Udržitelné e-mailování

Mohou naše elektronické zprávy zatěžovat životní prostředí? Podle britských odborníků jednoznačně ano. A nejen to. Zbytečný e-mail nebo jeho část připravuje o čas svého čtenáře. Zbytečná zpráva tak může působit proti udržitelnosti nejen dopadem na životní prostředí, ale i v sociální rovině. Popisují to v tomto zajímavém článku.

Igráček Strážce Jirka píše e-mail
Strážce Jirka u klávesnice. Píše někomu e-mail? Foto: Květa Černohlávková

Méně je více

Britům šlo v první řadě o upozornění na škodlivou zdvořilost. Mnoho Britů totiž považuje za neslušné nepoděkovat i za vyjádření v elektronické komunikaci. Zbytečné jsou tedy podle nich zejména časté zprávy neobsahující nic jiného než poděkování. K dalším zbytečným e-mailům pak patří „užij si pěkný večer/víkend“, „došlo mi to“, „došlo ti to?“, „nápodobně“ nebo „vtipné“. Právě krátké zprávy jsou typickým příkladem plýtvání, protože i s tak krátkým textem se musí přenést mnoho dalších informací například o odesílateli, adresátovi, času odeslání až po nastavení formátu textu.

Jak velký dopad

A čím že zatěžuje elektronická zpráva planetu? Jednoduše spotřebou elektřiny. Energii stojí už jen běžící počítač, na kterém e-mail píšeme. Průměrná zpráva pak putuje přes řadu serverů po celém světě zhruba 15.000 km, než se dostane na obrazovku adresáta klidně jen ve vedlejší vesnici. Servery sice běží nepřetržitě, ale jejich spotřeba se s každou přenesenou zprávou zvyšuje. A stejně tak i u počítače adresáta. Jedna průměrná e-mailová zpráva prý spotřebuje 1 gram CO2. Zdá se vám to zanedbatelné? Autoři spočítali, že když každý dospělý Brit neodešle jeden zbytečný e-mail denně, ušetří se 16.433 tun CO2. To je stejné množství, jako kdyby se z provozu odstranilo 3.334 dieselových aut. A to už stojí za to, abychom se přidali i my v Česku.

Jak na to

Někdy můžeme v automatickém podpisu odesílatele číst, že mu záleží na životním prostředí a že tedy máme zvážit, jestli daný e-mail vytiskneme. Upřímně: vy si snad zprávy tisknete? Co takhle napsat třeba: „Příliš stručné? Má to důvod.“ (s odkazem na tento článek pod slovem „důvod“, můžete si to tedy rovnou zkopírovat do podpisu). To aby adresát pochopil. Skutečných dopadů ale jako průkopníci udržitelného e-mailování dosáhneme zejména tím, že:

  • nebudeme posílat zbytečné nebo zbytečně dlouhé zprávy
  • nebudeme ke zprávám připojovat soubory, jejichž text můžeme snadno uvést přímo do textu zprávy
  • odhlásíme se ze zasílání hromadných zpráv, které nás málo zajímají
  • vynecháme z kopie adresáty, kterých se zpráva nutně netýká
  • vymažeme staré zprávy, které zbytečně tlejí někde v cloudovém archívu
  • dáme adresátovi čas na odpověď (pokud ji vůbec vyžadujeme), upomínejme se až po vypršení lhůty
  • vyplňme „úderný“ předmět, ať adresát ví, jestli ho e-mail vůbec zajímá
  • nebuďme dotčení, když dostaneme jen stručné vyjádření nebo když nepřijde poděkování a sami neodpovídejme, když to není nutné
  • omezme různě formátovaný text
  • pokud můžeme, vynechme obrázky a jakýkoli zbytečný text v podpisu

Mezi těmito 10 inspirativními body není nic bolestivého, že? Pokud tím ušetříme nějaký čas, věnujme ho třeba tomu, že se sejdeme s přáteli na čaj nebo na hru. Můžeme přitom i elegantně vysvětlit, že s ohledem na naplnění potřeb budoucí generace jsme odteď o něco stručnější. V e-mailech, SMSkách, chatovacích aplikacích a vůbec všude, kde to vyžaduje elektrickou energii. A jestli vám šetření nad e-maily přijde málo, mrkněte i na další tipy pro udržitelnější domácnost.

Třídění odpadu

Správné třídění odpadu v domácnosti může ušetřit nejen významnou část výdajů za jejich odvoz, ale hlavně životní prostředí. Jak? Tím, že se nezaneřádí skládkami nebo splodinami a popílkem ze spaloven. A také tím, že se může snížit objem nebo náročnost výroby. Nicméně před vytříděním vždycky ještě zvažujeme, jestli se daná věc dá znovu použít, ať už u nás doma nebo u někoho ze známých.

pouliční odpadkový koš s nevytříděným odpadem - třídění zdar!
Jde to i lépe. V tomto směsném koši by se dalo ušetřit odhadem 95 % hmotnosti i objemu vhodným vytříděním a sešlápnutím.

Co se snažíme třídit u nás doma:

  • textil: pěkný nabídneme k prodeji, slušný věnujeme známým (nebo do dětského domova nebo do příslušného kontejneru), špatný na hadry
  • skořápky a krabičky od vajec: vždy si od nás rád vezme někdo, kdo slepice chová
  • vratné obaly: vracíme, i když jich je bohužel minimum (nápoje prakticky nekupujeme)
  • použitý kuchyňský olej: sléváme do PET láhve a plnou vyhazujeme do příslušné nádoby na vybraných stanovištích třídicích kontejnerů
  • papírové sáčky (od mouky/cukru): na skořápky od vajec
  • papírové krabice: většinou je používáme znovu třeba na balení objednávek z e-shopu
  • ostatní papír (kromě kapesníčků, ubrousků, voskovaného, mastného a znečištěného papíru): ten jde většinou do modrých kontejnerů, něco málo na podpal k ohništi (i když většinou rozděláváme bez papíru jen s třískami nebo drobnými suchými větvičkami), něco málo na tvoření a modelaření
  • plastové sáčky a tašky: používáme znovu, případně nosíme na procházky a plníme odpadky z lesa
  • plastová víčka (někdy) do různých sbírek
  • plastové láhve se širokým hrdlem (např. od mléka): na použitý kuchyňský olej
  • ostatní plasty (kromě silně znečištěných): skoro všechno do žlutých kontejnerů (v sešlápnuté podobě), výjimečně něco na tvoření a modelaření
  • skleněné láhve se šroubovacími víčky: využíváme znovu na domácí šťávy
  • sklenice se šroubovacími víčky: využíváme znovu na domácí marmelády, ty od medu dáváme známým včelařům
  • ostatní sklo: do zelených (či bílých) kontejnerů
  • elektrospotřebiče: do příslušných kontejnerů
  • kovový odpad (plechovky, víčka z nádob a kelímků, hřebíky, alobal a lecos dalšího): do popelnic na kovové obaly
  • kuchyňský a zahradní odpad: na kompost, do hnědých kontejnerů nebo přímo do kompostárny
  • vosk ze svíček: http://andelskasvickarna.cz/ a jejich koš v OC Nový Smíchov
  • nebezpečný odpad (nádoby od barev, prošlé léky): do mobilní sběrny

Jsem rád, že jsem si přehled třídění našich odpadů takhle sepsal. Bez toho bych ani netušil, že je toho k třídění opravdu tolik. A musím říct, že na obsahu košů a popelnice na směsný odpad je to opravdu hodně znát – míváme zhruba jeden koš týdně. Samozřejmě všechno začíná už při nákupu, kdy se snažíme nekupovat věci, které mají víc obalů, než je nutné. A máme svoje tašky a sáčky na ovoce a pečivo. Co dalšího třídíte vy? Pište do komentářů, inspirace není nikdy dost!

Rys pro Igráčka

Rys patří k ikonickým postavám české ochrany divokých zvířat. Nikdo se tedy nemůže divit, že zmínky o něm najdete v řadě našich článků a jeho podobu hned u několika druhů originálního zboží v našem obchodě. A od teď se stává nerozlučným společníkem Igráčka Strážce Jirky. Jednoduchou vystřihovánku rysa i s vlajkou projektu 3Lynx totiž nově přikládáme ke každému prodávanému Igráčkovi.

Igráček Strážce Jirka s dalekohledem, hraničníkm, rysem a vlajkou 3Lynx

Možná tenhle papírový rys tvarem těla dokonale neodpovídá tomu živému. Zato pomůže rozvoji jemné motoriky při vystřihování. K tomu se nejlépe hodí malé rovné nůžtičky na nehty, se kterými se tak dítko snáze sžije. Pak stačí vystřižený placatý papírek párkrát ohnout a hle – rys ve správné velikosti k Igráčkovi je na světě. Vlajka je jednodušší na vystřižení, ale vyžaduje slepení kolem kousku špejle – další dovednost, která se hodí. Výbava je rázem tak bohatá, že Jirkovi nestačí ruce, aby pobral jak dalekohled, tak turistickou mapu i vlajku. Co dřív a co potom?

Projekt 3Lynx

Mezinárodní projekt 3Lynx spojuje dvě trojice zemí (Česko a Německo s Rakouskem a Slovinsko a Itálii s Chorvatskem). Díky projektu se nejen získá více informací o tom, jak se rysům v těchto dvou přeshraničních oblastech daří, ale hlavně dojde k zapojení všech důležitých partnerů, jejichž činnost se života rysů bezprostředně dotýká. Kromě ochranářů jde tedy hlavně o lesníky a myslivce. Držíme palce, ať se díky projektu rysům vede lépe nejen u nás!

Jedinečná kresba

My jsme se o téhle jednoduché vystřihovánce dozvěděli na poutavé přednášce v informačním středisku Správy NP Šumava. Věděli jste, že každý rysí jedinec se dá rozpoznat podle skvrn na srsti? Díky tomu o pohybu jedinců vypovídají nejen údaje z obojků s GPS vysílačem, ale i snímky z fotopastí. A když se najde nějaký rys přejetý na silnici nebo zastřelený, mohou vědci snáze dohledat, odkud pocházel. Na snímcích z fotopastí jsme si mohli sami vyzkoušet, že spojit dvojici fotek se stejným zvířetem až tak složité není. A že je zatím rysů málo, dovedou odborníci některé jedince poznat na první pohled. I proto dostávají všichni rysi svá jména.

Roháč v Praze

Ahoj, rád bych se Ti představil. Jsem roháč obecný, samec. Říkají o mně, že jsem největší brouk Evropy. Samice nemají tak velká kusadla, ale ani od nich se vám obranné kousnutí nebude líbit. Já jimi odhazuju jiné samce, kteří se mi připletou do cesty. Milujeme duby, naše larvy jejich mrtvé dřevo a trouch. Potřebuju tedy stromy, kterým říkáte přestárlé nebo poškozené. V Praze se mi líbí hlavně na Petříně a od Smíchova až po Košíře, ale nálezy mám i z Radotína, Točné a dalších míst. Přesto jsem ohrožený a chráněný a nežiju jen tak leckde. V České republice mě najdeš jen v teplých oblastech.

roháč obecný, malba
Roháč obecný podle Jany Zemanové, 2021. Šíření je možné jen se souhlasem MalyStrazce.cz.

Pomůžeš mi prosím přežít? Co bych od Tebe potřeboval:

  • Chraň poškozené a staré stromy, dokud stojí. Právě takové potřebuju pro vývoj svých larev. Já miluju duby, i ostatní ale poslouží hmyzákům i ptákům.
  • Z dutin starých stromů nevyhrabávej trouch, nic do nich nelij ani neházej. Pokud tam jsou odpadky od hlupáků, šetrně je vyndej a vyhoď, kam patří.
  • Nechytej mě, nezabíjej. Já Ti také neškodím. Potřebuju se rozmnožit, abychom jako druh přežili.
  • Když mě najdeš, zaznamenej to. Třeba do české mobilní apky BioLog. Tak se o mě dozví všichni vědci i úředníci a snad nenechají zničit místo, kde žiju. Můžeš zkusit i mezinárodní apku iNaturalist. Nebo můžeš využít knihovnu BioLib, tam mě také mapují.
  • Jestli jsi mě našel na místě, kde mi hrozí nebezpečí, odnes mě nejlépe na kůru nějakého staršího stromu. Jestli to byla larva nebo kukla, vrať mě zpátky. Kdyby to nešlo, najdi co nejpodobnější bezpečné místečko.

Držím nám palce, abychom oba přežili a užívali si života na Zemi. I v Praze to jde. Když přijdeš na některou z akcí Malého strážce, možná se Ti poštěstí zíkat podtácek s mým portrétem.

roháč obecný samice fotka
Samice roháče obecného.

Světový den strážců přírody (WRD) 2021

Světový den strážců přírody (World Rangers Day – WRD) se slaví z popudu Mezinárodní federace strážců (IRF) a nadace Thin Green Line. Smyslem tohoto svátku je oslavit tuto práci, která je někdy i smrtelně nebezpečná nebo vykonávaná dobrovolně. V roce 2021 si připomínáme památku 120 strážců přírody, kteří za posledních 11 měsíců zemřeli přímo ve službě na ochranu přírody. 44 % z nich bylo přitom zabitých jiným člověkem. Navíc 500 dalších strážců za stejnou dobu zemřelo kvůli Covidu. Tyto údaje vyplývají z aktuální tiskové zprávy IRF.

V České republice máme to štěstí, že výkon stráže přírody narozdíl od situace v některých jiných zemích nepředstavuje nebezpečí života, strážci mají přístup ke kvalitní zdravotní péči i k pitné vodě. Ani tak ale není stráž přírody vždy veselá, zejména při pozorování důsledků činností některých lidí, kteří na přírodu neberou ohled nebo si neuvědomují vlivy svých aktivit. Abychom veřejnost informovali o existenci stráže přírody a jejích činnostech u nási ve světě, pořádáme jako strážci přírody akce pro veřejnost. Rádi se na nich s vámi potkáme a s možností si popovídat naživo.

Panská skála 31. 7. 2021

Oslavy Světového dne strážců přírody se v poslední červencovou sobotu konají už tradičně právě tady. Impozantní čedičová skála zvaná též „Kamenné varhany“ chráněná v kategorii národní přírodní památka leží v CHKO České středohoří. Na opačné straně silnice přitom začíná další CHKO, Lužické hory. Místo není vybrané náhodou, v tomto regionu je totiž také sídlo Asociace strážců přírody ČR. Právě ta oslavy WRD u nás organizuje ve spolupráci s dalšími partnery.

Na místě jsme se sešli už v pátek 30. 7. Příprava zázemí akce nějaký čas zabrala a část programu byla věnována i výměně zkušeností mezi strážci přírody z různých oblastí. Zastoupeny byly svými profesionálními i dobrovolnými strážci přírody NP České Švýcarsko, CHKO České středohoří, CHKO Labské pískovce, CHKO Jizerské hory i CHKO Český kras a kraje Ústecký, Liberecký a Praha. Pro veřejnost byla určena hlavně sobota, kdy na mnoha zastaveních čekaly informace i hry pro návštěvníky na téma zejména české i světové stráže přírody, ale také ochrany nejen tropických pralesů, pomoci přírodě pastvou hospodářských zvířat nebo včelařstvím, čím žijí zdejší stepi, jezírko i další ekosystémy.

stánek Malého strážce a AOPK ČR na akci pro veřejnost
MalýStrážce.cz a AOPK ČR na oslavách WRD 2021 na Panské skále

