Vandalové

Ondřej Vítek, strážce přírodyV minulém dílu jsme čistili budky v Litovelském Pomoraví. Dnes se podíváme na chráněnou přírodu v místech, kde by ji možná leckdo nečekal: totiž do Prahy. A průvodcem nám bude strážce čerstvě ustanovený mimo jiné pro zdejší národní přírodní památky spravované Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, Ondra Vítek.

„V Praze je řada míst, která vůbec nepřipomínají, že se nacházíme v největším městě naší republiky. Mám na mysli místa přírodního charakteru. Samozřejmě je nehledejme v historickém centru města, nejvíc jich je na okraji. Některá jsou chráněná a některá dokonce v národní kategorii. Ta jsou většinou chráněna pro svůj geologický význam, který nejvíce odhalil už Joachim Barrande. Ne náhodou tedy mé první strážcovské služby vedly na území NPP Barrandovské skály.

Příroda ve městě je charakteristická tím, že je mnohem více navštěvovaná díky své snadné dostupnosti. A je navštěvovaná nejen lidmi, které příroda zajímá, ale i takovými, kteří sem zavítají z úplně jiných důvodů. U Barrandovského mostu je podchod, na jehož betonových stěnách se takřka denně realizují sprejeři. Často jsou jejich díla podstatně hezčí než jednolitě šedý beton. Až se někdy zasteskne, že takové dílo zmizí pod vrstvou barvy od dalšího umělce. Některým neumětelům je asi žinantní sem čmárat své klikyháky, a tak popojdou se svým nářadíčkem jen o kousek dál a ejhle: tabule naučné stezky a další podobné plochy. A někoho zase natolik zaujme smaltovaná tabule se státním znakem, která označuje hranici chráněného území, že neodolatelně zatouží mít ji doma v garáži (nebo v obýváku?).

Vybavení na dnešní strážcovskou službuZ předchozí obchůzky jsem věděl, že mnoho vysvětlujících textů je nečitelných a chybí i některé smaltované tabule. Tak jsem se připravil na službu, která nebude o přírodních hodnotách, ale o návštěvnické infrastruktuře. Náhradní smaltované tabule, ředidlo, líh, hadry, vruty, podložky a nářadí se ocitly v batohu, který jsem kdysi nafasoval jako civilní služebník na Správě KRNAP.

Strážce přírody při výměně smaltované tabule na hraničníkuAutobus nás vyplivnul u barrandovských filmových ateliérů a po pár minutách jsme už byli u prvního hraničníku. Ano, „byli“, moje Katka mě v tom nenechala samotného 🙂 Batoh se na této  zastávce odlehčil o jednu smaltovanou tabuli a my jsme si vyzkoušeli, že barva od nějakého „umělce“ jde dolů lépe lihem než ředidlem. Na dalším hraničníku se to potvrdilo, tady jsme vyčistili infotabulku a dotáhli matice na patce, aby hraničník stál pevně. Pod schody od minula smaltovanou tabuli někdo doplnil, tak to bylo bez práce. Ale to už jsme se napojili na trasu naučné stezky. Posprejovaná tabule naučné stezkyHned první panel, ke kterému jsme přišli, byl naprosto nečitelný. Tady asi tvořili hned čtyři vandalové najednou, každý jinou barvou. Co chtěli sdělit, se nám rozluštit nepodařilo. Ale po pár minutách už bylo zase vidět, co být vidět mělo.

Další zastavení, ať už u hraničníků nebo infopanelů, nic nového nepřinesla. Někde jsme ani naše vybavení nemuseli vyndavat. Bělozářka liliovitáNa kyselé bazaltové žíle, která tu proráží jinak všudypřítomný zásaditý vápenec, jsme vyfotili první letošní rozkvetlou bělozářku, pravděpodobně liliovitou (je chráněná a vzácnější než větevnatá). V Malé Chuchli jsme se s hranicí NPP rozloučili a tím pro mě strážní služba skončila. Domů jsme to vzali přes Mini ZOO schovanou v Chuchelském háji. Zrovna tu probíhal program, kde se návštěvníci mohli seznámit s mláďaty, která se z různých důvodů dostávají do záchranné stanice pro zraněné volně žijící živočichy.“

Tak doufejme, že čitelné infotabulky a infopanely si někdo také přečte. A už teď jsme zvědaví, kdo přijde s dalším povídáním do našeho seriálu.

Jedna odpověď na “Vandalové”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *