Čištění ptačích budek

dobrovolný strážce jaroslav Spurný. Foto: Ota DračkaZ výletů po Českém středohoří s Danem Pitkem se přesouváme do Litovelského Pomoraví. Dnešním průvodcem po ukázkách činností strážců přírody nám bude dlouholetý dobrovolný strážce a také člen Asociace strážců přírody ČR Jaroslav Spurný. Je autorem následujícího textu i fotografií.

„Hlavní tok řeky Moravy se stálými bočními rameny, přítoky, tůněmi, slepými rameny a okolními lužními lesy od Olomouce až po Mohelnici

Periodická tůň neboli „smuha“ v CHKO Litovelské Pomoraví. Foto: Jaroslav Spurný

byl 29. října 1990 vyhláškou MŽP prohlášen za Chráněnou krajinnou oblast Litovelské Pomoraví. Vysokou přírodní hodnotu území dokládá zařazení Litovelského Pomoraví do soustavy evropsky chráněných území NATURA 2000. V rámci tohoto projektu byla CHKO Litovelské Pomoraví vyhlášena jako ptačí oblast pro ledňáčka říčního, strakapouda prostředního a lejska bělokrkého.

K aktivitám nás, strážců přírody v CHKO Litovelské Pomoraví, kromě běžných úkolů a povinností strážní služby ochrany přírody daného území patří také údržba a čištění ptačích budek k hnízdění drobného zpěvného ptactva. V lužním lese v celé CHKO jich máme asi 140. Tuto péči a starostlivost o budky máme rozdělenou tak, že o budky od Olomouce po Litovel se starám já, od Litovle po Mohelnici moji kolegové z Uničova.

Ptačí budka s přední otvírací stěnou a zpevněným vletovým otvorem. Foto: Jaroslav Spurný.

V mém případě se jedná o tři lokality, a to v katastru Horka nad Moravou v okolí Lovecké chaty, v PR Panenský les a v lužním lese katastru Střeň-Pňovice v počtu celkem asi 90 budek. Tyto ptačí budky je nutno během zimního období od starých hnízd dokonale vyčistit a tím připravit na nové hnízdní období. Pomocí zaměření GPS s očíslováním všech budek jsme si vytvořili mapu s umístěním jednotlivých budek v daném katastru, takže jejich vyhledávání je jednodušší. Ideální jsou teploty pod nulou a sníh, kdy podloží je pevné a v zasněženém lese jsou budky na dálku lépe viditelné a nesplývají s okolím. Téměř všechny budky jsme z vyšších úrovní upevnění přemístili do výšky očí, čímž jsme si usnadnili to, že se po lese nemusíme pohybovat se žebříkem.

Vnitřek ptačí budky po dvojím zahnízdění sýkory koňadry. Foto: Jaroslav Spurný.

Nejčastějšími nájemníky budek jsou bezesporu sýkory koňadry, méně už brhlíci, ale také si v budce občas postaví velké hnízdo vosy, v jednom případě jsme zaznamenali i plcha. K vyčištění budek používám nejraději malířskou špachtli, kterou staré hnízdo vyhrnu, a pak ještě smetáček, kterým budku vymetu od různých spolubydlících (nejčastěji pavouků, brouků a různých nakladených larev). Je také užitečné mít s sebou kladívko, kombinačky, drát, hřebíky a další nářadí a také kus nepotřebného linolea na opravy schátralých děravých stříšek.

Dobrovolný strážce Jaroslav Spurný při čistění budek v CHKO Litovelské Pomoraví. Foto: Archiv J. Spurného.

Naše ptačí budky jsou většinou pozůstatky dřívějších odborných výzkumů, ať už Univerzity Palackého v Olomouci nebo dalších ornitologů. Část z nich také pochází z jedné propagační předvolební akce. Původní zřizovatelé budek už o ně několik let nejeví další zájem. Některé budky jsou už na pokraji životnosti, a tak více času zaberou opravy než samotné čištění. Vzhledem k tomu, že při služebních pochůzkách kolem těchto budek chodíme, nedalo nám to a aniž by nás o tuto činnost někdo požádal nebo nám ji nařídil, dobrovolně jsme se jí chopili. Odměnou nám pak je v plném vegetačním období při pochůzkách přírodou ta nádherná ptačí zvuková kulisa lužního lesa.“

Tak až zase budete v lese poslouchat ptačí zpěv, třeba si vzpomenete, že je tam i díky dobrovolné práci našich strážců. Děkujeme Jardynovi za odvedenou práci při čištění budek i za pěkné povídání s fotkami. A kam se štafeta přesune dál? Jardyn vybral Lumíra Poledníka, strážce v CHKO Poodří a Moravskoslezském kraji. Co si asi pro nás nachystá?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *