Planeta nepotřebuje zachránit – přežije, ať už lidstvo udělá cokoli. Udržitelnost je ale způsob chování, které naplní mé současné potřeby, aniž by omezilo naplňování potřeb mých potomků. A protože mám své děti rád, snažím se omezovat dopady svého chování, potažmo své existence. Jak?
U všeho, co dělám, přemýšlím nad důsledky a zda by to bylo možné dělat s méně škodlivým dopadem. Týká se to hlavně nových činností, ale čas od času se vracím i k zamyšlení nad těmi pravidelnými. Kde to jde, chovám se podle toho.
Doprava:
- do práce jezdím na kole
- pokud to jde, jdu pěšky, jedu vlakem, autobusem (MHD), nebo alepoň sdílím auto
- pokud nemusím, nejedu
Domácnost:
- sprchuju se místo koupele ve vaně
- svítím jen, když je to potřeba, a úsporně
- větrám krátce a intenzivně
- raději si vezmu mikinu, než abych přitopil
- třídím vše, co jde, kompostuju
- splachuju šetrně
- preferuju spotřebiče s nízkou spotřebou
- nejezdím výtahem
- závady se snažím opravit
Výlety:
- dodržuju 6 zásad
- beru pytel na sbírání odpadků
- nosím outdoorovou lopatku
- vynechávám aktivity s výraznějším negativním dopadem
Nákupy:
- pořizuju jen to, co potřebuju
- dávám přednost zboží místního původu
- preferuju bio a podobné šetrné zboží
Jdu příkladem
A jak to děláte vy, aby vám vaše děti mohly poděkovat za to, že jste jim podmínky pro život moc nezhoršili? Napište, nebo vložte komentář 😉