Kuba a Bára následovali strážce přírody Jirku pěšinou lesem do kopce. Skrz pás křoví došli na louku. Ale narozdíl od té spodní, která byla hustě porostlá svěží trávou, byla tady tráva nízká, řídká a zelená spíš do šeda, než sytě.
“Tohle je stepní louka. Rostou tu jiné druhy, kterým tolik nevadí sucho a sluneční žár.Většina z nich má dlouhé kořeny, které dosáhnou na vlhkost hluboko pod povrchem.
Znáte třeba tuhle kytičku?” První zareagovala Bára:
“Ty jo, nevím, ale krásná. Jak je chlupatá!” Kuba mlčel a jen zavrtěl hlavou. Jirka jim napověděl, že má jméno jako velký savec, kterého mohou často vidět třeba v neděli v Pardubicích, jak tam běhá, a druhá půlka jména, že je zařízení, kam toho savce můžeme zavřít, aby neutekl, a přitom si ho mohli všichni prohlížet.
Báře i Kubovi se začalo z hlavy kouřit, jak usilovně přemýšleli, co tím asi chtěl Jirka říct. Bára to uhodla: “Už vím. Ten jsme viděli vloni na Doupově, ale měl mnohem větší květy a ne tak svěšené.” Jirka jim vysvětlil, že tenhle je luční, zatímco oni viděli nejspíš otevřený. Chráněné jsou ale oba.
O kus dál u vyhlídky našli další, ale jen nizoučké. Strážce Jirka vysvětlil, že tyhle jsou malé, protože sem na výhledy chodí dost lidí a než rozkvetou, tak po nich šlapou, protože je nevidí. Rostlinky pak moc nerostou, ale přesto dokážou vytvořit semena.
Během povídání k nim přišel pán se staromódní červenou čepicí na hlavě a už z dálky povídá: “Dobrý den, moc to tady prosím nepošlapte, zítra tu budu sekat trávu.” Kuba na to: “No to asi těžko, když tu kvetou chráněné kytky.” Jirka měl radost, že se Kuba tak rychle zorientoval a zapojil do ochrany přírody.
Ale také z toho, že je zase jednou ve správný čas na správném místě a může něco zachránit. Farmáři kvítky ukázal a vysvětlil, že by měl sekání odložit, až za dva měsíce budou semena zralá a rozletí se po okolí.
Ale jinak že je určitě dobře, že louku poseká, protože jinak by se tu stará tráva nahromadila a dusila tyhle i další vzácnější druhy.
Jak se tedy jmenuje chráněná květinka z dnešního příběhu? Jestli jste to ještě neuhodli, je to koniklec.
Konkrétně koniklec luční.
Podívejte se na celý fotopříběh:
(Použité fotografie jsou majetkem EFKO karton s.r.o.)