Mám rád staré stromy. Jako bych v jejich blízkosti cítil staleté množství životních zkušeností a nadhled nad oučasnou situací. Památný platan v zahradě Velkopřevorského paláce na pražské Malé Straně k takovým určitě patří, i když jsem přímo u něj zatím nebyl. Dostal jsem se k němu jinak – prostřednictvím knihy. Konkrétně Knihy o staré Praze od Jiřího Horáka, kde je tento platan hrdinou hned první kapitoly.
Platan v knize
Kdo tu knihu nemáte po ruce, dovolte mi ocitovat jen pár vět týkajících se zmíněného platanu. „Pouze jediný platan znovu být vysazen nemusel, neboť předchozí hromadné kácení stromů a Kampě v roce 1420 jako zázrakem přežil. Nestál totiž až na vltavském břehu jako ostatní platany, takže nemohl krýt postup Zikmundových křižáků k řece. Rostl o něco dále, až v nevelké zahradě paláce velkopřevora maltézského řádu. Tento platanus orientalis je nejmohutnějším a nejstarším platanem v celé současné Praze a jejím nejbližším okolí. Dnes se pod tímto svědkem dávných časů konají od jara do podzimu hojně navštěvované koncerty vážné hudby…“
Je to krásně napsaný příběh. Také ve vás vzbuzuje úctu ke starému stromu? To je určitě dobře, protože staré stromy si úctu zaslouží. Kolik že by tomu stromu dneska bylo let? Asi 700? Úctyhodné…
Platan ve skutečnosti
A teď od báchorek k faktům. Starý platan, který dnes roste v zahradě Velkopřevorského paláce, je chráněný jako památný strom. Údaje o něm tak lze dohledat ve státním Ústředním seznamu ochrany přírody (drusop.nature.cz) pod kódem 104326. Bohumil Reš, dendrolog, který i tento platan mnohokrát zkoumal a měřil, mi k němu napsal následující: „V roce 1420 to v žádném případě nemohl být platan, který tam dnes roste, v roce 1420 nemohlo jít o Platanus x hispanica. Pokud tam nějaký platan mohl být, pak jedině Platanus orientalis , a ten současný opravdu Platanus orientalis není. Jde o Platanus x hispanica, což je s největší pravděpodobností ustálený hybrid platanu východního a platanu západního. Platan západní pochází ze Sev. Ameriky. Ke zkřížení obou druhů došlo údajně kolem roku 1700 v Kew Garden u Londýna. Ten náš pražský pochází nejspíš z doby barokní přestavby Velkopřevorského paláce kolem roku 1726-8.“
Co napsat závěrem? Ověřujte si fakta a nedůvěřujte slepě všemu, co je psáno nebo vyřčeno. Ale zároveň se tím nepřipravujte o svůj obdiv k přírodě a tomu, čím nás dokáže překvapit.