Slatina 8. 8. 2021

I v Praze je oslava WRD už skoro tradiční akcí. Tady se ovšem střídá na různých místech. Pro letošek byla vybrána nepříliš známá vodní nádrž Slatina v Dubči. Akce se bude pro veřejnost konat v čase 8-12 hodin. Kromě tradičního představení stráže přírody u nás i ve světě (se soutěží pro děti o drobné odměny) se příchozí mohou těšit na tématiku odpovědného návštěvníka přírody, odpadků, mapování druhů a ochrany neživé přírody. Bude možné zakoupit různé předměty s tématikou ochrany přírody z našeho e-shopu za akční ceny. Souběžně zde bude probíhat z jara odložené Vítání ptačího zpěvu s ukázkou odchytu ptáků, jejich kroužkování a opětovného vypouštění a s prohlídkami lokality s průvodcem. Podrobnosti jsou v pozvánce.

Pozvánka Světový den strážců přírody Praha 2021

Pulčín 15. 8. 2021

I beskydskou oslavu WRD lze považovat za tradiční. Konat se bude opět u tábořiště na Pulčíně, a to v neděli 15. srpna. I sem se chystáme s „cirkusem“ Malého strážce. Více se dozvíte hned, jak kolegové připraví pozvánku.

Rádi se s vámi uvidíme a popovídáme na kterékoli z uvedených akcí. Pokud bysta naopaktáli vy o naši účast na vaší akci, neváhejte se ozvat.

Batoh (nejen) pro strážce přírody

V létě 2021 jsem dostal za úkol pořídit vybavení pro dobrovolné strážce přírody. Kromě košile a bundy se vybavení používané strážci dost liší podle zaměření jejich služby. Co to může být se podívejte třeba v článku Jaká výbava je v batohu strážce přírody. Ale to, co s sebou do terénu strážci nosí, se musí vždy do něčeho dát a je dobré mít přitom volné ruce. Tedy batoh je potřebný pro všechny. Koordinátoři stráže přírody z regionů to potvrdili, o batohy byl zájem v počtu více než 100 kusů. S tím se už dá zajímavě pracovat.

Požadavky na strážcovský batoh

Na základě sebraných zkušeností jsem stanovil základní požadavky naší poptávky. Strážcovský batoh musí být pohodlný na jednodenní (celodenní) nošení do přírody. Musí být vhodný pro muže i ženy. Batoh musí mít alespoň 2 komory se samostatným otvorem, být ušitý z pevného odolného materiálu, nepromokavý nebo dodaný s pláštěnkou na batoh. Musí mít široké nastavitelné popruhy a odvětrávaná záda. Objem by měl být 25-40 litrů. Výhodou je provedení v přírodních barvách, reflexní prvky, další členění prostoru – vnitřní i postranní kapsy, možnost výšivky nebo trvanlivého tisku nápisu STRÁŽ PŘÍRODY. A abychom to mohli dotáhnout do zdárného konce, musíme se vejít do jednotkové ceny 1.000 Kč vč. DPH.

Nabídky

S touto specifikací jsem oslovil několik českých dodavatelů. Někteří nereagovali, HUDY se omluvil, že se do uvedené ceny nevejde. Nabídky poslali LOAP, ALPINE PRO a HUSKY CZ. Všichni 3 dodavatelé ochotně poskytli mnou předvybrané vzorky svých batohů pro vyzkoušení. Doma se mi tak sešly batohy Nati, Hunter 45, Malmo, Grebb, Skid, Stingy a Salmon. Označení „městský batoh“ není na škodu, i pod tímto štítkem jsou použitelné modely. Nepromokavost jsme nemohli u vzorků testovat. Všechny batohy mají prsní spojku, to je fajn. Všechny mají více oddělených kapes a všechny působí reprezentativně. Takže bylo jasné, že výběr nebude snadný.

Batohy pro strážce přírody - 7 dodaných vzorků
Nati, Hunter 45, Malmo, Grebb, Skid, Stingy a Salmon – fyzicky posuzované vzorky batohů dodané výrobci

Velikost a členění prostoru

Do všech dodaných batohů se vejde i smaltovaná tabule se státním znakem (30×30 cm), když je potřeba ji v terénu vyměnit. Do požadovaného rozpětí objemu se ale nevešly Nati a Hunter 45. Přesto by i Nati byl využitelný, ale hledáme univerzální batoh a 20 litrů by přeci jen někdy bylo málo. Naopak 45 litrů Huntera je dostatečných snad na každou strážcovskou příležitost, jenže řešení válcovitým prostorem plněným shora není na množství drobnějšího obsahu vhodné. Ale pojme i sekeru a podobné delší nástroje.

Ostatní modely mají objem 26-30 litrů, což je ideální. Všechny mají dvě malé boční kapsy. Do nich rád dávám láhev s pitím, toaletní lopatku, pytel na odpadky nebo papírové kapesníčky. Tyto batohy mají také vždy vnitřní přepážku vhodnou třeba na notebook (ten strážci většinou nenosí) nebo desky s papíry formátu A4. Všechny mají také menší kapsy na zip, což je dobré na pouzdro s doklady, peněženku, příkazové bloky, psací potřeby, powerbanku apod. Zejména Nati (dokonce s organizérem v přední kapse, pro úřednickou práci strážce přírody ideální) a Malmo nabízejí různých kapes a přepážek víc, což uspokojí pořádkumilovné systematiky.

