Je biokrmení pro ptáky luxus?

Igráček Strážce Jirka přikrmuje ptáky

Biopotraviny jsou výhodné především ze dvou důvodů. Za prvé se s nimi do těla nedostávají zbytky pesticidů. Obsah mnoha pesticidů v potravinách není dostetčně omezen hygienickými limity, což ale neznamená, že by neměly záporný vliv na zdraví. A za druhé při pěstování bioplodin v režimu ekologického zemědělství se pesticidy nedostávají ani nikam do prostředí. Máme tedy zdravější půdu, čistější vodu a dýcháme lepší vzduch. Vyšší cena biopotravin včetně biokrmení přispívá na zdravější životní prostředí.

Igráček Strážce Jirka dovezl ptákům biokrmení
Přikrmováním v zimě pomáháme ptákům. Ale používám pesticidů jim škodíme. Biokrmení je možným řešením.

Proč je vlastně biokrmení dražší? Základním důvodem je vyšší náročnost pěstování. Bez umělých hnojiv vyroste méně rostlinné hmoty. Bez pesticidů bývá úroda nižší, protože její část padne za oběť organismům, které jsme si z hospodářského pohledu pojmenovali škůdci. A zájem o biopotraviny je zatím výrazně menší než o produkty konvenčního zemědělství, což prodražuje i jejich přepravu a prodej. Tady prostě působí ona Klausova „neviditelná ruka trhu“. Podle ní ale čím víc budeme biokrmení a vůbec biopotravin kupovat, tím levnější budou.

Proč krmíme v zimě ptáky? Někdo možná jen proto, aby mu přiletěli blíž a mohl si je lépe prohlédnout. Cíle jiných jsou šlechetnější. Zima je nejen pro ptáky těžkým obdobím na přežití a přikrmováním zvýšíme jejich šance dožít se jara. Koneckonců jsme to my, lidé, kvůli kterým jsou ptáci oslabení – svítíme jim i přes noc, klademe nástrahy v podobě průhledných a zrcadlících se ploch, omezujeme množství dostupné potravy a tu zbylou otravujeme nebo jinak chráníme pro sebe. Takže zimním přikrmováním trochu vyrovnáváme to jejich těžké soužití s námi.

Když to takhle s ptáky myslíme vážně, je volba biokrmení logická – běžnou pesticidovou výrobou krmení ptákům totiž na jedné straně pomáháme a na druhé zároveň škodíme. A právě biokrmení je tou skutečnou pomocí, kdy záporné vlivy snižujeme na minimum. Samozřejmě můžeme třeba slunečnici sami bez pesticidů vypěstovat a ptákům nabídnout, čímž ještě snížíme potřebu dopravy.

Blýskněte s námi na lepší časy

Typickým škůdcem ve stodolách bývali třeba vrabci, které dnes lákáme na naše krmítka. Přikrmování ptáků je symbolem přijetí odpovědnosti. Veřejnost přikrmuje ptáky stále víc a můžeme tedy říci, že je odpovědnější. A ze stejného důvodu stoupá i obliba biopotravin včetně biokrmení. I pro takové odpovědné přátele přírody jsme připravili krmítko s biokrmením. Čím krmíte vy a proč? Podělte se s ostatními v komentářích!

První sníh

V sobotu vyrazil strážce Jirka na obhlídku svého rajónu. I když se už příroda ukládala k zimnímu spánku, potěšil se Jirka lilií, kterou sleduje už od jara. Samozřejmě nekvetla, naopak byla v posledním stádiu – se suchými polody, ze kterých se už semena vysypala.

Igráček Strážce Jirka s uschlou lilií zlatohlavou

O kousek dál našel krásný trs plodnic hlívy ústřičné a kdyby to nebylo v rezervaci, možná by si z nich udělal i véču.

Igráček Strážce Jirka a hlíva ústřičná

Nedělní probuzení ale bylo bílé. Jirka nelenil a vyrazil na kopec.  Cestou se pohoupal na zasněžené větvi.

Igráček Strážce Jirka na zasněžené větvi

Na rozhledně byla vidět spíš jen mlha.

Igráček Strážce Jirka na rozhledně do mlhy

Tak případné další návštěvníky aspoň potěšil nápisem „Ať žije příroda“, pro jistotu v mezinárodně srozumitelné latině. Dnska už všechny květiny i houby spaly pod sněhem…

Igráček Strážce Jirka nechává vzkaz

Odpadkové koše v přírodě

Při povídání s návštěvníky přírody jsou pohozené odpadky častým tématem. Všichni se shodují, že odpadky se do přírody odhazovat z mnoha důvodů nemají. Na tom, jestli by to vyřešilo víc košů, už se ovšem shoda hledá hůř. V návštěvnických anketách se s požadavky na více košů setkáváme pravidelně. Jednoznačný recept na odpadkové koše vhodný vždy a všude, jak už to bývá, neexistuje. Proč?

Koš vzor Praha
Odpadkový koš vzor Lesy hl. m. Prahy do roku 2021

Odpadkové koše? Ano!

Když není nablízku koš, řada lidí odhodí odpadek prostě na zem. Nebo ho strčí do nějaké díry. Nebo ho zahrabe. Kdo by se také chtě tahat s odpadkem zpátky, když je těžký, třeba se skleněnou láhví? Nebo když je špinavý, třeba obal od roztavené čokoládové tyčinky? Nebo když hrozí protržení a ušpinění, třeba od sáčku se psím výkalem? Ne vždy také na vycházku jdeme s nějakým zavazadlem, kam by se nám odpadek snadno schoval. Po cestě si třeba koupíme nápoj a když ho dopijeme, už jsme od obchodu s popelnicí, natož pak od hnízda s třídicími nádobami příliš daleko. Tak šup s plechovkou do křoví, když tu není koš.

Z výše popsaných situací nám vyplývá, že na místech, kam chodí větší množství lidí na krátké procházky, by mohly odpadkové koše pomoci. Jde často o lidi bez hlubšího vztahu k přírodě, kteří o vlivu odpadků na přírodu nepřemýšlejí. Často jde také o místa, kam se dá snadno dojet autem, do kterého obsah košů vysypeme. Často tam možná to auto stejně jezdí i kvůli jiným činnostem, tak proč při tom nevysypat koš.

Jak by měl koš vypadat?

Odpadkové koše mohou být různého provedení. Do přírody se hodí takové, z nichž odpadky nemohou samy odletět například větrem. Měly by tedy mít víko, i proto, aby do nich nepršelo. Nejlépe, když se do nich nedostane ani taková liška, které může v koši nějaký odpadek náramně vonět. Takové koše by měly mít víko s nějakým jednoduchým zámkem. Koše by mělo být snadné vysypat, ale nesnadné vzít a zahodit třeba ze skály nebo do potoka. Měly by také být odolné proti vandalům, kteří je budou chtít poničit rukama, nohama nebo třeba dělbuchem.

Odpadkové koše v základním provedení nemusejí být nijak drahé.
Levné provedení koše vzor Český Krumlov 2020

Opadkové koše se v přírodě tradičně využívají třeba v Praze. Tam se o jejich umísťování a vyvážení starají Lesy hl. m. Prahy. Ke konci roku 2021 jste si mohli všimnout, že dochází k výměně dříve jednoduchých dřevěných volně položených kvádrových košů za nové. Ty splňují mnoho z požadavků uvedených v předchozím odstavci. V Praze jsou koše v přírodě tradiční. Těžko se to v brzké době změní, protože jsou na to zvyklí návštěvníci i lesníci.

Odpadkové koše? Ne!

Většina odpadků, které vznikají při procházce přírodou, jsou obaly od nápojů a potravin. Pokud tedy takový výrobek můžeme s sebou do přírody nést, proč bychom nemohli obal po spotřebování obsahu zase odnést? Zásada „co sis přines, to si odnes“ je jednoduchá, srozumitelná a těžko vyvratitelná. Kdo má k přírodě kladný vztah, toho by jen stěží napadlo se chovat jinak. I když… Opravdu vždy? Co když jde „jen“ o nedopalek, papírový kapesníček nebo slupku od banánu? Ale ano, i u takových drobných nebo rozložitelných odpadků stojí za to je odnést zpátky. Je dobré s tím počítat předem a mít u sebe na ně sáček. Pak nehrozí, že si od odpadků znečistíme vnitřek batohu nebo kapsy. Není to nic složitého, zvládne to hravě každý.

Umístit někam odpadkový koš znamená i zajistit jeho vyvážení. To představuje nároky jak na pracovní sílu, tak na dopravu a samozřejmě i zneškodnění odpadu. A to nepočítáme cenu koše samotného. Pokud jde o koše v přírodě, většinou to znamená, že se tyto fondy investují do sběru odpadu místo do péče o přírodu samou. Místo jednoho koše by tedy mohlo fungovat třeba hned několik ptačích budek za stejné peníze.

Vadí koš stejně jako odpadky?

