeho e-shopu.
- TB7ZRM7 Cestující Strážce Jirka
- TB7ZRN2 Strážci přírody na cestách
- TB7ZRNK Putující strážcovský Nissan
- TB7ZRNJ Putující strážcovský Defender
- TBABEVF Ranger Jirka / Strážce přírody Jirka
