Mohou naše elektronické zprávy zatěžovat životní prostředí? Podle britských odborníků jednoznačně ano. A nejen to. Zbytečný e-mail nebo jeho část připravuje o čas svého čtenáře. Zbytečná zpráva tak může působit proti udržitelnosti nejen dopadem na životní prostředí, ale i v sociální rovině. Popisují to v tomto zajímavém článku.
Méně je více
Britům šlo v první řadě o upozornění na škodlivou zdvořilost. Mnoho Britů totiž považuje za neslušné nepoděkovat i za vyjádření v elektronické komunikaci. Zbytečné jsou tedy podle nich zejména časté zprávy neobsahující nic jiného než poděkování. K dalším zbytečným e-mailům pak patří „užij si pěkný večer/víkend“, „došlo mi to“, „došlo ti to?“, „nápodobně“ nebo „vtipné“. Právě krátké zprávy jsou typickým příkladem plýtvání, protože i s tak krátkým textem se musí přenést mnoho dalších informací například o odesílateli, adresátovi, času odeslání až po nastavení formátu textu.
Jak velký dopad
A čím že zatěžuje elektronická zpráva planetu? Jednoduše spotřebou elektřiny. Energii stojí už jen běžící počítač, na kterém e-mail píšeme. Průměrná zpráva pak putuje přes řadu serverů po celém světě zhruba 15.000 km, než se dostane na obrazovku adresáta klidně jen ve vedlejší vesnici. Servery sice běží nepřetržitě, ale jejich spotřeba se s každou přenesenou zprávou zvyšuje. A stejně tak i u počítače adresáta. Jedna průměrná e-mailová zpráva prý spotřebuje 1 gram CO2. Zdá se vám to zanedbatelné? Autoři spočítali, že když každý dospělý Brit neodešle jeden zbytečný e-mail denně, ušetří se 16.433 tun CO2. To je stejné množství, jako kdyby se z provozu odstranilo 3.334 dieselových aut. A to už stojí za to, abychom se přidali i my v Česku.
Jak na to
Někdy můžeme v automatickém podpisu odesílatele číst, že mu záleží na životním prostředí a že tedy máme zvážit, jestli daný e-mail vytiskneme. Upřímně: vy si snad zprávy tisknete? Co takhle napsat třeba: „Příliš stručné? Má to důvod.“ (s odkazem na tento článek pod slovem „důvod“, můžete si to tedy rovnou zkopírovat do podpisu). To aby adresát pochopil. Skutečných dopadů ale jako průkopníci udržitelného e-mailování dosáhneme zejména tím, že:
- nebudeme posílat zbytečné nebo zbytečně dlouhé zprávy
- nebudeme ke zprávám připojovat soubory, jejichž text můžeme snadno uvést přímo do textu zprávy
- odhlásíme se ze zasílání hromadných zpráv, které nás málo zajímají
- vynecháme z kopie adresáty, kterých se zpráva nutně netýká
- vymažeme staré zprávy, které zbytečně tlejí někde v cloudovém archívu
- dáme adresátovi čas na odpověď (pokud ji vůbec vyžadujeme), upomínejme se až po vypršení lhůty
- vyplňme „úderný“ předmět, ať adresát ví, jestli ho e-mail vůbec zajímá
- nebuďme dotčení, když dostaneme jen stručné vyjádření nebo když nepřijde poděkování a sami neodpovídejme, když to není nutné
- omezme různě formátovaný text
- pokud můžeme, vynechme obrázky, jakýkoli zbytečný text v podpisu i obsah zprávy, na kterou odpovídáme
Mezi těmito 10 inspirativními body není nic bolestivého, že? Pokud tím ušetříme nějaký čas, věnujme ho třeba tomu, že se sejdeme s přáteli na čaj nebo na hru. Můžeme přitom i elegantně vysvětlit, že s ohledem na naplnění potřeb budoucí generace jsme odteď o něco stručnější. V e-mailech, SMSkách, chatovacích aplikacích a vůbec všude, kde to vyžaduje elektrickou energii. A jestli vám šetření nad e-maily přijde málo, mrkněte i na další tipy pro udržitelnější domácnost.