Nezřídka se setkáváme s kritikou malých vodních elektráren (MVE). Je jasné, že současná podoba vodních elektráren (nejen těch malých) má nepříznivé vlivy na vodní tok. Většina elektráren potřebuje nahnat co nejvíce vody co největší rychlostí nebo tlakem na pohyblivou část technologie. To se neobejde bez úpravy koryta vodního toku a většinou ani beze změny proudění vody nad i pod elektrárnou. To již samo o sobě ovlivňuje život vodních organismů, hlavně živočichů. Ryby pak ještě trpí překonáváním takových překážek, pokud to vůbec zvládnou a přežijí. Důsledkem je pak nejen oddělení subpopulací daného druhu, kdy se jedinci nad elektrárnou nemohou dále křížit s jedinci pod ní, ale u migrujících druhů (třeba losos, úhoř) zastavení migrace.
Výhody MVE
MVE byly dobrým nápadem, jak vodním ekosystémům pomoci. Místo velkých nepřekonatelných překážek mělo vznikat větší množství malých zařízení, která by využívala jen část průtoku vodního toku, takže organismy by neměly problém se zařízení vyhnout. MVE je často umístěná mimo vlastní vodní tok nebo přinejmenším mimo proudnici toku, takže nepřekáží. Často se nachází na místě bývalého mlýna, tedy pod jezem, z něhož je pro MVE část průtoku odkloněna stranou. Jez ale už sám bývá překážkou pro ryby, s různě velkým vlivem podle toho, jak vypadá.
Minimální zůstatkový průtok
Aby zůstalo v toku vedle MVE dost vody, stanovují úřady při povolení MVE tzv. minimální zůstatkový průtok. To je množství vody, které musí v toku kolem MVE protékat za každých okolností. Tedy když je málo vody, má se omezovat průtok MVE a ne v toku vedle. Jenže někteří provozovatelé hřeší na malou intenzitu kontrol a MVE často odebírají tolik vody, že v sušším období tok vedle vyschne a vodní život umírá. O problémech vedoucích k odklonu od MVE v Černé hoře píše třeba European Wilderness Society.
Lodní mlýny
A tak jsem si vzpomněl, že ve svém archívu vystřihovánek mám i model lodního mlýna, který kdysi vyšel v časopisu ABC. Konečně důvod si ho slepit! Co je to lodní mlýn? Je to vlastně klasický mlýn, jehož mlýnské kolo (tedy spíš koleso) ale nesou z obou stran dvě lodě, které plují na řece pevně ukotvené na jednom místě. Ovšem lodní mlýn se mohl přemísťovat dle potřeby. Jen při vlastním mletí prostě musel být ukotven na místě, aby voda kolesem otáčela. Vlastní technologie mlýna pak mohla být buď na jedné z lodí, nebo na břehu, kam se energie z pohybu kolesa vhodným způsobem přenášela. Informace se dají najít třeba na Wikipedii. Model z ABC představuje mlýn z Labe (Libochovice), lodní mlýny prý byly i v Praze, časěji na jižním Slovensku (jeden můžete navštívit v Kolárově) nebo ve Slovinsku.
Oprášíme 100 let zaniklou myšlenku?
Teď už je zřejmé, proč o lodních mlýnech píšu v souvislosti s nevýhodami MVE. Důvodem, proč lodní mlýny vymizely, byla zřejmě hlavně jejich nízká efektivita ve srovnání s jinými technologiemi mletí. Ale čas se změnil a kromě efektiviy hraje čím dál větší roli také vliv na životní prostředí. Díky moderním technologiím můžeme myšlenku lodních mlýnů modernizovat. Třeba úpravou kýlů lodí, tvarem a umítěním kolesa, velikostí zařízení. Dočkáme se MVE v lodní podobě, která nebude překážkou životu v řece?