Při povídání s návštěvníky přírody jsou pohozené odpadky častým tématem. Všichni se shodují, že odpadky se do přírody odhazovat z mnoha důvodů nemají. Na tom, jestli by to vyřešilo víc košů, už se ovšem shoda hledá hůř. V návštěvnických anketách se s požadavky na více košů setkáváme pravidelně. Jednoznačný recept na odpadkové koše vhodný vždy a všude, jak už to bývá, neexistuje. Proč?
Odpadkové koše? Ano!
Když není nablízku koš, řada lidí odhodí odpadek prostě na zem. Nebo ho strčí do nějaké díry. Nebo ho zahrabe. Kdo by se také chtě tahat s odpadkem zpátky, když je těžký, třeba se skleněnou láhví? Nebo když je špinavý, třeba obal od roztavené čokoládové tyčinky? Nebo když hrozí protržení a ušpinění, třeba od sáčku se psím výkalem? Ne vždy také na vycházku jdeme s nějakým zavazadlem, kam by se nám odpadek snadno schoval. Po cestě si třeba koupíme nápoj a když ho dopijeme, už jsme od obchodu s popelnicí, natož pak od hnízda s třídicími nádobami příliš daleko. Tak šup s plechovkou do křoví, když tu není koš.
Z výše popsaných situací nám vyplývá, že na místech, kam chodí větší množství lidí na krátké procházky, by mohly odpadkové koše pomoci. Jde často o lidi bez hlubšího vztahu k přírodě, kteří o vlivu odpadků na přírodu nepřemýšlejí. Často jde také o místa, kam se dá snadno dojet autem, do kterého obsah košů vysypeme. Často tam možná to auto stejně jezdí i kvůli jiným činnostem, tak proč při tom nevysypat koš.
Jak by měl koš vypadat?
Odpadkové koše mohou být různého provedení. Do přírody se hodí takové, z nichž odpadky nemohou samy odletět například větrem. Měly by tedy mít víko, i proto, aby do nich nepršelo. Nejlépe, když se do nich nedostane ani taková liška, které může v koši nějaký odpadek náramně vonět. Takové koše by měly mít víko s nějakým jednoduchým zámkem. Koše by mělo být snadné vysypat, ale nesnadné vzít a zahodit třeba ze skály nebo do potoka. Měly by také být odolné proti vandalům, kteří je budou chtít poničit rukama, nohama nebo třeba dělbuchem.
Opadkové koše se v přírodě tradičně využívají třeba v Praze. Tam se o jejich umísťování a vyvážení starají Lesy hl. m. Prahy. Ke konci roku 2021 jste si mohli všimnout, že dochází k výměně dříve jednoduchých dřevěných volně položených kvádrových košů za nové. Ty splňují mnoho z požadavků uvedených v předchozím odstavci. V Praze jsou koše v přírodě tradiční. Těžko se to v brzké době změní, protože jsou na to zvyklí návštěvníci i lesníci.
Odpadkové koše? Ne!
Většina odpadků, které vznikají při procházce přírodou, jsou obaly od nápojů a potravin. Pokud tedy takový výrobek můžeme s sebou do přírody nést, proč bychom nemohli obal po spotřebování obsahu zase odnést? Zásada „co sis přines, to si odnes“ je jednoduchá, srozumitelná a těžko vyvratitelná. Kdo má k přírodě kladný vztah, toho by jen stěží napadlo se chovat jinak. I když… Opravdu vždy? Co když jde „jen“ o nedopalek, papírový kapesníček nebo slupku od banánu? Ale ano, i u takových drobných nebo rozložitelných odpadků stojí za to je odnést zpátky. Je dobré s tím počítat předem a mít u sebe na ně sáček. Pak nehrozí, že si od odpadků znečistíme vnitřek batohu nebo kapsy. Není to nic složitého, zvládne to hravě každý.
Umístit někam odpadkový koš znamená i zajistit jeho vyvážení. To představuje nároky jak na pracovní sílu, tak na dopravu a samozřejmě i zneškodnění odpadu. A to nepočítáme cenu koše samotného. Pokud jde o koše v přírodě, většinou to znamená, že se tyto fondy investují do sběru odpadu místo do péče o přírodu samou. Místo jednoho koše by tedy mohlo fungovat třeba hned několik ptačích budek za stejné peníze.
Vadí koš stejně jako odpadky?
Odpadkové koše většinou nejsou to, co chceme v přírodě vidět, když jsme se přišli kochat jejími krásami. Stále více se mluví o tom, že i různých informačních tabulí je v přírodě zbytečně moc a kazí estetický dojem z přírody. Kolem košů se často povalují odpadky. Někdy je z koše vytáhne zvíře nebo vítr. Jindy neukáznění lidé jednoduše koš ignorují a odhodí odpadek, kam je napadne, ať už tam koš je nebo ne.
Obecně mám vypozorováno, že jakákoli infrastruktura (koše, lavičky, přístešky, lampy…) „přitahuje“ i odpadky. Zřejmě mají lidé pocit, že o taková místa někdo pravidelně pečuje a pohozené odpadky tedy uklidí. Ale až na výjimky to není pravda a pohozené odpadky buď uklidí dobrovolníci samostatně nebo při organizované úklidové akci, nebo na místě odpadky zůstanou na věky. Na některých místech tak pro geology v budoucích epochách vzniká nová geologická vrstva, která bude upomínat na dobu odpadkovou.
Odpadky jsou v koších. Stačí to?
I když bychom měli připravený funkční systém péče o síť odpadkových košů, nemůžeme vyloučit, že třeba kvůli nějaké větší akci dojde k překročení kapacity koše dřív, než se dostaneme k jeho vyprázdnění. U plného koše si z hygienických důvodů málokdo troufne na zmáčknutí nebo sešlápnutí odpadků v něm. Někdy to ani není možné kvůli konstrukci koše. Lidé pak mají tendenci odkládat odpadky vedle koše, což je asi nejhorší řešení. Přitom kdyby tam koš nebyl, většina lidí by svůj odpadek odnesla.
Když už se umísťují koše do přírody, s ohledem na množství odpadu to bývají koše s jednou dutinou, které tím pádem neumožňují třídění. A jak se jednou sejde směs odpadů, už ji nikdo netřídí. To je tedy další důvod, proč by bylo lepší nechat návštěvníky odpadky odnést zpět do civilizace, kde je většina z nich zvyklá automaticky odpadky roztřídit podle materiálu.
Jednoznačný závěr…
…vám tedy nenabídnu. Oba přístupy mají výhody i nevýhody. V některých případech tak může objektivně zvítězit jeden přístup a jindy opačný. Každopádně zásada „co jsem si přinesl si i odnesu“ je nejlepší. Až se jí jednou budou řídit všichni návštěvníci, zmizí z přírody i ten poslední koš. Jestli patříte k těm, co se touto zásadou už řídí, ze srdce vám děkuju. Ještě víc vám děkuju, pokud patříte k těm, kdo v přírodě sbírají odpadky po jiných. Pro takové tu mám recenzi šikovného nástroje. Řídíte se i dalšími zásadami odpovědného návštěvníka? A co si po přečtení článku myslíte o odpadkových koších vy? Napište do komentáře. Máme cesty, jak vaše názory prosazovat 😉