Skid a Salmon mají jednu přední kapsu otevřenou jen s přezkou, což omezuje typ věcí, které se do ní hodí dávat (aby to nepozorovaně nevypadlo). Salmon pak má ještě jednu záludnou vnitřní kapsu na víku hlavního prostoru, která svádí ke vložení drobnějších věcí, které se ovšem při zavření víka vysypou do vnitřního prostoru hlavní komory. To jsem nepochopil.

Odvětrávání zad a popruhy

Záda se mi pod batohem potí, což není příjemné hlavně ve chvíli, kdy si po krátké pauze nasazuju batoh zpátky. Triko i batoh jsou na styku mokré a nepříjemně to studí. V tomto ohledu zcela propadává Malmo (nemá nic) a dobře na tom není ani Grebb (jeho systém AFS je příliš mělký). Nati uspokojí tak napůl. Skid už má oddělení pevnou sítí od vyztužených zad batohu, ale síť je na bocích sešitá se zády, takže vzduch moc proudit nemůže. Vyhrávají společně Hunter 45, Stingy a Salmon, které mají prostor mezi sítí a vlastním batohem vyloženě otevřený, při nasazení na zádech se do něj dá zboku zasunout celá dlaň. A funguje to. Samozřejmě v letním horku při výstupu do kopce se záda potí i tak, stejně jako čelo a další části těla.

Jak dobře batoh sedí na zádech také ovlivňuje pohodu při služebním výkonu. A posazení ovlivňuje hlavně systém popruhů. Všechny zkoumané batohy mají hlavní ramenní popruhy dost široké a měkké a doplněné prsní spojkou, u níž lze nastavit výšku. U všech se dá nastavit i délku popruhu. Hunter 45 a Skid mají i nastavitelné přitažení mezi zády a vrškem ramenních popruhů. Pohodlný široký bederní pás mají Hunter 45 a Skid, kratší náběhy bederního pásu pak mají Stingy a Salmon. Malmo má jen úzký bederní pás a Nati a Grebb ho nemají vůbec.

Ostatní parametry batohů

Zkoumané batohy se dost liší svou hmotností. Budeme-li předpokládat, že nižší hmotnost je výhodou, pak zcela vítězí Grebb s 510 gramy. Batohy s ocelovými výztuhami zad patří k nejtěžším, Hunter 45 má 860 g a všechny od Husky kolem 1 kg.

Pro strážce přírody se přirozeně hodí zelená barva. Může na ní ovšem být více vidět špína a ne vždy bude ladit odstín zelené na batohu s odstínem zelené na oděvu strážce (AOPK ČR aktuálně používá zelené bundy a mikiny, ale béžové košile a trika). Nejvhodnější pro strážce tedy nakonec možná bude černá nebo šedá, která je dostupná kromě Nati a Malmo u všech ostatních.

Pláštěnka na batoh je standardní součástí batohů Husky (Skid, Stingy a Salmon), tedy v ceně. Loap nabízí pláštěnku k dokoupení zvlášť v univerzální velikosti. Velikost ale odpovídá modelu Hunter 45 (pojala by i větší), na Malmo a Grebb je zbytečně velká. K Nati žádná nabídka zajištění voděodolnoti nepřišla, materiál batohu přitom vypadá jednzonačně nasákavě.

Zajímala mě i možnost umístění loga (resp. nápisu STRÁŽ PŘÍRODY), tzv. branding. Vždy vyjde levněji tisk než výšivka či nášivka, tisk navíc neovlivňuje odolnost batohu vůči vodě. Dostatečný prostor pro umístění loga je na všech batozích kromě Hunter 45. AlpinePro nabízí jednobarevný tisk za 45 Kč/ks bez DPH, Husky za 99, Loap nacení až konkrétní podobu pro konkrétní batoh.

Reflexní prvky jsou ze zákona povinné při pohybu na silnicích mimo obce za snížené viditelnosti. Je tedy dobré, když jsou součástí oděvu i batohu, aby na to člověk nemusel myslet. Reflexní prvky zepředu i zezadu mají Nati, Skid a Salmon. Malmo nemá naopak žádné. Potisk na zadní ploše Hunter 45 je jen lesklý a ne reflexní (zepředu nic), podobně logo vzadu na Stingy, který má ale reflexní pásky zepředu na obou ramenních popruzích. Grebb má jeden malý reflexní prvek zezadu.

Cena za batoh

Maloobchodní ceny včetně DPH vidíte na stránkách u jednotlivých modelů. Při objednávce přesahující 100 kusů by člověk čekal zajímavé slevy. Nejvstřícnější je v tomto ohledu nabídka značky Loap, kde se dostáváme na méně než polovinu, ovšem musíme připočíst pláštěnku (50 Kč/ks + DPH) a neznámé náklady na branding. Husky nám slevil 27,5 %, což rozhodně také potěší. Cena od AlpinePro jako by žádnou slevu nezahrnovala, ba dokonce je vyšší než aktuální akčně zlevněná cena na stránkách jejich e-shopu. Je ale možné, že by v této souvislosti ještě s nimi šlo o slevě vyjednávat.

