Štafetový kolík dostal Radomír Studený, profesionální strážce přírody při Krajském úřadu Libereckého kraje. Je to tak, i mimo CHKO a NP jsou strážci přírody a my jsme rádi, že ve strážcovské štafetě už máme zastoupené všechny tři typy úřadů, které strážce ustanovují. Radek pro nás popsal svůj zážitek při strážní službě.
„Krajský úřad Libereckého kraje pečuje o přírodní památky, přírodní rezervace a chráněné druhy zvířat a rostlin, které jsou mimo CHKO a národní parky v Libereckém kraji. V červnu 2014 jsem se proto vydal na kontrolu přírodní památky Kamenný vrch. Je to lesnatý kopec se stovkami velkých mravenčích kup lesních mravenců ve Frýdlantském výběžku. Ze zastávky vlaku Jindřichovice pod Smrkem-Skanzen je třeba ještě kus dojít pěšky. Proto jsem si cestu zkrátil přes pastvinu, nyní bez krav, kde byly nedávno vykopány tůně. Místní zemědělec je osvícený a ví, že voda v krajině je velmi důležitá. A navíc je to dobré napajedlo pro jeho dobytek.
Takto vzniklé tůně lákají mnoho zvířat. Často chráněných. To se potvrdilo i zde. Našel jsem pulce ropuch obecných, skokanů hnědých a čolky obecné. Při cestě k poslední, největší tůni, která byla obehnána drátem, mě však upoutalo něco jiného. Zaregistroval jsem pohyb mezi dráty. Když jsem přišel blíže, tak se ukázalo, že je to velký výr velký visící za křídlo. Drát byl totiž ostnatý, ne klasický kulatý pod proudem, jaký známe z pastvin.
Výři loví v nočních hodinách pomalým klouzavým letem těsně nad zemí, což se tomuto nádhernému samci pravděpodobně stalo osudným. Narazil do ostnatého drátu a zamotal se do jeho ostnů. V obdobných případech čeká na zraněné opeřence pomalé umírání z důvodu zranění či nedostatku potravy a vody.
Byl jsem pěšky a bez potřebného nářadí, tak jsem zavolal do Liberecké záchranné stanice ARCHA. Číslo jsem měl naštěstí uložené v telefonu. Strážci totiž často sami zraněné živočichy nacházejí nebo jim je nosí lidé, kteří strážce znají. Nebylo to tedy poprvé, co jsem služby Archy potřeboval.
Hurá! Pracovnice záchranné stanice má zrovna nedaleko cestu a tak tu za hodinu a půl může být. Musel jsem jí ale napřed popsat místo i nejbližší příjezdovou cestu, aby trefila. I toto má strážce natrénováno, převážně z poskytování informací zbloudilým turistům. Po jejím příjezdu jsme společnými silami sovu vystříhali z drátů a odvezli na vyšetření do Liberce. Z plánované kontroly přírodní památky toho dne tak nebylo nic.
Z rentgenového vyšetření na veterinární klinice v Liberci vyplynulo, že pták sice nemá křídlo zlomené, ale došlo k poškození ramenního kloubu a zpřetrhání vazů a nervů. Navíc první dva dny po vyšetření byl výr velmi vysílený a apatický. „Potravu a tekutiny jsme do něj dostávali s obtížemi. Poté se naštěstí vzpamatoval a nyní už žere s velkou chutí,“ volala mi po několika dnech paní ze záchranné stanice. Diagnóza přesto zněla jasně. Poškozené křídlo se zpřetrhanými vazy a porušenými nervy. Sova nebude moci létat a skončí jako trvale handicapovaná ve voliéře záchranné stanice.
Se zafixovaným křídlem strávil výří samec několik týdnů. Po odstranění obvazů začala sova ale k překvapení ošetřovatelky křídlem hýbat. Zamířila proto do „rozlétávací voliéry“, která slouží k trénování letu rekonvalescentů. Shodou okolností byla nově postavená a výr byl jejím prvním uživatelem. Během dalších týdnů pak začal postupně zdolávat kratší vzdálenosti z bidla na bidlo a zraněné křídlo tím trénovat. Ošetřovatelé se proto rozhodli postavit výra před poslední zkoušku. Když uloví kuře, bude svobodný. A podařilo se.
Toto všechno mi překotně hlásila do telefonu paní ošetřovatelka. A nabídla mi spolupráci při jeho vypouštění. Nešlo odmítnout. Vyrazili jsme tedy zpět na Frýdlantsko, kde to všechno začalo a já měl tu čest výra vypustit. Navíc dostal frajerský kroužek. Stal se tak živým symbolem toho, že pomoc zvířatům v nouzi má smysl.“
Více fotek si můžete prohlédnout v těchto albech: http://banjiho.rajce.idnes.cz/zachrana_vyra_velkeho/ http://banjiho.rajce.idnes.cz/Vypousteni_uzdraveneho_vyra/ A nás moc těší, že Radek posílá štafetu do Moravského krasu, kde jsme s dobrovolnými strážci strávili minulý víkend moc pěkně při oslavách Světového dne strážců. Co si pro nás připraví dobrovolný strážce Radovan Mezera?
2 odpovědi na “Výří překvapení”