Projekt č. 264/2020, č. DOT/54/12/019112/2020
Nechal jsem se ustanovit strážem přírody také od Magistrátu hl. m. Prahy (MHMP), abych měl působnost i jinde než jen v národních přírodních památkách. Protože mi přišlo, že se v pražské stráži přírody nic neděje, navrhoval jsem pracovníkům MHMP, co by bylo dobré se stráží dělat. Nakonec mi navrhli, abych své nápady realizoval v rámci projektu, který by mohl být podpořen v rámci grantového řízení města. To je nabídka, která se neodmítá, pokud chcete něčeho dosáhnout. Napsal jsem návrh, poslal ho k připomínkám ostatním strážcům a finální podobu podal. Pak jsme čekali, jak to dopadne, a ono to dopadlo.
Projekt byl splněný úspěšně a víceméně podle plánu. V souladu s plánem bylo jeho řešení zahájeno 1. července 2020 a ukončeno 31. prosince 2021. Následující přehled aktivit je členěný podle konkrétních aktivit uvedených v plánovaném rozpočtu projektu.
Vybavení
Pořizování vybavení probíhalo prakticky po celou dobu řešení projektu. V evidenci Magistrátu hl. m. Prahy (MHMP) je více než 40 ustanovených členů stráže přírody. Projekt počítal s přidělením vybavení 25 aktivním členům. Za celou dobu řešení se však do komunikace se mnou jako řešitelem grantu zapojilo pouhých 22 členů, přičemž někteří jen odmítli spolupráci nebo získání vybavení. Komunikace v této věci dál probíhá. S MHMP jsme dohodli, že nerozebrané vybavení zůstane na MHMP k dispozici pro zájemce z řad dalších členů stráže přírody.
Funkční košile s krátkým rukávem včetně označení stráže nášivkami na rukávu jme pořídili v počtu 25 kusů různých velikostí. Podařilo se mi domluvit množstevní slevu, díky které jsme dosáhli na nižší cenu oproti původní kalkulaci. Košile (Husky Gomy ve světle olivové barvě) jsou lehké, mírně elastické, prodyšné a přitom pevné. Strážci si je ihned oblíbili. Odbornou aplikaci nášivek na rukáv se podařilo zajistit formou sponzorského daru od zkušené švadleny. Košile vhodně zviditelňují členy stráže přírody v terénu a sjednocují vzhled. Ve výsledku tak působí preventivně proti nevhodnému chování, protože veřejnost vnímá přítomnost strážců v terénu. Sedm z dodaných košil zřejmě zbyde neuplatněných kvůli nezájmu ostatních strážců.
Nášivky jsme nechali vyrobit celkem v počtu 75 párů. I zde se podařilo ušetřit, a to díky domluvenému souběhu zakázky s jinou podobnou od jiné organizace (tj. větší množstevní sleva). Jeden pár tvoří nášivka tvaru obloučku s nápisem “STRÁŽ PŘÍRODY”, druhou znak Prahy. K užití znaku byl získán souhlas Rady HMP. 25 párů nášivek bylo rovnou aplikováno na košile. Dalších 50 párů bylo přidělováno strážcům vždy po dvou párech. Záměrem je, aby si je strážci aplikovali na oděvy, které jsou sami zvyklí používat při terénní službě. Podobně jako košile i jednotné označení na dalších oděvech slouží ke zviditelnění strážců v terénu. Nášivky si převzalo 18 strážců. S MHMP bude dořešeno, jestli zbylé budou nabídnuty ještě dosavadním zájemcům k aplikaci na další jejich oděvy, nebo zůstanou v zásobě pro nové zájemce.
Vizitky byly zajištěny pro 9 strážců po 200 kusech. Více strážců o ně neprojevilo zájem, protože je při strážní službě nevyužívají. Tím pádem se oproti předpokladu i na této položce ušetřilo.
Výtisk zákona č. 114/1992 Sb. s komentářem byl pořízen v počtu 25 kusů a i zde byla vyjednána množstevní sleva, která náklady oproti předpokladu snížila. Výtiskem bylo vybaveno 18 strážců, ostatní neprojevili zájem. Kniha je vhodným studijním materiálem a může dobře posloužit i při vyjednávání s protistranou. Bohužel výtisk s každou novelou zákona ztrácí na aktuálnosti, pokud si změny strážci sami do výtisku nevyznačují.
Bylo pořízeno 25 kusů outdoorových lékárniček s návodem na poskytování první pomoci. Na základě doporučení dodavatele byl vybrán model, který plánovanému využití vyhovuje nejlépe a je přitom levnější než původně plánovaný. Lékárničky mohou využít strážci jednak v případě vlastního poranění při terénní službě, ale i při pomoci návštěvníkům, kteří se v přírodě zraní. Nevyužívají se často, ale pro image stráže je velkým přínosem, když s jejich využitím strážci dovedou účinně pomoci v nouzi. Lékárničky si také převzalo 18 strážců.
Dále bylo pořizováno další vybavení, které nebylo v návrhu projektu přesně specifikováno a které bylo průběžně diskutováno s pracovníky MHMP. S ohledem na aktuální situaci byl pořízen pár pratelných bavlněných ústních roušek s označením STRÁŽ PŘÍRODY pro každého strážce, tedy 25 párů. V určitých fázích šíření Covid-19 byly roušky projevem ohleduplnosti vůči veřejnosti, se kterou strážce jedná. Rozdáno 18 strážcům. Jednotné batohy s označením STRÁŽ PŘÍRODY byly pořízeny již v redukovaném počtu 20 kusů, rozdáno 18. Batohy jsou prakticky nedílnou součástí terénního vybavení stráže. Po testování několika různých modelů od 3 výrobců byl pořízen model Husky Stingy v zelenošedé barevné kombinaci, opět ve velmi výhodné ceně díky spojení s objednávkou dalšího odběratele. Podle zájmu jednotlivých strážců byly pořízeny dále jutové pytle (celkem 8 ks, zejména na odpad pro opakované použití), plastové pytle dvou různých velikostí (60 a 120 l, celkem 21 rolí, zejména na odpad na jednorázové použití), podavače odpadků (5 kusů na sbírání odpadu), pracovní rukavice různých druhů (základní, zateplené, nepropustné, celkem 33 párů, na sběr odpadků i další činnosti) a technický líh (celkem 10 lahví, vždy jedna 0,5l s tryskou do terénu a jedna 1l na doplňování, na odstraňování graffiti). Byla pořízena i jedna zatahovací pilka na zprůchodňování pěšin a uvolňování hraničníků a infopanelů z křoví, která byla hrazena částečně z dotace a částečně z vlastních prostředků řešitele. Toto drobné vybavení bylo pořízeno až v závěru řešení projektu, neboť většinou představuje náhradu za vlastní vybavení, které strážci opotřebovali během předchozích strážních služeb. Na toto doplňkové vybavení nakonec byly částečně spotřebované i prostředky ušetřené u vybavení zmíněného v předešlých odstavcích.
Pořízení vybavení komplikovala malá součinnost členů stráže. Původně plánovaný termín pořízení veškerého vybavení do 30. 4. 2021 se tak nepodařilo dodržet, ale vybavení bude sloužit v následujícím období. V něm snad strážci budou v terénu více aktivní. V období řešení projektu se totiž část strážců obávala vycházet mezi lidi nebo s nimi komunikovat napřímo kvůli obav z přenosu koronaviru.
Drobné propagační předměty
Ze zkušeností stráže přírody v jiných oblastech vyplývá, že pro komunikaci s veřejností a zejména dětmi je velmi vhodné, když strážce může dítěti věnovat nějakou drobnost, aby přitáhl jeho pozornost k přírodě a její ochraně. V Praze se propagační předměty ve stráži přírody dosud nevyužívaly a tak bylo těžké vydiskutovat, o jaké předměty by mělo jít a jak by měly vypadat.
Nejdříve byly vyrobeny kartonové podtácky. Je na nich roháč obecný (obrázek, krátké představení a QR kód s odkazem na podrobnější popis). Podtácky se velmi osvědčily pro popularizaci ochrany přírody zejména na AOPK ČR. Na lícovou stranu bylo jako doprovod malby zvolno heslo “Já také žiju v Praze!”.
Z prostředků ušetřených v jiných položkách byly nakonec pořízeny i samolepky se stejným heslem a podobným provedením. Samolepky nesou malby roháče, mloka a veverky, tedy zvláště chráněných druhů s výskytem na území Prahy. I samolepky se živočichy jsou osvědčeným odměňovacím artiklem.
Náklady na propagační předměty zahrnují nejen vlastní výrobu, ale také licenci na malby externí autorky a grafické zpracování tiskových podkladů. Licence zůstávají využitelné pro další aktivity stráže přírody v budoucnu. V případě podtácků musela být tisková data zpracována nadvakrát, neboť původní kruhová podoba u jednoho dodavatele se nakonec ukázala být i přes spojení s jinou objednávkou příliš nákladná pro realizaci a konečné šestiúhelníkové provedení u jiné tiskárny vyšlo výhodněji i se zaplacením nových tiskových dat. Podtácků bylo nakonec pořízeno 5.000 kusů a samolepek po 10.000 kusech od každého typu. Jsou určené pro rozdávání strážci v terénu a na osvětových akcích, a to zejména dětem a mládeži. Předpokládá se, že toto množství by mohlo vydržet zhruba na dva roky. Efekt propagačních předmětů je nejen v účinnějším působení na veřejnost (obdarovaný si lépe uvědomí důležitost vědomostí o přírodě, vhodného chování v ní apod.), ale i v motivaci samotných strážců do komunikace s veřejností aktivně vstupovat.
Leták o stráži přírody
Ke zviditelnění stráže přírody a šíření informací o jejím výkonu v Praze bylo plánované vydání letáku. Protože i to byla v Praze novinka a ani z jiných oblastí mnoho zkušeností nebylo, byla dlouho zvažovaná podoba letáku a hlavně jeho obsah. Aby byl pro potenciální čtenáře leták co nejlákavější a nejužitečnější, byla zvolena podoba s dostatkem grafiky (fotky i malby). Stručně byla kromě stráže přírody do textu zpracována i ochrana přírody (chráněná území, chráněné druhy, památné stromy) a zásady ohleduplného návštěvníka přírody (s odkazem na jejich podrobné zpracování na webu). Grafika letáku byla zpracována s ohledem na úsporu barvy při tisku a leták byl vytištěn na 100% recyklovaném neběleném papíru jako vzor odpovědného a udržitelného jednání.
Leták byl vytištěn v počtu 8.000 kusů a je určený pro rozdávání strážci přírody v terénu, na osvětových akcích a při jednáních. Leták by měl laické veřejnosti vysvětlit úplné základy ochrany pražské přírody (včetně vhodného chování návštěvníků) a upozornit na existenci strážců přírody. Měl by tedy ve výsledku snížit výskyt přestupků a případů poškození pražské přírody.
Setkání a exkurze pro strážce
První setkání v rámci projektu se uskutečnilo 2. července 2020. Bylo věnované především plánu aktivit v rámci projektu na období 2020-21. Proběhlo prezenční formou v Domě ochránců přírody v Michli (uhrazeno nájemné prostoru) a zúčastnilo se jej 12 strážců, 6 dalších se omluvilo. Aktivní přístup řady přítomných dával naději na rozdělení aktivit a zapojení do řešení v velkém rozsahu.
10. října 2020 byla uspořádána exkurze do obory Hvězda. Odborný program vedl Ing. Kubelík, který je zároveň strážcem přírody i zaměstnancem MHMP. Diskutovaly se především zásahy do zeleně a rekreační využívání chráněných území. Kvůli nepříznivé pandemické situaci a deštivému počasí byla účast velmi nízká (celkem 4 strážci, 5 se omluvilo). Další setkávání zásadně narušila pandemie Covid-19. Diskuzí se strážci bylo zjištěno, že většina z nich není nakloněna schůzkám v online formě a fyzické setkávání nebylo až do konce května v potřebném počtu povolené. Exkurze byla uspořádána bez nákladů na rozpočet.
Další exkurze pro strážce, tentokrát do Prokopského údolí, se tak konala až 27. 6. 2021. Celkem se zúčastnilo 8 strážců. Byly diskutovány jak přírodní hodnoty této části přírodního parku a různé druhy managementu přírodních ploch zajišťované MHMP, tak náměty na činnost stráže přírody. Exkurze byla uspořádána bez nákladů na rozpočet.
Na základě předběžného zájmu strážců bylo připraveno venkovní školení první pomoci. O účast v konkrétním termínu, kdy to rozvolněná protipandemická opatření dovolila, však projevili zájem jen 3 strážci. Akce byla proto zrušena a v rámci projektu se ji už nepodařilo uskutečnit.
15. 12. 2021, tedy v samém závěru řešení projektu, se nakonec uskutečnilo ještě jedno setkání pražských strážců. S ohledem na situaci a možnosti strážců bylo uspořádáno poprvé hybridní formou. Fyzicky se v jednací místnosti ve Vokovicích sešlo 6 strážců. Byla zajištěna videokonference, ke které se připojilo dalších 5 strážců a Ing. Němečková z MHMP. Byly diskutovány novinky týkající se stráže přírody v Praze, předávání informací nejen prostřednictvím hlášenek, výsledky dosažené v rámci projektu a plán činnosti na rok 2022. V poslední části programu se po technických potížích podařilo funkční připojení i RNDr. Antonína Tůmy, který podrobně představil organizaci a výkon stráže přírody v CHKO Moravský kras. Bylo uhrazeno nájemné za jednací místnost a technické vybavení a lektorné RNDr. Tůmovi.
Projekt ve svém návrhu počítal s větším množstvím setkání včetně intenzivnějšího školení (např. zmíněná první pomoc). Přestože byla nakonec úspěšně zorganizována 4 setkání (resp. dvě jednací setkání a dvě exkurze), jak konečný návrh projektu plánoval, nezbyl prostor na větší zapojení odborných lektorů. Rovněž byla očekávána větší a aktivní účast strážců. Překážkou naplnění původní vize nebyla zdaleka jen proticovidová opatření, z velké míry to byla neochota se fyzicky potkávat i zkoušet nové možnosti (online setkávání), nepříznivé počasí (což je zrovna u strážců přírody zarážející), zdravotní i další osobní důvody, nesouhlas s formou podpory stráže prostřednictvím grantu, nezájem o spolupráci apod. Větší motivace členů pražské stráže přírody tak zůstává výzvou do budoucna. Setkání i exkurze jsou důležité pro motivaci strážců i vzájemnou informovanost o novinkách jak v organizaci ochrany přírody ze strany MŽP, tak o aktuálním stavu přírody v různých koutech města (to, co nemá úplně smysl řešit v hlášenkách). Setkání jsou i dobrou příležitostí k ocenění dobrovolné stráže a tedy pro udržování nebo zvyšování motivace strážců.
Příprava příspěvků na Facebook a web
Návrh projektu počítal s publikací příspěvků na internetových a Facebookových stránkách. Cílem bylo hlavně zvýšení povědomí o existenci stráže přírody v Praze a osvěta o ochraně pražské přírody. Byla založena samostatná stránka. Na ní byly zveřejněny základní informace a průběžně se objevovaly aktuální výzvy, např. pozvánky na akce. Mnoho témat bylo zveřejněno formou příspěvků. Jako relevantní k ochraně přírody v Praze bylo za období řešení projektu vyhodnoceno 16 příspěvků. Odkazy na ně byly zveřejněny i na Facebookové stránce Malý strážce. Kromě toho bylo na FB stránce zveřejněno i množství kratších příspěvků na další témata. Z nich bylo k ochraně přírody v Praze relevantních 20. Mnoho z nich mělo formu komentáře s odkazem na jiný zajímavý zdroj.
Celkem tedy šlo v rámci projektu o 37 příspěvků. Příprava a publikace všech uvedených příspěvků byla zajištěna dobrovolnicky. Využití značky Malý strážce mělo výhodu v tom, že nebylo třeba se podílet na poplatcích za hosting a v nemalé míře i v oslovení širšího publika, než by tomu bylo u zcela nových stránek. Zároveň je tak zajištěno pokračování této aktivity i po skončení projektu. Uvedené příspěvky tak pomohly mezi veřejnost rozšířit informace o tom, že vůbec stráž přírody v Praze funguje, ale i o ochraně přírody z různých pohledů. Lze se domnívat, že to napomohlo např. dodržovat platná omezení v chráněných územích, ale jde o indikátor, který je v praxi neměřitelný.
Pro další období je třeba zvážit možnosti aktivního zapojení strážců do publikace příspěvků na interních kanálech MHMP (zejm. Pražská příroda). V rámci externě zajišťovaného projektu bylo využití externích kanálů pochopitelné, nicméně stráž přírody je primárně nástrojem státní správy v přenesené působnosti státu na MHMP a tak by i měla být veřejnosti a partnerským institucím prezentována.
Akce pro veřejnost
U příležitosti Světového dne strážců byla uspořádána akce pro veřejnost 8. srpna 2020 u tzv. Zapomenuté vrby v Tichém údolí. Na organizaci akce se podílelo celkem 6 pražských strážců ve svém volném čase a bez nároku na odměnu. Zdarma byly využity pártystany, bannery i další materiály poskytnuté Asociací strážců přírody ČR a AOPK ČR. Do účtovaných nákladů patří materiál na výrobu některých nových stojanů (poutač a odpadky v přírodě) a proplacení pohonných hmot spotřebovaných na převoz materiálu. Na stanovišti se v průběhu dne zastavilo cca 80 návštěvníků.
Další akce byly zcela závislé na aktuálních proticovidových opatřeních. Výtvarná soutěž Papírová ochrana přírody byla nakonec vyhlášena online formou a probíhala v období června 2021. Cílem této soutěže bylo přitáhnout více pozornosti modelářů právě k tématu ochrany přírody. To byla průkopnická a samozřejmě poněkud riskantní myšlenka. Nicméně v případě úspěchu by došlo k oslovení cílové skupiny touto problematikou dosud “nepolíbené” a tedy s velkým významem. Původně bylo domluvené spojení s dubnovým pražským kolem soutěže papírových modelářů, které ale bylo kvůli Covid-19 zrušeno. Nepovedl se ani přesun na následující kolo v Kyjově kvůli nezájmu jeho organizátorů (nakonec i to bylo zrušeno). Z rozpočtu projektu byly pořízeny odměny pro účastníky. Nakonec se zúčastnil jediný, ale s krásným a propracovaným modelem dudka chocholatého. Protože šlo o účastníka ze Slovenska, byla mu odměna zaslána poštou na náklady projektu. Pravděpodobnou příčinou nevelkého úspěchu akce bylo to, že papíroví modeláři dosud jinak než prezenčně nesoutěžili. Naše soutěž však určitou publicitu mezi nimi měla a nějakou pozornost přeci jen získala (mezi modeláři i vydavateli vystřihovánek), takže cíl byl přinejmenším zčásti splněn. S velmi podobným formátem soutěže (jen s tradičními tematickými kategoriemi) posléze přišel i časopis ABC, který je mezi papírovými modeláři tradiční ikonou. Můžeme spekulovat o tom, že právě námi uspořádaná online soutěž jim byla inspirací.
Na květen a červen 2021 byla operativně vypsána série 5 exkurzí pod názvem Chodíme spolu za školu pro žáky po přírodovědně zajímavých lokalitách Prahy ve spolupráci pražských strážců s ČSOP. Šlo opět o reakci na množství akcí zrušených kvůli Covid-19. 26. 5. se zúčastnilo 6 dětí exkurze do Jezerky, 2. 6. 10 dětí na Tyršův vrch, 9. 6. 10 dětí na Grébovku, 15. 6. 9 dětí k Hamerskému rybníku a 23. 6. 7 dětí na Vyšehrad. Všechny exkurze organizoval a vedl strážce Stanislav Tůma. Za tuto činnost mu byla z projektu vyplacena odměna.
Další osvětová akce pro veřejnost ke Světovému dni strážců se uskutečnila 8. srpna 2021. Jako místo konání byla tentokrát zvolena louka u rybníka Slatina. Na organizaci se osobně na místě podílelo 5 strážců (Mejsnar, Novotný, Sviták, Štancl, Vítek) a další kolegové s ČSO, kteří se připojili s ornitologickým programem. V průběhu dne bylo osvětově obslouženo cca 60 návštěvníků.
29. 12. 2021 Byla uspořádána exkurze pro veřejnost do Prokopského údolí s názvem Se strážci přírody za spící přírodou Prokopského údolí. Kromě průvodce (Ondřej Vítek) se jí zúčastnili 4 účastníci. Kromě informací o přírodě a krajině jim byly poskytnuty letáky a podtácky a základní informace o projektu.
Osvětové akce jsou vhodnou příležitostí pro strážce se sejít ve větší skupině a podílet se na projektu s větším dosahem než jen běžné strážní služby. Zároveň při nich dochází k navázání bližšího kontaktu, který usnadňuje následnou spolupráci, výměnu zkušeností a názorů. V kolektivu e také snáze odbourává určitý stud některých strážců z přímé komunikace s veřejností. Veřejnost může být při akcích oslovena intenzivněji s využitím širšího spektra materiálů a informačních, interpretačních a interaktivních prvků. Často je to první příležitost, kdy se vůbec dozvídají o existenci stráže přírody.
Příprava článků do časopisů
V plánu bylo publikovat pět článků do časopisů o ochraně pražské přírody či přímo o stráži přírody nebo o projektu. Jako hlavní médium byl uvažován čtvrtletník Pražská EVVOluce, jehož odborné zaměření těmto potřebám vyhovuje nejvíce. Články byly připraveny a publikovány v rubrice “Co se děje v…”, a to v číslech 3/2020, 1/2021, 2/2021 a 3/2021. Bylo upozorněno na postup v projektu i na zajímavosti z pražské přírody.
Byla využita příležitost se dostat do divácky oblíbeného seriálu ČT Toulavá kamera. V dílu, který měl premiéru 25. 4. 2021, představil stručně jarní přírodu Prokopského údolí strážce přírody v ukázkovém reprezentativním ustrojení.
Dalším úspěšným mediálním výstupem byly dvě reportáže, které odvysílal Český rozhlas (3. 11. 2020 a 12. 1. 2021). Byly opět natáčené v Prokopském údolí. První se věnovala netradičnímu povolání strážce přírody a obsahu strážcovského batohu jako ukázky pestré škály aktivit strážců. Druhá reportáž pak byla více zaměřená na přírodní fenomény.
Pražský strážce přírody byl i průvodcem v sérii videí Pražské podzemí: 1. Šárka, 2. Vyšehrad, 3. Radlický potok, 4. Prokopské údolí, 5. Prosek a 6. Kbely. Tato vystoupení nejsou započítána do této aktivity, neboť jsou součástí prezentace na Facebooku, kde jim byly věnovány samostatné příspěvky.
Čtvrtletník Pražská EVVOluce má sice k tématu pražské stráže přírody nejblíž, ovšem cílovou skupinou není návštěvnická veřejnost, spíše aktéři v ekovýchově. To je vhodné pro navázání kontaktů pro další spolupráci, což se částečně podařilo. Směrem k návštěvníkům pak bylo portfolio medializace rozšířeno díky reportážím odvysílaným ČT a ČRo. Skutečný dopad na ochranu pražské přírody lze jen těžko objektivně zhodnotit, ale ohlasy veřejnosti byly kladné a lze předpokládat, že přinejmenším cíl zvýšit povědomí o stráži přírody v Praze byl naplněn. Šlo totiž o jedny z prvních a velmi vzácných zmínek o pražských strážcích přírody v médiích.
Účast na konferencích
V plánu byla aktivní účast na pražských krajských konferencích EVVO, které se konají každoročně. Plán se podařilo naplnit v roce 2020, kdy aktivity projektu byly představeny na stánku v rámci prezentace organizací. Drobné upozornění na stráž přírody padlo i v rámci komentáře k jednomu z mluvených příspěvků v hlavním sále. Konference v následujícím roce byla bohužel uspořádána na poslední chvíli a pouze online, navíc s hlavním tématem o klimatické změně, což se stráže přírody týká jen okrajově. Na aktivní účast, i přes organizátorům sdělený zájem, tak nebyl prostor. Někteří strážci se však zúčastnili aspoň pasivně. Význam aktivní účasti na těchto konferencích je opět především v navázání kontaktů s podobně zaměřenými organizacemi. Konkrétním výsledkem je například plánovaná aktivní účast strážců se svým stánkem na velké akci ke Dni Země 2022 v Malešicích.
Roll-up banner
Pro účast na konferencích tak, jak byla realizována v roce 2020, je roll-up banner velmi vhodným nástrojem k oslovení účastníků. Funguje informačně dobře i ve chvíli, kdy u něj fyzicky není obsluha. Do termínu zmíněné konference EVVO se výrobu banneru nepodařilo zajistit. Při osvětových akcích se pak ukázalo, že bannery jsou velmi vhodným a cenově dostupným médiem i zde. Nicméně více než roll-upy, které jsou konstruovány spíš pro vnitřní využití, se víc hodí bannery v podobě plachty s oky po obvodu na zavěšení. Ty jsou odolné zejména vůči větru.
S těmito zkušenostmi bylo nakonec rozhodnuto, že za prostředky uspořené v jiných položkách budou pořízeny oba typy bannerů se stejnou grafikou. Grafická podoba byla zvolena tak, aby co nejvíce odpovídala sérii bannerů o stráži přírody v jiných oblastech, které pořídila Asociace strážců přírody ČR. Nevýhodou tohoto řešení byla vyšší cena při nemožnosti si vybrat z více dodavatelů. Bannery budou v následujícím období několika let využívány k prezentaci pražské stráže přírody na osvětových i jiných akcích, setkáních strážců, konferencích a v případě zájmu i v budově MHMP.
Účast na celostátních setkáních strážců
Celostátní setkání strážců, které obvykle každým rokem pořádá AOPK ČR a Asociace strážců přírody ČR, jsou velmi vhodnou platformou pro výměnu trážcovských zkušeností. To se týká jak zkušeností se službami v terénu, tak s organizací stráže. Druhé téma pak bývá pravidelně diskutováno na setkáních regionálních koordinátorů stráže přírody pořádaném AOPK ČR rovněž jednou za rok.
Celostátní setkání strážců se kvůli koronaviru v roce 2020 nepodařilo uspořádat. V listopadu 2021 už bylo setkání úspěšné a krátká zpráva o netradičním pražském projektu byla přednesena na plénu i diskutována v kuloárech.
Mezitím ovšem byla využita příležitost a pražské zkušenosti byly využity při společné akci s AOPK ČR a KÚ Libereckého kraje organizované pro nové zájemce o stráž přírody. Přestože se akce konala v Oldřichově, zúčastnila se jí i jedna zájemkyně z Prahy.
Financování účasti na uvedených akcích bylo průnikem dobrovolnické aktivity (příprava a přednesení příspěvků, diskuze) a personálního propojení s AOPK ČR, která nesla výdaje za cestovné. Projekt je tak již známým příkladem možného řešení organizace stráže přírody zejména pro krajské úřady a Praha je zde vnímaná jako nositel inovací na tomto jinak předpisy velmi svázaném poli.
Schůzky s Policií, ÚMČ
Plán této aktivity vycházel z diskuzí a zkušeností před spuštěním projektu. Strážci mají zákonnou pravomoc požadovat součinnost policie, což se v Praze ale dosud nevyužívalo. MHMP přislíbil, že v tomto ohledu osloví Městskou policii hl. m. Prahy, nicméně se tak doposud nestalo.
Aktivita však přišla nečekaně z druhé strany, kdy MP Praha MO Barrandov požádala MHMP o spolupráci v terénu při řešení poškozování přírody terénními cyklisty. MHMP to vyřešil předáním kontaktů na místně příslušné strážce. Uskutečnila se tak první informativní schůzka s MP 23. 7. 2021, na kterou navázala společná terénní služba MP a stráže přírody v Prokopském údolí 21. 8. 2021. Žádný přestupce nebyl odhalen, ale přítomná veřejnost si všimla spolupráce. Do budoucna by ovšem bylo vhodné nastavit spolupráci na celopražské úrovni, a to jak s Městskou policií, tak s Policií ČR. Iniciátorem by měl být MHMP a strážci pak aktivními účastníky schůzek i společných služeb.
26. 8. 2021 se strážce přírody aktivně zúčastnil jednání Výboru pro výstavbu a rozvoj ÚMČ Praha-Řeporyje, a to k tématu záměru přestavby Trunečkova mlýna. Většina plochy záměru leží v OP NPP Dalejský profil a je tak v kompetenci AOPK ČR. Přítomní však byli upozorněni, že část záměru se nachází i mimo OP NPP a musí se k němu tedy vyjádřit i MHMP. Vzhledem k tomu, že ruiny bývalého mlýna jsou dnes typickým příkladem, jak si divočina bere zpět opuštěná místa, a zároveň se zde uchovává připomínka dřívějšího využití v surové podobě, jeví se z pohledu stráže přírody záměr jako krajně nevhodný. Pokud bude realizován, bude nutné zahájit diskuze, co se má považovat za poškození přírody v ZCHÚ i s ohledem na to, jak to vnímá veřejnost např. ve srovnání s vytloukáním zkamenělin z rostlé skály nebo erozí a poškozením vegetace při terénní cyklistice. Zmíněné aktivity jsou nejen v celém prostoru Přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí poměrně časté a dosud byly považovány nedovolené poškozování, přestože svým významem jsou zanedbatelné se zásahy, které by byly při přestavbě Trunečkova mlýna a jeho následném provozu jako souboru bytových staveb realizovány do OP NPP, několika VKP, přírodního parku a pravděpodobně i vlastní NPP.
Další jednání s ÚMČ Praha-Řeporyje i jinými úřady probíhala ve věci návrhu na vyhlášení PP Křídový profil u Zadní Kopaniny. S ohledem na protipandemická opatření však byla vedena elektronicky. Nejsou proto započítána do aktivit projektu. Kvůli opatřením byla velmi ztížena i možnost účasti strážců na jednáních místních zastupitelstev. Nebyly zaznamenány žádné případy, kdy by na nějakém jednání některý pražský strážce aktivně vystoupil, přestože se např. účastnili pasivně online.
Výše zmíněné aktivity zajistili strážci přírody dobrovolnicky a tedy bez využití prostředků dotace. Spolupráce strážců s policií i úřady se potvrdila jako výhodná a vzájemně obohacující pro všechny strany. Formální i neformální spoluprací tak lze dosáhnout účinnější ochrany pražské přírody.
Strážní služby a zavedení jejich evidence
Dobrovolnicky zajišťovanou součástí projektu jsou strážní služby. Ty strážci provádějí tradičně z vlastní vůle, termín a místo služby volí dle vlastního uvážení. V rámci projektu byl připraven systém hlášenek vedený ve formě sdílených souborů na Google Disku s vkládáním přes webový formulář. Tabulka s vloženými údaji je vysdílená jak relevantním pracovníkům MHMP, tak zapojeným strážcům. Jde o kompromis, který nevyhovuje starším strážcům odmítajícím pracovat s PC, ani zdatným, kterým by více vyhovovala mobilní aplikace. Jiné zase odrazuje nutnost využívat osobní účet Google
Systém byl spuštěn v říjnu 2020. Za celé období řešení projektu je v systému evidováno celkem 209 hlášenek o provedené službě od 11 členů stráže přírody (Dvořák, Holeček, Krásný, Jurčík, Mejsnar, Novotný, Solský, Sviták, Štancl, Tůma, Vítek). Cíl 160 služeb doložených hlášenkou se tak podařilo překonat. Několik strážců přiznává, že služby v covidovém období nevykonávalo. Další je dělají, ale nevyužívají hlášenku a reportují jen nejvýznamnější zjištění mobilem nebo e-mailem. Často strážci hlášenku nevyplňují, když během služby žádný nedostatek neodhalí. U strážců, kteří jsou zároveň zaměstnanci MHMP, postrádá vkládání hlášenek smysl. K výměně informací bylo svoláno jednání s MHMP a na následujícím setkání strážců byla dohodnuta podoba dalšího využívání hlášenkového systému.
Není jisté, zda kromě 11 členů stráže, kteří se do hlášenek zapojili, vůbec další evidovaní členové nějaké aktivity ve stráži přírody vyvíjeli. Z toho pohledu lze zavedení systému hlášenek považovat za úspěšné a bude dále hlavně na MHMP, aby přiměl ostatní evidované členy stráže přírody k aktivitě včetně využívání hlášenek, případně těm neaktivním zrušil ustanovení stráží. V systému jsou zpětně vložené i hlášenky ze služeb konaných před zahájením řešení projektu a průběžně jsou vkládané další hlášenky ze služeb v období po skončení projektu. Ty samozřejmě nejsou do výše uvedeného počtu 209 hlášenek započítány. Hlášenky usnadnily tok informací z terénu k úředníkům a urychlily tak řešení nedostatků v terénu zajištěné MHMP. To zpětně zvýšilo motivaci strážců systém využívat a nedostatky hlásit. Nejlépe je to dokladovatelné na rychlosti oprav nebo instalace prvků návštěvnické infrastruktury.
Vlastní strážní služby byly zajištěny členy stráže přírody dobrovolnicky. Finanční ohodnocení pro potřeby projektu vychází z odhadnuté průměrné délky trvání jedné služby. V reálu je však délka služby velmi variabilní. Hodnotná hlášenka o zjištěné závadě tak může klidně pocházet jen z velmi krátké služby vykonané např. během cesty strážce do svého zaměstnání. Zároveň je třeba na tomto místě upozornit, že dobrovolná stráž je výslovně uvedená v zákoně č. 114/1992 Sb. a nepodléhá proto přístupu ve smyslu zákona o dobrovolnické službě.
Vývoj a implementace hlášenkového systému byly zajištěny nositelem grantu z jeho prostředků v rozsahu 20 hodin. Další práce, které tento časový rámec přesáhly, nebyly evidovány a jsou považovány za zajištěné dobrovolnicky, resp. mimo projekt. Není totiž snadné rozhodnout, jestli např. konzultace k používání systému poskytnuté jednotlivým strážcům spadají do této položky, nebo ne.
Schůzky akčních týmů
Na prvním setkání strážců v červenci 2020 bylo několik aktivit rozděleno mezi přítomné strážce. Následná intenzita řešení v týmech však byla velmi nízká až nulová. Neprobíhaly tedy ani původně plánované schůzky akčních týmů a veškerá komunikace probíhala až na naprosté výjimky formou e-mailů a telefonátů ze strany řešitele grantu. Finanční prostředky plánované na zajištění schůzek akčních týmů (k úhradě spolufinancováním) tak nebyly využity a po odsouhlasení MHMP byly převedeny do jiných položek (FB a web, strážní služby).
Příprava a koordinace aktivit strážců
Tyto činnosti zajišťované nositelem grantu byly v návrhu projektu projektu odhadnuty na 30 hodin. Této časové dotace bylo dosaženo již před koncem roku 2020. Evidence dalšího času, která tato činnost zabrala, by byla zbytečnou administrativní zátěží. Zajištění této činnosti nad uvedenou dotaci 30 hodin je tak považováno jako dobrovolnicky a tedy bez využití prostředků dotace či spolufinancování.
Telekomunikační služby
Zajištění komunikace při řešení projektu mobilním telefonem bylo už v návrhu projektu považováno za důležitou součást a to se i potvrdilo. S ohledem na využívání soukromého čísla řešitele grantu, jehož provoz je hrazen paušálem s volnými minutami, které většinou ani nebyly vyčerpány, je čerpání účtováno v plánované částce 79 Kč za každý měsíc. Faktura se přitom vždy pohybuje ve stovkách až tisících Kč. Lze odhadnout, že pro zajištění aktivit projektu představovalo volání průměrně cca 2-3 hodiny za měsíc.
Energie
Využívání energií je samozřejmě spjato s jakýmikoli činnostmi prováděnými v kanceláři a zejména pak s využitím elektrických spotřebičů. Uplatněna byla jen spotřeba elektrické energie, přestože byla spotřebovávána i voda a plyn. Enenrgie byla v návrhu projektu kalkulována v částce 76 Kč za měsíc. Reálně byla využita na napájení PC, externího disku s daty, routeru pro internetové připojení, dobíjení mobilního telefonu a svícení. S ohledem na způsob úhrady spotřeby je čerpání doložené jednou fakturou z období řešeného projektu. Z ní je zřejmé, že celková spotřeba v místě odběru výrazně přesahovala částku uplatněnou v projektu a hrazenou z poskytnutého grantu.
Čerpání rozpočtu
Čerpání rozpočtu bylo evidováno průběžně formou tabulky na Google Disku. Ta byla vysdílena i Ing. Solskému jako zástupci MHMP pro tento grant. Celkové čerpání grantu dosáhlo k 31. prosinci 2021 výše 180.000 Kč, tj. 100 % poskytnuté dotace. S MHMP byly v prosinci 2021 prodiskutovány a odsouhlaseny úpravy zohledňující dopady proticovidových opatření a další aspekty. Z tabulky vyúčtování (kterou rád poskytnu na vyžádání) je zřejmé, že celkové náklady na řešení projektu včetně výše uvedeného započítání některých aktivit zajištěných dobrovolnicky činí celkem 344.100 Kč. Významná spoluúčast ve výši 45 % je tak zásluhou především samotných pražských strážců přírody, resp. těch z nich, kteří se do projektu aktivně zapojili a kteří také své strážní služby zdokladovali elektronickou hlášenkou.
Závěrečné zhodnocení projektu
Řešit oživení pražské stráže přírody formou projektu financovaného z grantu hl. m. Prahy bylo bezesporu zajímavou a inovativní myšlenkou. Řadu výzev pak představovala protipandemická opatření, která vyžadovala improvizaci v postupech pro dosažení vytýčených cílů. Důležitou podmínkou dosažení cílů byly dlouholeté zkušenosti řešitele grantu se stráží přírody na celorepublikové úrovni. Intenzivní spoluprací mezi pracovníky MHMP, pražskými dobrovolnými členy stráže přírody a řešitelem grantu se nakonec podařilo dosáhnout úspěchu, byť za cenu dílčích odklonů od původního plánu. Výsledky projektu lze pro pražskou stráž přírody bez nadsázky nazvat historickým přelomem.
Jako zklamání je možné vyhodnotit míru zapojení strážců do aktivit projektu. MHMP eviduje celkem přes 40 osob ustanovených stráží přírody. Na některé z nich přitom nemá aktuální kontaktní údaje. Další se do projektu nijak nezapojili, někteří dokonce zpochybňovali způsob řešení projektu nebo stráže přírody projektem. Je nutné přiznat, že ke spolupráci se nepodařilo přimět ani pracovníky MHMP na vedoucích pozicích, kteří stráž přírody i nadále přehlížejí přesto, že spadá do jejich působnosti. Aktivní komunikace ze strany referentů MHMP naopak přesvědčila některé pochybovače v řadách strážců a v závěru je motivovala natolik, že se podařilo projekt i v nepříznivých podmínkách úspěšně dokončit.
V následujícím období velmi záleží na tom, jak bude na aktivity projektu navázáno zejména ze strany MHMP. Projekt končí ve chvíli, kdy jsou některé postupy ověřené a zaběhané, jiné zatím jen nasměrované a další mohou být vyhodnocené jako neosvědčené. K tomu je však nutné vést další společné diskuze a definitivně pohřbít předsudky o tom, že stráž přírody nemůže být v současném obsazení funkční.
Na samý závěr je ještě nutné poděkovat všem, kdo se na řešení projektu podíleli. Za MHMP jsou to zejména Ing. Solský, Ing. Kubelík a Ing. Němečková, kteří ochotně pomáhali i nad rámec svých pracovních povinností (je možné to považovat za externí návrh na přiznání mimořádné odměny). Ocenění si ale zaslouží rovněž pracovníci Odboru médií a marketingu za promptní reakce při schvalování použití značky aj. Z řad dobrovolných členů stráže přírody, a to bez nároku na jakoukoli odměnu, si velké poděkování zaslouží všichni, kdo se do řešení projektu zapojili aspoň trochu podle svých možností. Jmenovitě v abecedním pořadí jsou to Beránek, Čapek, Čermák, Dvořák, Holeček, Charvát, Chromý, Jebavý, Jurčík, Krásný, Legler, Mejsnar, Moravec, Novotný, Pechar, Sviták, Štancl, Tůma, Vikartová. Dík patří i vstřícným dodavatelům, kteří poskytli cenné konzultace, testovací vzorky a slevy na své zboží a služby.
V Praze, 18. ledna 2022, Mgr. Ondřej Vítek, Ph.D., řešitel projektu