Odpadkové koše většinou nejsou to, co chceme v přírodě vidět, když jsme se přišli kochat jejími krásami. Stále více se mluví o tom, že i různých informačních tabulí je v přírodě zbytečně moc a kazí estetický dojem z přírody. Kolem košů se často povalují odpadky. Někdy je z koše vytáhne zvíře nebo vítr. Jindy neukáznění lidé jednoduše koš ignorují a odhodí odpadek, kam je napadne, ať už tam koš je nebo ne.

Odpadkové koše nemusejí být plné, aby se odpadky válely i okolo.
Koš není plný, přesto se odpadky válejí i okolo něj.

Obecně mám vypozorováno, že jakákoli infrastruktura (koše, lavičky, přístešky, lampy…) „přitahuje“ i odpadky. Zřejmě mají lidé pocit, že o taková místa někdo pravidelně pečuje a pohozené odpadky tedy uklidí. Ale až na výjimky to není pravda a pohozené odpadky buď uklidí dobrovolníci samostatně nebo při organizované úklidové akci, nebo na místě odpadky zůstanou na věky. Na některých místech tak pro geology v budoucích epochách vzniká nová geologická vrstva, která bude upomínat na dobu odpadkovou.

Návštěvnická infrastruktura odpadky přitahuje. Tady jsou odpadkové koše asi nutné.
Návštěvnická infrastruktura odpadky přitahuje.

Odpadky jsou v koších. Stačí to?

I když bychom měli připravený funkční systém péče o síť odpadkových košů, nemůžeme vyloučit, že třeba kvůli nějaké větší akci dojde k překročení kapacity koše dřív, než se dostaneme k jeho vyprázdnění. U plného koše si z hygienických důvodů málokdo troufne na zmáčknutí nebo sešlápnutí odpadků v něm. Někdy to ani není možné kvůli konstrukci koše. Lidé pak mají tendenci odkládat odpadky vedle koše, což je asi nejhorší řešení. Přitom kdyby tam koš nebyl, většina lidí by svůj odpadek odnesla.

Odpadkové koše nepojmou vždy všechno.
Je koš plný? Nevadí, kolem je místa dost…

Když už se umísťují koše do přírody, s ohledem na množství odpadu to bývají koše s jednou dutinou, které tím pádem neumožňují třídění. A jak se jednou sejde směs odpadů, už ji nikdo netřídí. To je tedy další důvod, proč by bylo lepší nechat návštěvníky odpadky odnést zpět do civilizace, kde je většina z nich zvyklá automaticky odpadky roztřídit podle materiálu.

Jednoznačný závěr…

…vám tedy nenabídnu. Oba přístupy mají výhody i nevýhody. V některých případech tak může objektivně zvítězit jeden přístup a jindy opačný. Každopádně zásada „co jsem si přinesl si i odnesu“ je nejlepší. Až se jí jednou budou řídit všichni návštěvníci, zmizí z přírody i ten poslední koš. Jestli patříte k těm, co se touto zásadou už řídí, ze srdce vám děkuju. Ještě víc vám děkuju, pokud patříte k těm, kdo v přírodě sbírají odpadky po jiných. Pro takové tu mám recenzi šikovného nástroje. Řídíte se i dalšími zásadami odpovědného návštěvníka? A co si po přečtení článku myslíte o odpadkových koších vy? Napište do komentáře. Máme cesty, jak vaše názory prosazovat 😉

Ruka – podavač

Prodloužená ruka, seniorská ruka, podavač předmětů. Pro mě ovšem podavač odpadků. Prostě šikovné udělátko, které má víc využití. Zkoušel jsem různé výrobky, tenhle podavač byl zatím nejlepší. A to přesto, že je dovezený z Číny a já se takovým výrobkům vyhýbám. Tenhle článek berte jako recenzi.

Na co vůbec podavač odpadků?

Jsou lidé, a já si jich moc vážím, kteří na výlety do přírody vyrážejí vybaveni pytlem na odpadky. Ne na ty svoje, ale ty po druhých. Na druhou stranu se nedivím ani těm, kdo na odpadky nechtějí sahat ani v rukavicích. S podavačem odpadků ale mají tento problém vyřešený. Stačí podavač správně namířit, stisknout spoušť a… A odpadek je bezpečně lapen do čelistí, ve kterých se nadno dostane až do pytle svíraného druhou rukou. Při sbírání odpadků podavačem nepotřebujete rukavice, protože na odpadky nesaháte. Nemusíte se tak štítit ani použitých roušek nebo kapesníků. Přesto se mi osvědčilo mít rukavici na ruce, ve které držím pytel.

Když lovíte odpadek ze křoví, kam byste se pro něj jinak vůbec nedostali, snadno pochopíte alternativní název „prodloužená ruka“. Podobně když chcete sebrat sáček, který vítr navál na větev, na kterou nedosáhnete. Při krkolomnějších úkonech by se vám někdy mohlo stát, že se vám podavač složí. Tomu zabráníte stisknutím knoflíku zboku skládacího kloubu. Mně ale spíš vyhovuje, když mohu pohozením ruky podavač složit bez použití druhé ruky.

Mám jednu ruku dlouhouuuuu

Do batohu

Nabízený podavač odpadků je lehoučký (asi 300 g). Velkou výhodou je, že je skládací, takže se snadno vejde do batůžku. To oceníte, když vyrážíte na výlet někam dál a přesouváte se třeba autobusem. Obsluhuje se jednou rukou. Druhou ruku tak máte volnou třeba na držení pytle na odpadky, pokud namáte parťáka, který by vám s tím pomáhal. Podavač se snadno omývá, přitom nerezne. Takže když ho po příchodu domů opláchnete, je zase čistý a nemusíte ho skladovat někde v ústraní.

Podavač opadků složený
Složený podavač odpadků

Jistý úchop čehokoli

Čelisti jsou na konci opatřené gumovými koncovkami, takže ani mokrá skleněná láhev nemá úplně tendenci vyklouzávat. Čelisti jsou svírány pružnými kovovými táhly, která se nevykloktají a úchop tak zůstává stále stejně pevný i po letech používání. Není tedy problém sbírat i malé papírky, oharky a další drobné odpadkouše. Ale můžete uchopit pohodlně i věci až do tloušťky 7 cm, u některých tvarů max do 10 cm.

Podavač si poradí i s plechovkami. Ty je samozřejmě dobré před sebráním vysypat (napište do recenzí, kolikrát jste narazili na nějaké živočichy a jaké) a sešlápnout (to může být další zdroj zábavy, nutno vyzkoušet), na závěr hodit do nádoby na kovové obaly, čímž se dostanou k recyklaci. Teprve tak se cesta hliníku dostane do kruhu, který je ideálním tvarem i u nakládání s odpadem. Drobný problém může nastat, když je plechovka na vozovce vyježděná do naprosté placičky. Většinou ji ale stačí botou odsunout trochu stranou a podavač si s ní poradí lépe, než ruka v pracovní rukavici.

Plechovku podavačem vytřepat, botou sešlápnout a podavačem vložit do pytle

Úchop můžete zaaretovat posuvným tlačítkem na boku rukojeti. Já osobně to ale při sbírání odpadků nepoužívám.

Srovnání

Jiné podavače na trhu můžete pořídit i levněji. Ovšem nebývají skládací. Plastové převody úchopu u jiných podavačů se mohou opotřebovat nebo zlomit, což se mi stalo. V prvním případě se čelisti nedovírají a drobnější odpadky tak neuchopíte. Zlomení některého dílu je bohužel závada, která vyřadí podavač z funkce a až na výjimky ji neopravíte.

Pro koho je podavač odpadků

Podavač odpadků je pomocník, který si vždy oblíbí i děti. Mám to odzkoušené jak z rodiny, tak z akcí s kroužky a oddíly. Jediné, co hrozí, je to, že se do sbírání tak zaberete, že nikam daleko nedojdete. Pokud by to ale vadlo, není nic snazšího, než podavač strčit do batohu a zase se chvíli kochat jen krajinou kolem sebe.

Naopak podavač nemůžu doporučit na velké nebo těžké odpadky a tím pádem ani na likvidaci černých skládek.

Podtácek s roháčem

Při setkání s některým z pražských strážců přírody můžete získat kartonový podtácek. Představí se vám na něm roháč obecný, jeden z chráněných druhů, které se vyskytují v Praze. Obrázek namalovala Ing. Jana Zemanová. Na rubové straně se roháč v pár větách představuje. Kdo chce o něm vědět víc, přepsáním webové adresy nebo naskenováním QR kódu si může přečíst víc v podrobnějším příspěvku.

Podtácek s roháem obecným

Proč podtácek?

Taková kartonová podložka chrání stůl před opotřebením nebo poškozením. Dřevěnému stolu vadí vlhkost z orosené sklenice s limonádou i horko ze šálku s čerstvě zalitým čajem či kávou. Skleněnou desku stolu zase může poškrábat hrubé dno keramických hrnků. Využitím podtácku tak prodloužíme životnost desky stolu. Nevznikne tedy tolik odpadu a sníží se spotřeba materiálů.