Na závěr je třeba dodat, že se všemi zástupci dodavatelů, kteří na poptávku zareagovali, bylo jednání velmi příjemné a je znát, že taková zakázka je pro ně zajímavá.

Co je Natura 2000?

Podobně jako každý stát vyhlašuje chráněná území pro jevy, které chce zachovat, vymyslela Evropská unie soustavu chráněných území pro jevy, které jsou ohrožené v evropském měřítku. Ta soustava dostala jméno Natura 2000 a na svém území ji budují všechny členské státy a také ty, které o přistoupení k EU uvažují.

Kategorizace území Natura 2000

V současné chvíli můžeme území Natury 2000 u nás rozdělit na dvě kategorie: evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO). Ptačí oblasti jsou zaměřené na ochranu ptačích druhů, takže jde často o hnízdiště či zimoviště tažných druhů. EVL chrání jednak vzácné druhy rostlin i osatních živočichů, kromě nich ale také cenná stanoviště (u nás to jsou třeba orchidejové louky, rašeliniště, suťové lesy a další. V době přípravy soustavy Natura 2000 se používaly i další kategorie území podle toho, v jaké fázi návrhu do tzv. národního nebo evropského seznamu se dané území nacházelo.

Rozsah

Ptačích oblastí je v ČR 41 a zaujímají více než 7.000 km2 (skoro 9 % rozlohy ČR). EVL je v ČR 1.113 a pokrývají celkem necelých 8.000 km2 (10 % rozlohy ČR). K nejmenším EVL patří typicky kostely, pod jejichž střechami se nacházejí větší kolonie netopýrů. Ano, i střecha kostela může být chráněným územím přírody. Vedle toho největší naturové lokality jsou opravdu rozsáhlé, takové EVL Beskydy chránící 18 typů stanovišť a 13 druhů zaujímá přes 1.200 km2. Z toho je tedy také zřejmé, že naturová území se v terénu často překrývají s národními kategoriemi chráněných území (Beskydy jsou zároveň EVL i CHKO, i když se jejich hranice mírně liší) a samozřejmě se mohou překrývat i navzájem. Takže třeba EVL Milovický les leží uvnitř CHKO a PO Pálava.

Význam soustavy Natira 2000

Zajištěním ochrany EVL a PO můžeme zabezpečit stav těch fenoménů, které jsou významné v evropském měřítku, aniž bychom na ně museli nasadit ochranu některou z národních kategorií chráněných území, která mají většinou přísnější ochranné podmínky. U některých druhů se může zdát, že je jejich ochrana u nás zbytečná, když jsou u nás dostatečně početné. Jenže když jsou vzácné a ohrožené v evropském měřítku, tak kdo jiný by je měl chránit, když ne ta země, kde se jim daří nejlépe? Příkladem takového druhu může být třeba přástevník kostivalový.

Přástevník kostivalový je jedním z druhů, pro jejichž ochranu se vymezují evropsky významné lokality

Označení území Natura 2000

V terénu jsou naturová území označena podobně jako ta národní – zelenými, nejčastěji smaltovanými tabulkami. EVL tam mají jen nápis „evropsky významná lokalita“, zatímco ptačí oblasti jsou označené kategorií i názvem. Narozdíl od národních kategorií tyto tabulky nemusí povinně doprovázet státní znak (ani logo EU). Ale pokud se v daném místě překrývá hranice naturového území s některým zvláště chráněným územím národní kategorie, sejdou se všechny tabulky pod sebou na jednom hraničníku.

Vltava u Blanského lesa je příkladem území, které je chráněno v národní kategorii „přírodní památka“ i v naturové kategorii „evropsky významná lokalita“

Zdroje informací o Natuře 2000

Stejně jako chráněná území našich národních kategorií jsou všechny EVL a PO evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody. Do něj se snadno dostanete přes Digitální registr ÚSOP. Ten je spravovaný Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, která provozuje i další podrobný zdroj informací o územích soustavy Natura 2000 u nás – Seznam lokalit.

Natura 2000 a stráž přírody

Strážci přírody mají samozřejmě pravomoce i v naturových územích a koneckonců i mimo chráněná území. Vždyť i tam se vyskytují cenné stromy nbo chráněné druhy živočichů a rostlin.

Tak se těšíme, až se v některém naturovém území potkáme. Může to být třeba 21. května, kdy území Natura 2000 slaví svůj světový den. A nezapomeňte, že i v nich je namístě se chovat ohleduplně k přírodě i ostatním návštěvníkům.

Přírodověda hrou? Třeba s Betexou!

Ne všechny děti mají tak dobrého učitele, aby je přírodověda ve škole bavila. A to přesto, že myšlenka na učení hrou je stará už staletí. Naštěstí můžeme děti i sebe celkem snadno dovzdělat ve volném čase a pobavit se u toho. Hned ceou řadu možností k takové vzdělávací zábavě nabízí ryze česká značka Betexa. Na českou přírodu jsou zaměřené i její výrobky. A co se přírody týká, ta je zobrazená tak realisticky, že hry jsou vlastně zároveň poznávacími a určovacími atlasy.

Betexa Pexetrio

Pexetria jste si už možná všimli, prodává se často třeba v informačních střediskách národních parků. Jde o v Česku oblíbené pexeso, ovšem posunuté na vyšší úroveň. Jak už napovídá název, jedním z vylepšení je, že nesbíráte dvojice, ale trojice obrázků. A co je pro učení důležitější, obrázky ve trojici nejsou stejné, ale souvisejí spolu. Takže pokud se zaměříme na pexetria s tématikou přírody, nacházíme trojice například s celou rostlinou, detailem květu a pohledem na typické stanoviště u bylin nebo celý strom, list a plod u stromů. Řada Standard obsahuje vždy 12 trojic.

V řadě Pexetrio Plus pak najdeme 18 trojic třeba s ptáky (sedící, letící, hnízdo s vejci), savci (zvíře, stopa, potrava) nebo houbami (celé, rozkrojené a na typickém stanovišti). Některé krabičky jsou větší, protože obsahují ještě doplňkovou hru LotoTrio. V ní hledáme pro kartičky správné pojmenování a umístění na plakátu.

Betexa MULTI-TRIO

Pro koho je pexetrio málo, může si pořídit MULTI-TRIO. Zatím se nabízí ve variantě LES. Základem jsou hrací kartičky po trojicích stejně jako u pexetrií. Najdeme na nich živočichy, rostliny i houby, a to jak druhy vázané na vnitřek lesa, tak i na jeho okraje včetně břehů. Plakát, hrací kostka a loto karty umožňují přehršel různých her. V návodu je popaných celkem 38 herních variant. Díky téhle hře se hravě naučíte 72 druhů z českých luhů a hájů.

Vystřihovánky

Pro nejmenší dítka, která se teprve učí stříhat, má Betexa krásné sešity Začínáme vystřihovat: Na louce, U vody, V lese a další. Postupně je možné zvyšovat obtížnost přes jednoduché vystřihovánky k různě složitým. V nabídce je i mnoho vystřihovánek jiných vydavatelů. U Betexy najdeme i netradiční vystřihovánky zaměřené právě na přírodu, jako třeba dvojici sýkor.

Vyberete-li si model, na jehož postavení nebudou obyčejné nůžky stačit, lehce si do košíku přihodíte vhodný skalpel nebo řezací podložku. Když stihnete model sestavit do konce června, můžete s ním vyhrát v naší soutěži Papírová ochrana přírody další ceny! A to třeba poukázky právě do e-shopu Betexa, protože ochotně přijali roli partnera soutěže. Tak s chutí do toho!

Starý platan na Malé Straně

Mám rád staré stromy. Jako bych v jejich blízkosti cítil staleté množství životních zkušeností a nadhled nad oučasnou situací. Památný platan v zahradě Velkopřevorského paláce na pražské Malé Straně k takovým určitě patří, i když jsem přímo u něj zatím nebyl. Dostal jsem se k němu jinak – prostřednictvím knihy. Konkrétně Knihy o staré Praze od Jiřího Horáka, kde je tento platan hrdinou hned první kapitoly.

Platan v knize

Kdo tu knihu nemáte po ruce, dovolte mi ocitovat jen pár vět týkajících se zmíněného platanu. „Pouze jediný platan znovu být vysazen nemusel, neboť předchozí hromadné kácení stromů a Kampě v roce 1420 jako zázrakem přežil. Nestál totiž až na vltavském břehu jako ostatní platany, takže nemohl krýt postup Zikmundových křižáků k řece. Rostl o něco dále, až v nevelké zahradě paláce velkopřevora maltézského řádu. Tento platanus orientalis je nejmohutnějším a nejstarším platanem v celé současné Praze a jejím nejbližším okolí. Dnes se pod tímto svědkem dávných časů konají od jara do podzimu hojně navštěvované koncerty vážné hudby…“

Je to krásně napsaný příběh. Také ve vás vzbuzuje úctu ke starému stromu? To je určitě dobře, protože staré stromy si úctu zaslouží. Kolik že by tomu stromu dneska bylo let? Asi 700? Úctyhodné…

Platan ve skutečnosti

A teď od báchorek k faktům. Starý platan, který dnes roste v zahradě Velkopřevorského paláce, je chráněný jako památný strom. Údaje o něm tak lze dohledat ve státním Ústředním seznamu ochrany přírody (drusop.nature.cz) pod kódem 104326. Bohumil Reš, dendrolog, který i tento platan mnohokrát zkoumal a měřil, mi k němu napsal následující: „V roce 1420 to v žádném případě nemohl být platan, který tam dnes roste, v roce 1420 nemohlo jít o Platanus x hispanica. Pokud tam nějaký platan mohl být, pak jedině Platanus orientalis , a ten současný opravdu Platanus orientalis není. Jde o Platanus x hispanica, což je s největší pravděpodobností ustálený hybrid platanu východního a platanu západního. Platan západní pochází ze Sev. Ameriky. Ke zkřížení obou druhů došlo údajně kolem roku 1700 v Kew Garden u Londýna. Ten náš pražský pochází nejspíš z doby barokní přestavby Velkopřevorského paláce kolem roku 1726-8.“

Co napsat závěrem? Ověřujte si fakta a nedůvěřujte slepě všemu, co je psáno nebo vyřčeno. Ale zároveň se tím nepřipravujte o svůj obdiv k přírodě a tomu, čím nás dokáže překvapit.

platan na Kampě
Mladší bratříček a soused platanu z článku. Tento, stejného druhu, roste přímo na Kampě.

Wildlife neboli živá příroda

Dneska, 3. března, se slaví World Wildlife Day. A čehože to je světový den? Výraz „Wildlife“ nemá jednoduchý jednoslovný překlad do češtiny. Podle zákona by tomu odpovídal výraz „volně žijící živočichové“, v současnosti se do toho ale počítají i planě rostoucí rostliny a samozřejmě i houby. A to už je pořádná kopice oslavenců. Jejich svátek můžeme nazývat třeba Světovým dnem živé přírody. Jeho úlohou je připomínat výročí mezinárodní dohody CITES, tedy o omezení obchodu s ohroženými druhy (1973).

Háčkovaný jezevec na sněhu u své nory

Organismy v přírodě

Kde jinde hledat divoká zvířata a plané rostliny i houby, než „v přírodě“. Přírodou tady myslíme ty plochy hlavně lesů a luk, kde ruka lidského hospodáře nekoná tak výrazně. Není náhodou, že kdo má k přírodě vztah aspoň trochu kladný, právě touhle dobou v našich končinách vyráží obdivovat první kvítky. Sněženky, bledule, lýkovce, podběly, devětsily a jaterníky patří k opravdu časným otužilcům, ale záplava dalších květů následuje nedlouho po nich. Zvířata, původní výhradní nositelé jména Wildlife, se dostávají trochu do pozadí, protože jsme si už zvykli je vídat po celý rok. A špaček, co se právě vrací ze zimního pobytu na jihu, zas tak dobrou pověst u našeho zahrádkářsky založeného národa nemá.

háčkovaná rosnička

Ropuchy, které brzo vyrazí k vodě naklást vajíčka, obdiv obvykle také zrovna nesklízejí. Ale strážce Radek tvrdí, že právě ropuchy mají nejkrásnější oči ze všech našich zvířat. Elegantní rosničky prý mohou jen závidět, zatímco užovka obojková si to s pulci vyřídí raz-dva. Na ně si ale ještě budeme muset počkat, až sluníčko rozehřeje meze. U takového jezevce by jeden čekal, že ve své hluboké noře celou zimu pohodlně prospí, ale i jeho můžeme potkat kdykoli. Svou aktivitu totiž v zimě jen snižuje, ale občas na procházky chodí. S jarem naopak končí období, kdy díky stopám ve sněhu můžeme cítit přítomnost i takových vzácných skvostů jako je rys, kočka divoká nebo vlk. Protože uvidět tyhle plaché druhy, to už vyžaduje notnou dávku štěstí.

Háčkovaná kočka divoká na stromě

Příroda na vsi

Že se na vesnici žije v souladu s přírodou, asi napadne leckoho. A je pravda, že příroda je tam za humny a divoká zvířata to tak mají k lidem a do jejich zahrad blízko. Hejno vrabců snad potěší každého, i proto, že vrabců oproti minulosti značně ubylo a pro těch pár zrnek se už dneska nikdo nezlobí. O návštěvu lišky v kurníku ale pořád nikdo nestojí a jestřáb nad pobíhajícími slípkami také nevěstí nic dobrého.

Taková sova ve stodole ale může udržet na uzdě myši. Bohužel o aktuálním výskytu sovy pálené na Vysočině jsme se zase dozvěděli jen proto, že jednu našli otrávenou. Ve sklepích není výjimkou potkat babočky zimující na stropě a těm, co přežily, se snad podaří dostat ven dřív, než jim na skle okna dojdou síly. Do záhonků pravidelně zalítává všemožný plevel a i to mu umožňuje přežít chemií sterilizovaná pole. Ale běda, když na zeleninu dorazí zajíc.

Háčkovaný zajíc

Příroda ve městě

Je ve městě vůbec nějaké místo pro přírodu? Jasněže ano! Takoví havrani, straky a sojky dovedou svými hlasy rozzuřit nejednoho panelákového masňáka. A když mu kuna přehryže kabely v motoru auta, už vymýšlí, jak se jí zbavit. Ještěže hranostaj si drží svou královskou pověst, na něj škody nikdo nesvádí. Jiřičky vezmou za vděk i výklenkem okna a rorýsi větracím otvorem. Města se zachovalejšími řekami mohou nabídnout i letmý pohled na vydru nebo bobra. Veverky se už vrátily snad do všech větších městských parků. A kosi se snaží dokázat, že africkému viru nepodlehnou a je jich snad zase o trochu víc než vloni.

háčkovaná veverka

Příroda u vás doma

Nelekejte se. Nebudeme vám připomínat převážně nechtěné spolubydlící. Naopak vám nabídneme některé ze zmíněných druhů, aniž byste se jejich držením dopustili přestupku. Zejména jestli máte děti, mohou jim háčkovaná a další zvířátka z našeho e-shopu pomoct získat kladný vztah k živé přírodě dřív, než se vám na společné vycházce poštěstí spatřit živou předlohu. A to by byla ta pravá oslava Světového dne živé přírody!

Háčkovaná užovka obojková