Kontrola PP Vltava u Blanského lesa

V neděli odpoledne vzal strážce Jirka svou dcerunku Aničku a šli spolu zkontrolovat nedalekou přírodní památku Vltava u Blanského lesa. Jen malý kousek na horním konci, ona je tahle památka proklatě dlouhá. Zvukovou kulisu tu bohužel dělá čistírna odpadních vod pro Český Krumlov. Ale co naplat, zase je aspoň čistší voda v řece.

Podívali se na keš. I když je to tradička, žádný velký provoz na ní není a je hned u pěšinky, takže nijak nevadí. Les se probouzí jen pomalinku, ale v kempu dole u řeky už to žije. Tedy ne lidmi, ale jarní květenou. Bílé sasanky hajní, žluté sasanky pryskyřníkovité, žluté křivatce, žlutozelené mokrýše, zelené plechovky, černožluté plechovky, rezavé plechovky, plastové láhve, skleněné láhve…

Plechovky od nápojů se stávají symbolem současného konzumu. Výroba hliníku významně škodí životnímu prostředí. Ale přesto se vyplatí hliník použít na výrobu jednorázového obalu na pár doušků pití. Plechovky se sice dají dobře recyklovat, ale ono je přece tak jednoduché ji jen tak hodit na zem nebo do řeky, z okénka auta nebo za záda z lavičky. Po pár desítkách let se rozloží a hliník může klidně někoho v půdě i otrávit. Jirka to ale čekal, tak plechovky sešlápnul a posbíral do tašky, kterou si na ně přinesl.

Taková velká přírodní památka by si zasloužila návštěvnické středisko. Takové, kam by mohli přijít turisté se něco dozvědět, nebo místní podebatovat o zdejší přírodě a jejích problémech. Taťka s dcerkou se pustili do stavby a za chvilku už tu stojí Dům přírody jako vyšitý. Uprostřed pod velkou střechou je velký kamenný stůl, na něm dvě malinké večeřičky a u vchodu hoří oheň v otevřeném krbu. Račte dál!

Ale pomalu se stmívá a tak je třeba dojít domů. Cestou ještě malé odbočka k popelnici na kovové obaly. Plechovky se tak z přírody naštěstí dostanou tam, kde je jejich místo. A pak už vykoupat a spát. To jsme si zase užili přírody!

Žáby přes silnici

Zhruba od půlky března se na našich silnicích můžeme potkat se žábami. Kdo se o přírodu zajímá, ten ví, že většinu roku žáby tráví na souši a do vody táhnou jen kvůli nakladení vajíček. Fotky nám ukazují, jak se Igráček Strážce Jirka s jednou takovou ropuchou obecnou na tahu potkal. Aby jí pomohl přejít silnici, okamžitě zastavil dopravu – blížila se zrovna sklápěčka a záhy musela zastavit i zahradnice v pick-upu. Ropuška tak mohla bezpečně přejít tam, kam potřebovala.

Dlužno dodat, že ve skutečnosti strážci žábám s cestou přes silnici pomáhají trochu jinak. Ideální je, když je možné pod vozovkou vybudovat podchod pro žáby. Aby se jim líbil, nesmí být tmavý, musí do něj shora pronikat světlo. Když je dostatečně velký, může se zalíbit i dalším živočichům. Další možností je nadchod. Ty se občas budují zejména u větších silnic a hlavně pro savce, ale i žáby se s nimi občas „svezou“. Nejčastěji ale na takových kolizních místech zatím podchod ani nadchod není. Co s tím?

Strážci musejí nejdřív vybudovat zábrany. To může být třeba pevná fólie o šířce (výšce) cca 30 cm, která se napne svisle nad zem na kolíky jako bariéra. V pravidelných intervalech pak jsou do země zakopány kbelíky tak, aby jejich horní okraj splýval s povrchem země. Žába zastavená bariérou hledá průchod, až spadne do kbelíku. Nejméně jednou denně (podle množství žab) pak musí strážce kbelík vzít a přenést žáby na druhou stranu silnice, kde je vypustí.

Až zase potkáte žábu na vozovce, zkuste jet prosím tak, abyste se oba dostali do cíle své cesty. A pokud je na nějakém místě táhnoucích žab hodně a místo přitom není označeno, dejte to vědět místním ochranářům (nebo nám a my to už vyřídíme). Díky a šťastnou cestu všem!

Našlapaný den strážce Jirky – díl 1.

V neděli bylo pěkně, a tak Jirka ve svém autě vyrazil nainstalovat nový hraničník. A náš objektiv byl u toho. Můžete se tak těšit z některých až překvapivě akčních záběrů!

Našlapaný den strážce Jirky - 1. díl
Našlapaný den strážce Jirky – 1. díl

 

Jak strážce Jirka zachránil bobra

Dneska pro vás máme zajímavý příběh, ve kterém Igráček Strážce Jirka zachrání bobra. Víc vám k příběhu nenapíšeme, protože příběh je tentokrát poprvé ztvárněn ve videu. Jeho autorem je Vojta Záhora, alias Zoky. Moc děkujeme za natočení a poskytnutí práv ke zveřejnění 🙂

Pokud vám uniká význam, pusťte si video ještě jednou. Jestli potíže přetrvávají, zkuste postupně následující nápovědy:

  1. Bobr
  2. Bobr staví hráze na potocích
  3. Strážce Jirka přišel zkontrolovat bobra
  4. Bouřka
  5. Liják
  6. Stoupá hladina potoka
  7. Voda se valí přes hráz
  8. Hráz se bortí
  9. Voda odnáší kusy hráze a strhla i bobra
  10. Strážce Jirka zachraňuje bobra z rozbouřeného potoka (pro rejpaly: bobra udeřil do hlavy jeden z valících se kamenů, tak není schopen se zachránit sám)

Jirku navštívil americký kolega

Jirku navštívil americký kolega

Strážce Jirka má návštěvu! Setkal se se svým americkým kolegou. Ačkoli jsou oba strážci přírody, jejich práce se dost liší. Vše se odvíjí od toho, že američtí strážci spadají pod ministerstvo vnitra. Jsou tedy vlastně policisty v přírodě. Mohou nosit a používat služební zbraň. To vše se odráží i na jejich vzhledu. Součástí americké uniformy (kterou tam všichni dostávají automaticky) je široký klobouk. Uniformy jsou jednotné i barevně.

Český strážce, jak vidíme na příkladu našeho Jirky, má už svým vzhledem blíž k lidem. Tmavé brýle nosí jen výjimečně, pokrývka hlavy je volitelná. Uniforma má stanovené jen některé jednotící znaky, kterými jsou zejména odznak a nášivky na levém rukávu. Oblečení si totiž často pořizuje sám, zejména, pokud stráž vykonává jako dobrovolník ve svém volném čase.

Rozdíly ale strážcům nijak nebrání v tom, aby se spolu mohli dlouze bavit a zůstávat v kontaktu i přes oceán. Americký strážce může přijet na návštěvu i k vám, a to díky našemu e-shopu. V něm totiž nově najdete amerického strážce i s pytlákem. Vysílačka a puška jsou součástí balení. Tady půjde do tuhého…

Tatínek odjíždí na Slovensko

Tatínek odjíždí na Slovensko

Tatínek se chystá na Slovensko za svým kamarádem Markem. A protože si chtěl před odjezdem rodinu ještě užít, naplánoval rodinný výlet. Aby byly zážitky pro všechny členy rodiny co nejlepší, vzal si na pomoc strážce Jirku. Ten totiž nejen ví, kudy kam, aby to bavilo děti a zvládli to i dědeček s babičkou, ale hlavně umí pěkně povídat o přírodě, která je všude kolem. Vždyť bez něj by si spousty zajímavých věcí ani nevšimli! Tatínek s Jirkou naplánovali výlet na… No, zkuste to uhodnout. Je to hora, co má něco do činění s rytíři a tyčí se uprostřed naší nejmenší chráněné krajinné oblasti. Jestli to nestačí, pomoct může i fotka.

A proč vlastně odjíždí tatínek za Markem na Slovensko? Inu, Markova maminka poslala moc pěkné fotky do naší fotosoutěže, co probíhala v červnu. Vyhrála a jako odměnu si vybrala právě tatínka. Tedy Igráčka Tatínka. Tak proto tatínek pojede. Přejeme mu šťastnou cestu!