Páchne páchník?

Odborníci tvrdí, že ano. Já jsem páchníka bohužel zatím nepotkal, tak vám ani nenabídnu žádnou svou fotku. Páchník je holt vzácný. Proč? Protože se moc staráme o zdraví stromů a ty staré nebo nemocné radši odtěžíme. Tedy v posledních letech už se to naštěstí zlepšuje. Staré stromy s trouchnivějícím dřevem a dutinami jsou domovem mnoha druhů zejména hmyzu (ale nezapomínejme ani na houby). Není se čemu divit, že tyto druhy jsou dnes u nás velmi vzácné. Třeba tesaříci včetně tesaříka obrovského, roháč obecný, z těch hub například rezavec Andersonův – ty všechny jsem už měl tu čest potkat, zejména na jižní Moravě. Páchník je ale narozdíl od nich chráněný i prostřednictvím evropské soustavy Natura 2000. Druhy živící se mrtvým dřevem nazýváme “saproxylické”.

starý strom jako biotop vzácných druhů hmyzu
Tesařík obrovský a roháč obecný společně na starém dubu. PR Turold, CHKO Pálava, 2020.

Pokud budeme staré stromy opečovávat tak, aby dlouho vydržely stát, třeba i už mrtvé, saproxylickým druhům zachováme nebo nabídneme domov. Zásahy prováděné kvůli páchníkovi tedy pomohou i dalším druhům. Takovým druhům, jako je páchník, proto odborníci říkají “deštníkový druh”. Jako že z deštníku, který jim poskytneme, mají prospěch i další, kteří se pod něj rádi také schovají.

Problém páchníka je, že žije několik let jako larva ve dřevě a když se pak na pár týdnů stane dospělcem, aby se rozmnožil, zůstává často jen na domovském stromě, nebo popoletí jen malý kousek někam vedle. Nejdelší cesta, jakou u páchníka změřili entomologové v Litvě, měřila jen 2 km. Spustili proto projekt, ve kterém se snaží, aby lokality, kde se páchník vyskytuje, byly propojené “cestou”, kde budou vhodné staré stromy dostatečně blízko od sebe. My této odvážné myšlence fandíme a přejeme kolegům i páchníkům, ať je ta “cesta” hojně využívaná nejen páchníky. A vy na jejich stránkách můžete vidět páchníka i jeho domovy v celé jejich kráse.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *