Je “divočina” v češtině totéž jako výraz “wilderness” v angličtině? Dalo by se říci, že ano. Zejména s vědomím, že nepanuje úplná shoda ani nad tím, co znamená “wilderness” a kdy je lepší ji nahradit za “wildness”. Ale mnoho jazyků včetně evropských výraz pro divočinu vůbec nemá. Zdá se, že si vystačí s pojmem “příroda”. A zajímavé je, že divočina může mít jak pozitivní, tak negativní význam.
Jednu z možných definic divočiny publikovala European Wilderness Society. Narozdíl od našeho pojmu divočina v ní vidíme, že spíše označuje určité území, než obecné vlastnosti nějakého ekosystému. Ale kritéria pro vymezení takového území jsou srozumitelná:
- žádné hospodářské využívání člověkem: lov, těžba dřeva, sběr mrtvého dřeva, těžba nerostných surovin či hornin
- žádné ovlivňování člověkem: léčení nemocí, zásahy proti nepůvodním druhům, obnovní opatření
- přirozené nekončící procesy
Podíváme-li se na jiné definice divočiny z celého světa, nebývají tak přísné. Možná proto, že kritéria jsou definována trochu obecněji:
- přírodní porosty a druhy
- dostatečně velké území pro funkce ekosystémů
- vůbec nebo jen málo pozměněné území
- člověk je zde jen návštěvníkem
Je divočina totéž co “příroda”? Pro tento pojem můžeme použít definici Humboldta: “příroda je vše, co nás obklopuje, a na čem člověk nemá reálný podíl”. Velký prostor pro diskuze poskytuje výraz “reálný podíl”, zejména z pohledu, jestli tedy člověk je součástí přírody, nebo nikoli. Třeba v Mexiku člověk jednoznačně je chápán jako součást přírody, jinde může převažovat jiné vnímání.
Krásnou příležitost pro výměnu zkušeností a názorů poskytuje on-line konference International Wilderness Week, která právě tento týden probíhá a spojuje zájemce o divočinu ze všech kontinentů. Přidáte se?