Pavel Nedvěd, strážce z Národního parku Šumava, přehodil štafetový kolík ze Šumavy na sever do Českého Švýcarska. To co popisuje, bloudění nebo ztráta návštěvníka v terénu, se i tam stává velmi často, bohužel ne vždy s dobrým koncem. Nepřehledný a členitý terén skal, strží a roklí je pro neznalého návštěvníka velmi zrádný. Nejednou tam převáželi zbloudilé turisty pozdě v noci z míst, kde by je v žádném případě nečekali. Ani v těchto případech ale na to nebyli sami. Pes a jeho nastražené slechy a neomylný čumák místním strážcům v několika případech pomohli. A to byl právě důvod, proč se štafeta posunula k Václavovi Ničovi, nějaká příhoda se psem bude prý určitě zajímavá. Takže už dejme protor Vaškovu vyprávění.
17. září budeme slavit v Moravském krasu
17. září budeme slavit v Moravském krasu
Ne vždy se svátek slaví přesně v den, na který připadá. A to je dobře, protože jedině tak můžeme oslavit Světový den strážců letos již podruhé! Zatímco na konci července jsme se s dalšími strážci za tímto účelem sešli na Panské skále u Kamenického Šenova, s jihomoravskými strážci budeme slavit 17. září. Oslavy budou probíhat na Skalním Mlýně v Domě přírody Moravského krasu a v jeho okolí. Budeme s sebou mít i nějaké novinky a samozřejmě zboží z e-shopu. Rádi se tam potkáme i s vámi!
Jirku navštívil americký kolega
Jirku navštívil americký kolega
Strážce Jirka má návštěvu! Setkal se se svým americkým kolegou. Ačkoli jsou oba strážci přírody, jejich práce se dost liší. Vše se odvíjí od toho, že američtí strážci spadají pod ministerstvo vnitra. Jsou tedy vlastně policisty v přírodě. Mohou nosit a používat služební zbraň. To vše se odráží i na jejich vzhledu. Součástí americké uniformy (kterou tam všichni dostávají automaticky) je široký klobouk. Uniformy jsou jednotné i barevně.
Český strážce, jak vidíme na příkladu našeho Jirky, má už svým vzhledem blíž k lidem. Tmavé brýle nosí jen výjimečně, pokrývka hlavy je volitelná. Uniforma má stanovené jen některé jednotící znaky, kterými jsou zejména odznak a nášivky na levém rukávu. Oblečení si totiž často pořizuje sám, zejména, pokud stráž vykonává jako dobrovolník ve svém volném čase.
Rozdíly ale strážcům nijak nebrání v tom, aby se spolu mohli dlouze bavit a zůstávat v kontaktu i přes oceán. Americký strážce může přijet na návštěvu i k vám, a to díky našemu e-shopu. V něm totiž nově najdete amerického strážce i s pytlákem. Vysílačka a puška jsou součástí balení. Tady půjde do tuhého…
Proč nás těší návrat vlka?
Naši kolegové z European Wilderness Society připravili moc pěkný poster, který stručně a srozumitelně vysvětluje, čím je návrat vlka přínosný. Když jsme to viděli, neodolali jsme a ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR zaslali autorům překlad textů do češtiny, abychom se mohli podělit i s těmi, kdo cizojazyčné texty nečtou. Podívejte se na plakát a jestli se i vám líbí, sdílejte ho nebo šiřte jinak.
Některé informace, které plakát uvádí, je vhodné upřesnit s ohledem na současnou situaci v České republice.
V českých podmínkách není vazba mezi početností spárkaté zvěře a dostupností potravy pro bobry taková, jak to plakát uvádí. Větší dostupnost vrb pro bobry zapříčiněná lovem zvěře vlky byla zjištěna v Yellowstonském národním parku (leží v USA, je to mimo jiné nejstarší národní park na světě). Po znovuobjevení vlka tam došlo ke snížení počtu jelenů wapiti, kteří dříve vrby intenzivně okusovali. Snížený počet jelenů tak umožnil regeneraci vrb. Je ale třeba dodat, že vědci předpokládají i kladný vliv oteplení na šíření vrb v této oblasti.
V našich podmínkách se škody na vrbách prakticky nevyskytují. Zejména u srnčí zvěře biologům mnohem víc vadí prakticky úplná likvidace mladých jedlí, ale i dalších druhů stromů, které se v lesních porostech vyskytují přirozeně v menší míře. To znemožňuje přirozenou obnovu a druhovou pestrost našich lesních porostů.
Také nelze očekávat, že s výskytem vlků úplně přestanou vznikat bobří škody na polích. Na lokalitách, kde se vlci vyskytují, lze předpokládat, že se bobři při svých toulkách za potravou nebudou vzdalovat tak daleko od vody jako na lokalitách, kde tento predátor chybí. Nicméně, bude-li u řek a potoků kukuřice či jiná zemědělská plodina, bobři ji budou určitě potravně využívat a lze předpokládat její okus minimálně do vzdálenosti 20 metrů od břehové linie. Také budou bobři dál stavět hráze, které na některých lokalitách způsobují zatopení polí či luk.
Z publikovaných informací vyplývá, že vliv vlků na bobří populaci závisí na místních a sezónních podmínkách. Vlci se živí především spárkatou zvěří (u nás tedy hlavně jeleny, srnci a divočáky) a k navýšení predace bobrů často dochází až při nedostatku lovených kopytníků. Je ale nutné zmínit, že i v těchto otázkách je potřebný další výzkum, informace o vztahu bobrů a vlků nejsou stále dostatečné. To je dáno tím, že oba druhy byly v minulosti v Evropě prakticky vyhubeny a teprve v posledních letech se postupně vracejí a můžeme tak jejich chování sledovat.
Komentář připravili: RNDr. Jitka Uhlíková a Mgr. Ondřej Vítek, Ph.D. – AOPK ČR.
A pokud si u nás objednáte stavebnici infopanelu k Igráčkovi, dostanete k němu plakát ve velikosti A4 vytištěný (míněno zdarma) 😉
Tatínek odjíždí na Slovensko
Tatínek odjíždí na Slovensko
Tatínek se chystá na Slovensko za svým kamarádem Markem. A protože si chtěl před odjezdem rodinu ještě užít, naplánoval rodinný výlet. Aby byly zážitky pro všechny členy rodiny co nejlepší, vzal si na pomoc strážce Jirku. Ten totiž nejen ví, kudy kam, aby to bavilo děti a zvládli to i dědeček s babičkou, ale hlavně umí pěkně povídat o přírodě, která je všude kolem. Vždyť bez něj by si spousty zajímavých věcí ani nevšimli! Tatínek s Jirkou naplánovali výlet na… No, zkuste to uhodnout. Je to hora, co má něco do činění s rytíři a tyčí se uprostřed naší nejmenší chráněné krajinné oblasti. Jestli to nestačí, pomoct může i fotka.
A proč vlastně odjíždí tatínek za Markem na Slovensko? Inu, Markova maminka poslala moc pěkné fotky do naší fotosoutěže, co probíhala v červnu. Vyhrála a jako odměnu si vybrala právě tatínka. Tedy Igráčka Tatínka. Tak proto tatínek pojede. Přejeme mu šťastnou cestu!
Borůvkové dobrodružství
“Předchozí příspěvek z Křivoklátska popisuje práci strážce, která je jistě pro všechny hodně zajímavá. Zachraňovat zraněná zvířata je velmi potřebné. Mnoho z nich zahyne každý rok na silnicích i jinde, a proto je důležité pomoci všem zraněným, která mají šanci se do přírody vrátit.” Tak navazuje Pavel Nedvěd, strážce přírody v Národním parku Šumava, na svého kolegu a štafetového předběžce Jana Danihelku. A pokračuje:
Padací poštolka z Křivoklátska
Strážcovskou štafetu zahajuje dobrovolný strážce z CHKO Křivoklátsko Jan Danihelka. Tahle příhoda ukazuje, že strážci jsou ve službě i doma 🙂
Světový den strážců jsme oslavili na Panské skále u Kamenického Šenova
Světový den strážců jsme oslavili na Panské skále u Kamenického Šenova
On by možná stačil ten nadpis. Ale kdo rád čte, tak tady jsou podrobnosti: Vstali jsme v sobotu ráno v sedm. Věci už byly zabalené v autě z pátka, aby nás to nezdržovalo, protože ze Slivence je to do Kamenického Šenova kus cesty. Po snídani jsme vyrazili. Cesta byla bez problémů.
Na parkovišti pod Panskou skálou už byli kolegové, takže jsme se domluvili kdo kam, nás vzali pod přístřešek staří známí ze Správy Národního parku České Švýcarsko. U našeho stolku si příchozí mohli vyzkoušet, jestli by dokázali pomoct žábám s logistickým problémem, přičichnout k dendrochronologii počítáním letokruhů na špalku z boubínské jedle a hádat, co dělá Strážce Jirka na fotkách na banneru. Na doplnění jsme s sebou měli i sortiment z našeho e-shopu.
I když prý chodilo podstatně méně lidí než vloni, přesto nám těch 5 hodin uteklo rychle. Tak jsme svá fidlátka zase sbalili a šli na hromadné focení strážců u skály. Té se také říká “kamenné varhany”, protože sloupce čediče dokládající někdejší sopečnou činnost vypadají jako varhanní píšťaly. Skála je chráněná jako národní přírodní památka uvnitř CHKO České středohoří. Cestou zpátky jsme se stavili v Jestřebí na výhledy od zříceniny a večeři. Byla to pro nás určitě zajímavá zkušenost, nehledě na to, že jsme se zase potkali s příjemnými kolegy. Vznikla spousta nápadů, tak uvidíme, které se podaří uskutečnit 🙂
Strážcovská štafeta startuje
Sice jsme Světový den strážců oslavili v sobotu spolu s dalšími na Panské skále u Kamenického Šenova, ale to nám nestačí. Přicházíme s novinkou, která naše stránky významně obohatí. Dali jsme jí jméno Strážcovská štafeta. Slovo si v ní budou předávat čeští strážci přírody a každý z nich napíše nejen příhodu, která se mu aktuálně stala při službě, ale také určí dalšího strážce, který pomyslný kolík s tímto úkolem dostane po něm. Tak ať se vám to líbí 😉
Letáček s fotokomiksem k Igráčkovi
Letáček s fotokomiksem k Igráčkovi
Úkolem Igráčka Strážce Jirky je informovat o stráži přírody a strážcích. To se můžete na těchto stránkách dozvědět. Ale co když si někdo koupí Jirku třeba v ekocentru? Tuto starost jsme vyřešili tím, že jsme nechali vyrobit letáčky. Jsou ve formátu největší strany krabičky Igráčka, ale jsou skládací ze 3 stran. Vnitřní trojstranu pokrývá komiks složený z fotek, které jste nám poslali do červnové fotosoutěže. Na letáček se jich dostalo 9, tedy o něco víc než na banner, ale pořád je to jen výběr. Na zadní stránce je připravená zmenšenina turistické mapy, kterou ale musíte nejdřív nakreslit. Určitě zvládnete podle připravených vysvětlivek vytvořit krásnou mapu místa, které máte nejraději. Pak mapu vystřihnete, složíte podle nakreslených čar a dáte do ruky Jirkovi. Máme pro vás i podrobnější návod. Igráček tak získá už třetí doplněk!