Láhev na brouky

V předešlém dílu jsme se věnovali škodám, které v chráněných územích páchají vandalové. Dnes se z Prahy přeneseme na jih, na okraj CHKO Blanský les, do NPR Vyšenské kopce, která leží hned na kraji Českého Krumlova. Příspěvek to ale bude trochu netypický, protože jej sepsal strážce, který tu nemá působnost a ocitnul se tu víceméně na výletě. Protože ho ale doprovázel Igráček Strážce Jirka, bude nám průvodcem právě on. A od tématu vandalů se vlastně zas tak moc nevzdálíme.

Igráček Strážce Jirka a satan
Igráček Strážce Jirka a satan

Protože se Jirka od místních ochranářů dozvěděl, že na trase naučné stezky opět vyrostly hřiby satani, šel se projít po místní naučné stezce. Satan je totiž celkem vzácná houba a Jirka ho vlastně ještě nikdy neviděl. Plodnice se letos vyskytovaly na tradičním místě, kde je zastavení naučné stezky č.  14 věnované nikoli náhodou právě houbám.

Brouci v láhvi
Brouci v láhvi

Když se Jirka pokochal, pravda, už docela starými hřiby, pokračoval po naučné stezce dál směrem na Krumlov. Všiml si, že vedle pěšiny se válí skleněná láhev. Trochu zaváhal, protože s sebou dneska neměl nic, do čeho by se daly sbírat odpadky, ale nedalo mu to a pro láhev se sehnul. Na dně se ukázalo nějaké černé svinstvo. Že by zkažený zbytek původního obsahu? Kdepak. Už letmý pohled odhalil, že jde o tělíčka brouků. Jirka tedy obsah láhve vysypal, aby zjistil, zda jim může pomoci. Bohužel, všechno větší bylo už delší dobu mrtvé a hýbali se pouze drobní rozkladači, kteří tu našli vydatný zdroj potravy především v podobě střevlíka kožitého, střevlíka zahradního, chrobáka lesního a zbytků dalších, již neidentifikovatelných bezobratlých. Tak to Jirka aspoň zdokumentoval a po příchodu domů zaznamenal do nálezové databáze. Ale po cestě ještě stihnul k láhvi přibrat několik větších úlomků z rozbitého plexiskla na dalším zastavení naučné stezky a vše pak vhodit do správných nádob na tříděný odpad.

Brouci z láhve
Brouci z láhve

A na závěr malé opakování. Co musí vzít v úvahu milovník přírody, když potřebuje v přírodě odhodit láhev?

  • nenechávat v láhvi zbytky nápoje, které by mohly vůní lákat živočichy
  • umístit láhev tak, aby se v ní nemohla hromadit voda z deště či vysrážené páry a bezobratlí mohli vždy vylézt po kluzkých stěnách i ven, když už se dostanou dovnitř
  • dát láhev na takové místo, kde nemůže nic vzplanout soustředěním slunečních paprsků zejména při průchodu vyklenutým dnem láhve
  • zabezpečit láhev tak, aby její správnou polohu nemohlo omylem pozměnit nějaké procházející zvíře
  • umístit láhev tak, aby byla vidět a nebyla daleko od cesty, aby ji mohly odnést strážci přírody nebo děti z místní školy, až půjdou čistit les
  • odložit ji jen tam, kde někdo chodí pravidelně čistit les

Ještě to není všechno, ale tohle už bohatě stačí na to, aby milovník přírody láhev nevyhodil, ale vzal k nejbližšímu stanovišti nádob na tříděný odpad a cestou přibral vše, co pobere a co v přírodě nemá co dělat. Oni budou mít strážci práce dost, i když bude příroda bez odpadků…

Nedokončený cyklovýlet a černoška na zádech

Daniel Pitek, dobrovolný strážce CHKO České středohoří. Foto: R. StudenýVe strážcovské štafetě jsme se už dočetli o několika různých činnostech českých strážců: zachraňování živočichů (konkrétně poštolky a výra), jejich výzkum, ekovýchovná exkurze, kontrola, hledání zbloudilce. Někdy je při tom strážce sám, jindy ve dvou, někdy se psem. Tentokrát se podíváme, že i mimo pohoří máme horu, která je občas nad síly svých návštěvníků. Průvodcem nám bude Daniel Pitek, dobrovolný strážce CHKO České středohoří. Pokračovat ve čtení „Nedokončený cyklovýlet a černoška na zádech“

Přírodovědná vycházka s dětmi

Strážce CHKO Litovelské Pomoraví Ondřej Mikulka. Foto: Ota DračkaRadovan Mezera poslal štafetový kolík z Moravského krasu do Litovelského Pomoraví. Dejme proto slovo místnímu dobrovolnému strážci Ondřejovi Mikulkovi.

„Strážce přírody není jen osobou, která kontroluje dodržování zákonů, ale je tu také od toho, aby čas od času ukázal, proč dané území chrání. Dne 13. května 2017 jsem se vypravil se skupinkou dětí a jejich rodiči na putování jarním Litovelským Pomoravím.

Pokračovat ve čtení „Přírodovědná vycházka s dětmi“

Noční služba

Strážce přírody Radovan Mezera. Archiv R. Mezery.Radek Studený zachránil výra a poslal nás na opačnou stranu republiky – do Moravského krasu. Pod vedením schopného koordinátora tam působí několik dobrovolných strážců. Jedním z nich je vtipálek a řidič šaliny Radovan Mezera. Radomír si tedy vybral Radovana… Chráněná krajinná oblast Moravský kras patří se svou rozlohou 92 km2 mezi nejmenší chráněné oblasti v naší republice. I přesto, že je tak malá, je zde mnoho problémů, které je potřeba řešit. Dobrovolní strážci jsou proto pro Správu CHKO nepostradatelní. Strážní služby probíhají hlavně během dne, ale občas je třeba zkontrolovat i „noční klid“. A právě o takové noční službě, i když dost neklidné, Radovan vypráví:

Pokračovat ve čtení „Noční služba“

Strážní služba se psem

Václav Nič a jeho pes Míša

Pavel Nedvěd, strážce z Národního parku Šumava, přehodil štafetový kolík ze Šumavy na sever do Českého Švýcarska. To co popisuje, bloudění nebo ztráta návštěvníka v terénu, se i tam stává velmi často, bohužel ne vždy s dobrým koncem. Nepřehledný a členitý terén skal, strží a roklí je pro neznalého návštěvníka velmi zrádný. Nejednou tam převáželi zbloudilé turisty pozdě v noci z míst, kde by je v žádném případě nečekali. Ani v těchto případech ale na to nebyli sami. Pes a jeho nastražené slechy a neomylný čumák místním strážcům v několika případech pomohli. A to byl právě důvod, proč se štafeta posunula k Václavovi Ničovi, nějaká příhoda se psem bude prý určitě zajímavá. Takže už dejme protor Vaškovu vyprávění.

Pokračovat ve čtení „Strážní služba se psem“

Borůvkové dobrodružství

Předchozí příspěvek z Křivoklátska popisuje práci strážce, která je jistě pro všechny hodně zajímavá. Zachraňovat zraněná zvířata je velmi potřebné. Mnoho z nich zahyne každý rok na silnicích i jinde, a proto je důležité pomoci všem zraněným, která mají šanci se do přírody vrátit.“ Tak navazuje Pavel Nedvěd, strážce přírody v Národním parku Šumava, na svého kolegu a štafetového předběžce Jana Danihelku. A pokračuje:

Pokračovat ve čtení „Borůvkové dobrodružství“