Když podtácek doslouží, snadné ho můžeme poslat k recyklaci. Při jeho výrobě totiž použili jen papír bez přidání jakýchkoli dalších materiálů. Šestihranný tvar navíc spoří materiál už při výrobě, kdy vzniká méně odpadu než u kulatých tvarů. Podobně při dopravě podtácků z výroby a při jejich skladování (než se k vám dostanou) se šetří prostor. Při akcích pro veřejnost jsme navíc zjistili, že podtácky s ilustracemi chráněných druhů mají moc rády nejen děti.

Paklíky podtácků ve skladu

Chcete domů roháče?

Už jste si přečetli, že podtácek můžete získat při setkání s některým z pražských strážců přírody. Zvýšit šanci na to, že se vám to povede, můžete samozřejmě účastí na některé z akcí, které tady na stránkách zveřejňujeme. Podtácek dostanou i ti, kdo u objednávky zboží z e-shopu uvedou adresu v Praze nebo její blízkosti. Nebo můžete zájem o podtácek napsat do poznámky před odesláním objednávky.

Podtácky s roháčem byly pořízeny z projektu Pražští strážci přírody. Ten podpořilo hlavní město Praha grantem č. 264/2020.

Udržitelné e-mailování

Mohou naše elektronické zprávy zatěžovat životní prostředí? Podle britských odborníků jednoznačně ano. A nejen to. Zbytečný e-mail nebo jeho část připravuje o čas svého čtenáře. Zbytečná zpráva tak může působit proti udržitelnosti nejen dopadem na životní prostředí, ale i v sociální rovině. Popisují to v tomto zajímavém článku.

Igráček Strážce Jirka píše e-mail
Strážce Jirka u klávesnice. Píše někomu e-mail? Foto: Květa Černohlávková

Méně je více

Britům šlo v první řadě o upozornění na škodlivou zdvořilost. Mnoho Britů totiž považuje za neslušné nepoděkovat i za vyjádření v elektronické komunikaci. Zbytečné jsou tedy podle nich zejména časté zprávy neobsahující nic jiného než poděkování. K dalším zbytečným e-mailům pak patří „užij si pěkný večer/víkend“, „došlo mi to“, „došlo ti to?“, „nápodobně“ nebo „vtipné“. Právě krátké zprávy jsou typickým příkladem plýtvání, protože i s tak krátkým textem se musí přenést mnoho dalších informací například o odesílateli, adresátovi, času odeslání až po nastavení formátu textu.

Jak velký dopad

A čím že zatěžuje elektronická zpráva planetu? Jednoduše spotřebou elektřiny. Energii stojí už jen běžící počítač, na kterém e-mail píšeme. Průměrná zpráva pak putuje přes řadu serverů po celém světě zhruba 15.000 km, než se dostane na obrazovku adresáta klidně jen ve vedlejší vesnici. Servery sice běží nepřetržitě, ale jejich spotřeba se s každou přenesenou zprávou zvyšuje. A stejně tak i u počítače adresáta. Jedna průměrná e-mailová zpráva prý spotřebuje 1 gram CO2. Zdá se vám to zanedbatelné? Autoři spočítali, že když každý dospělý Brit neodešle jeden zbytečný e-mail denně, ušetří se 16.433 tun CO2. To je stejné množství, jako kdyby se z provozu odstranilo 3.334 dieselových aut. A to už stojí za to, abychom se přidali i my v Česku.

Jak na to

Někdy můžeme v automatickém podpisu odesílatele číst, že mu záleží na životním prostředí a že tedy máme zvážit, jestli daný e-mail vytiskneme. Upřímně: vy si snad zprávy tisknete? Co takhle napsat třeba: „Příliš stručné? Má to důvod.“ (s odkazem na tento článek pod slovem „důvod“, můžete si to tedy rovnou zkopírovat do podpisu). To aby adresát pochopil. Skutečných dopadů ale jako průkopníci udržitelného e-mailování dosáhneme zejména tím, že:

  • nebudeme posílat zbytečné nebo zbytečně dlouhé zprávy
  • nebudeme ke zprávám připojovat soubory, jejichž text můžeme snadno uvést přímo do textu zprávy
  • odhlásíme se ze zasílání hromadných zpráv, které nás málo zajímají
  • vynecháme z kopie adresáty, kterých se zpráva nutně netýká
  • vymažeme staré zprávy, které zbytečně tlejí někde v cloudovém archívu
  • dáme adresátovi čas na odpověď (pokud ji vůbec vyžadujeme), upomínejme se až po vypršení lhůty
  • vyplňme „úderný“ předmět, ať adresát ví, jestli ho e-mail vůbec zajímá
  • nebuďme dotčení, když dostaneme jen stručné vyjádření nebo když nepřijde poděkování a sami neodpovídejme, když to není nutné
  • omezme různě formátovaný text
  • pokud můžeme, vynechme obrázky a jakýkoli zbytečný text v podpisu

Mezi těmito 10 inspirativními body není nic bolestivého, že? Pokud tím ušetříme nějaký čas, věnujme ho třeba tomu, že se sejdeme s přáteli na čaj nebo na hru. Můžeme přitom i elegantně vysvětlit, že s ohledem na naplnění potřeb budoucí generace jsme odteď o něco stručnější. V e-mailech, SMSkách, chatovacích aplikacích a vůbec všude, kde to vyžaduje elektrickou energii. A jestli vám šetření nad e-maily přijde málo, mrkněte i na další tipy pro udržitelnější domácnost.

Třídění odpadu

Správné třídění odpadu v domácnosti může ušetřit nejen významnou část výdajů za jejich odvoz, ale hlavně životní prostředí. Jak? Tím, že se nezaneřádí skládkami nebo splodinami a popílkem ze spaloven. A také tím, že se může snížit objem nebo náročnost výroby. Nicméně před vytříděním vždycky ještě zvažujeme, jestli se daná věc dá znovu použít, ať už u nás doma nebo u někoho ze známých.

pouliční odpadkový koš s nevytříděným odpadem - třídění zdar!
Jde to i lépe. V tomto směsném koši by se dalo ušetřit odhadem 95 % hmotnosti i objemu vhodným vytříděním a sešlápnutím.

Co se snažíme třídit u nás doma:

  • textil: pěkný nabídneme k prodeji, slušný věnujeme známým (nebo do dětského domova nebo do příslušného kontejneru), špatný na hadry
  • skořápky a krabičky od vajec: vždy si od nás rád vezme někdo, kdo slepice chová
  • vratné obaly: vracíme, i když jich je bohužel minimum (nápoje prakticky nekupujeme)
  • použitý kuchyňský olej: sléváme do PET láhve a plnou vyhazujeme do příslušné nádoby na vybraných stanovištích třídicích kontejnerů
  • papírové sáčky (od mouky/cukru): na skořápky od vajec
  • papírové krabice: většinou je používáme znovu třeba na balení objednávek z e-shopu
  • ostatní papír (kromě kapesníčků, ubrousků, voskovaného, mastného a znečištěného papíru): ten jde většinou do modrých kontejnerů, něco málo na podpal k ohništi (i když většinou rozděláváme bez papíru jen s třískami nebo drobnými suchými větvičkami), něco málo na tvoření a modelaření
  • plastové sáčky a tašky: používáme znovu, případně nosíme na procházky a plníme odpadky z lesa
  • plastová víčka (někdy) do různých sbírek
  • plastové láhve se širokým hrdlem (např. od mléka): na použitý kuchyňský olej
  • ostatní plasty (kromě silně znečištěných): skoro všechno do žlutých kontejnerů (v sešlápnuté podobě), výjimečně něco na tvoření a modelaření
  • skleněné láhve se šroubovacími víčky: využíváme znovu na domácí šťávy
  • sklenice se šroubovacími víčky: využíváme znovu na domácí marmelády, ty od medu dáváme známým včelařům
  • ostatní sklo: do zelených (či bílých) kontejnerů
  • elektrospotřebiče a baterie: do příslušných kontejnerů
  • kovový odpad (plechovky, víčka z nádob a kelímků, hřebíky, alobal a lecos dalšího): do popelnic na kovové obaly
  • kuchyňský a zahradní odpad: na kompost, do hnědých kontejnerů nebo přímo do kompostárny
  • vosk ze svíček: http://andelskasvickarna.cz/ a jejich koš v OC Nový Smíchov
  • nebezpečný odpad (nádoby od barev, prošlé léky): do mobilní sběrny

Jsem rád, že jsem si přehled třídění našich odpadů takhle sepsal. Bez toho bych ani netušil, že je toho k třídění opravdu tolik. A musím říct, že na obsahu košů a popelnice na směsný odpad je to opravdu hodně znát – míváme zhruba jeden koš týdně. Samozřejmě všechno začíná už při nákupu, kdy se snažíme nekupovat věci, které mají víc obalů, než je nutné. A máme svoje tašky a sáčky na ovoce a pečivo. Co dalšího třídíte vy? Pište do komentářů, inspirace není nikdy dost!

Rys pro Igráčka

Rys patří k ikonickým postavám české ochrany divokých zvířat. Nikdo se tedy nemůže divit, že zmínky o něm najdete v řadě našich článků a jeho podobu hned u několika druhů originálního zboží v našem obchodě. A od teď se stává nerozlučným společníkem Igráčka Strážce Jirky. Jednoduchou vystřihovánku rysa i s vlajkou projektu 3Lynx totiž nově přikládáme ke každému prodávanému Igráčkovi.

Igráček Strážce Jirka s dalekohledem, hraničníkm, rysem a vlajkou 3Lynx

Možná tenhle papírový rys tvarem těla dokonale neodpovídá tomu živému. Zato pomůže rozvoji jemné motoriky při vystřihování. K tomu se nejlépe hodí malé rovné nůžtičky na nehty, se kterými se tak dítko snáze sžije. Pak stačí vystřižený placatý papírek párkrát ohnout a hle – rys ve správné velikosti k Igráčkovi je na světě. Vlajka je jednodušší na vystřižení, ale vyžaduje slepení kolem kousku špejle – další dovednost, která se hodí. Výbava je rázem tak bohatá, že Jirkovi nestačí ruce, aby pobral jak dalekohled, tak turistickou mapu i vlajku. Co dřív a co potom?

Projekt 3Lynx

Mezinárodní projekt 3Lynx spojuje dvě trojice zemí (Česko a Německo s Rakouskem a Slovinsko a Itálii s Chorvatskem). Díky projektu se nejen získá více informací o tom, jak se rysům v těchto dvou přeshraničních oblastech daří, ale hlavně dojde k zapojení všech důležitých partnerů, jejichž činnost se života rysů bezprostředně dotýká. Kromě ochranářů jde tedy hlavně o lesníky a myslivce. Držíme palce, ať se díky projektu rysům vede lépe nejen u nás!

Jedinečná kresba

My jsme se o téhle jednoduché vystřihovánce dozvěděli na poutavé přednášce v informačním středisku Správy NP Šumava. Věděli jste, že každý rysí jedinec se dá rozpoznat podle skvrn na srsti? Díky tomu o pohybu jedinců vypovídají nejen údaje z obojků s GPS vysílačem, ale i snímky z fotopastí. A když se najde nějaký rys přejetý na silnici nebo zastřelený, mohou vědci snáze dohledat, odkud pocházel. Na snímcích z fotopastí jsme si mohli sami vyzkoušet, že spojit dvojici fotek se stejným zvířetem až tak složité není. A že je zatím rysů málo, dovedou odborníci některé jedince poznat na první pohled. I proto dostávají všichni rysi svá jména.

Roháč v Praze

Ahoj, rád bych se Ti představil. Jsem roháč obecný, samec. Říkají o mně, že jsem největší brouk Evropy. Samice nemají tak velká kusadla, ale ani od nich se vám obranné kousnutí nebude líbit. Já jimi odhazuju jiné samce, kteří se mi připletou do cesty. Milujeme duby, naše larvy jejich mrtvé dřevo a trouch. Potřebuju tedy stromy, kterým říkáte přestárlé nebo poškozené. V Praze se mi líbí hlavně na Petříně a od Smíchova až po Košíře, ale nálezy mám i z Radotína, Točné a dalších míst. Přesto jsem ohrožený a chráněný a nežiju jen tak leckde. V České republice mě najdeš jen v teplých oblastech.

roháč obecný, malba
Roháč obecný podle Jany Zemanové, 2021. Šíření je možné jen se souhlasem MalyStrazce.cz.

Pomůžeš mi prosím přežít? Co bych od Tebe potřeboval:

  • Chraň poškozené a staré stromy, dokud stojí. Právě takové potřebuju pro vývoj svých larev. Já miluju duby, i ostatní ale poslouží hmyzákům i ptákům.
  • Z dutin starých stromů nevyhrabávej trouch, nic do nich nelij ani neházej. Pokud tam jsou odpadky od hlupáků, šetrně je vyndej a vyhoď, kam patří.
  • Nechytej mě, nezabíjej. Já Ti také neškodím. Potřebuju se rozmnožit, abychom jako druh přežili.
  • Když mě najdeš, zaznamenej to. Třeba do české mobilní apky BioLog. Tak se o mě dozví všichni vědci i úředníci a snad nenechají zničit místo, kde žiju. Můžeš zkusit i mezinárodní apku iNaturalist. Nebo můžeš využít knihovnu BioLib, tam mě také mapují.
  • Jestli jsi mě našel na místě, kde mi hrozí nebezpečí, odnes mě nejlépe na kůru nějakého staršího stromu. Jestli to byla larva nebo kukla, vrať mě zpátky. Kdyby to nešlo, najdi co nejpodobnější bezpečné místečko.

Držím nám palce, abychom oba přežili a užívali si života na Zemi. I v Praze to jde. Když přijdeš na některou z akcí Malého strážce, možná se Ti poštěstí zíkat podtácek s mým portrétem.

roháč obecný samice fotka
Samice roháče obecného.

Světový den strážců přírody (WRD) 2021

Světový den strážců přírody (World Rangers Day – WRD) se slaví z popudu Mezinárodní federace strážců (IRF) a nadace Thin Green Line. Smyslem tohoto svátku je oslavit tuto práci, která je někdy i smrtelně nebezpečná nebo vykonávaná dobrovolně. V roce 2021 si připomínáme památku 120 strážců přírody, kteří za posledních 11 měsíců zemřeli přímo ve službě na ochranu přírody. 44 % z nich bylo přitom zabitých jiným člověkem. Navíc 500 dalších strážců za stejnou dobu zemřelo kvůli Covidu. Tyto údaje vyplývají z aktuální tiskové zprávy IRF.

V České republice máme to štěstí, že výkon stráže přírody narozdíl od situace v některých jiných zemích nepředstavuje nebezpečí života, strážci mají přístup ke kvalitní zdravotní péči i k pitné vodě. Ani tak ale není stráž přírody vždy veselá, zejména při pozorování důsledků činností některých lidí, kteří na přírodu neberou ohled nebo si neuvědomují vlivy svých aktivit. Abychom veřejnost informovali o existenci stráže přírody a jejích činnostech u nási ve světě, pořádáme jako strážci přírody akce pro veřejnost. Rádi se na nich s vámi potkáme a s možností si popovídat naživo.

Panská skála 31. 7. 2021

Oslavy Světového dne strážců přírody se v poslední červencovou sobotu konají už tradičně právě tady. Impozantní čedičová skála zvaná též „Kamenné varhany“ chráněná v kategorii národní přírodní památka leží v CHKO České středohoří. Na opačné straně silnice přitom začíná další CHKO, Lužické hory. Místo není vybrané náhodou, v tomto regionu je totiž také sídlo Asociace strážců přírody ČR. Právě ta oslavy WRD u nás organizuje ve spolupráci s dalšími partnery.

Na místě jsme se sešli už v pátek 30. 7. Příprava zázemí akce nějaký čas zabrala a část programu byla věnována i výměně zkušeností mezi strážci přírody z různých oblastí. Zastoupeny byly svými profesionálními i dobrovolnými strážci přírody NP České Švýcarsko, CHKO České středohoří, CHKO Labské pískovce, CHKO Jizerské hory i CHKO Český kras a kraje Ústecký, Liberecký a Praha. Pro veřejnost byla určena hlavně sobota, kdy na mnoha zastaveních čekaly informace i hry pro návštěvníky na téma zejména české i světové stráže přírody, ale také ochrany nejen tropických pralesů, pomoci přírodě pastvou hospodářských zvířat nebo včelařstvím, čím žijí zdejší stepi, jezírko i další ekosystémy.

stánek Malého strážce a AOPK ČR na akci pro veřejnost
MalýStrážce.cz a AOPK ČR na oslavách WRD 2021 na Panské skále

Slatina 8. 8. 2021

I v Praze je oslava WRD už skoro tradiční akcí. Tady se ovšem střídá na různých místech. Pro letošek byla vybrána nepříliš známá vodní nádrž Slatina v Dubči. Akce se bude pro veřejnost konat v čase 8-12 hodin. Kromě tradičního představení stráže přírody u nás i ve světě (se soutěží pro děti o drobné odměny) se příchozí mohou těšit na tématiku odpovědného návštěvníka přírody, odpadků, mapování druhů a ochrany neživé přírody. Bude možné zakoupit různé předměty s tématikou ochrany přírody z našeho e-shopu za akční ceny. Souběžně zde bude probíhat z jara odložené Vítání ptačího zpěvu s ukázkou odchytu ptáků, jejich kroužkování a opětovného vypouštění a s prohlídkami lokality s průvodcem. Podrobnosti jsou v pozvánce.

Pozvánka Světový den strážců přírody Praha 2021

Pulčín 15. 8. 2021

I beskydskou oslavu WRD lze považovat za tradiční. Konat se bude opět u tábořiště na Pulčíně, a to v neděli 15. srpna. I sem se chystáme s „cirkusem“ Malého strážce. Více se dozvíte hned, jak kolegové připraví pozvánku.

Rádi se s vámi uvidíme a popovídáme na kterékoli z uvedených akcí. Pokud bysta naopaktáli vy o naši účast na vaší akci, neváhejte se ozvat.