17. září budeme slavit v Moravském krasu

Ne vždy se svátek slaví přesně v den, na který připadá. A to je dobře, protože jedině tak můžeme oslavit Světový den strážců letos již podruhé! Zatímco na konci července jsme se s dalšími strážci za tímto účelem sešli na Panské skále u Kamenického Šenova, s jihomoravskými strážci budeme slavit 17. září. Oslavy budou probíhat na Skalním Mlýně v Domě přírody Moravského krasu a v jeho okolí. Budeme s sebou mít i nějaké novinky a samozřejmě zboží z e-shopu. Rádi se tam potkáme i s vámi!

Naši kolegové z European Wilderness Society připravili moc pěkný poster, který stručně a srozumitelně vysvětluje, čím je návrat vlka přínosný. Když jsme to viděli, neodolali jsme a ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR zaslali autorům překlad textů do češtiny, abychom se mohli podělit i s těmi, kdo cizojazyčné texty nečtou. Podívejte se na plakát a jestli se i vám líbí, sdílejte ho nebo šiřte jinak.

Některé informace, které plakát uvádí, je vhodné upřesnit s ohledem na současnou situaci v České republice.

V českých podmínkách není vazba mezi početností spárkaté zvěře a dostupností potravy pro bobry taková, jak to plakát uvádí. Větší dostupnost vrb pro bobry zapříčiněná lovem zvěře vlky byla zjištěna v Yellowstonském národním parku (leží v USA, je to mimo jiné nejstarší národní park na světě). Po znovuobjevení vlka tam došlo ke snížení počtu jelenů wapiti, kteří dříve vrby intenzivně okusovali. Snížený počet jelenů tak umožnil regeneraci vrb. Je ale třeba dodat, že vědci předpokládají i kladný vliv oteplení na šíření vrb v této oblasti.

V našich podmínkách se škody na vrbách prakticky nevyskytují. Zejména u srnčí zvěře biologům mnohem víc vadí prakticky úplná likvidace mladých jedlí, ale i dalších druhů stromů, které se v lesních porostech vyskytují přirozeně v menší míře. To znemožňuje přirozenou obnovu a druhovou pestrost našich lesních porostů.

Také nelze očekávat, že s výskytem vlků úplně přestanou vznikat bobří škody na polích. Na lokalitách, kde se vlci vyskytují, lze předpokládat, že se bobři při svých toulkách za potravou nebudou vzdalovat tak daleko od vody jako na lokalitách, kde tento predátor chybí. Nicméně, bude-li u řek a potoků kukuřice či jiná zemědělská plodina, bobři ji budou určitě potravně využívat a lze předpokládat její okus minimálně do vzdálenosti 20 metrů od břehové linie. Také budou bobři dál stavět hráze, které na některých lokalitách způsobují zatopení polí či luk.

Z publikovaných informací vyplývá, že vliv vlků na bobří populaci závisí na místních a sezónních podmínkách. Vlci se živí především spárkatou zvěří (u nás tedy hlavně jeleny, srnci a divočáky) a k navýšení predace bobrů často dochází až při nedostatku lovených kopytníků. Je ale nutné zmínit, že i v těchto otázkách je potřebný další výzkum, informace o vztahu bobrů a vlků nejsou stále dostatečné. To je dáno tím, že oba druhy byly v minulosti v Evropě prakticky vyhubeny a teprve v posledních letech se postupně vracejí a můžeme tak jejich chování sledovat.

Komentář připravili: RNDr. Jitka Uhlíková a Mgr. Ondřej Vítek, Ph.D. – AOPK ČR.

A pokud si u nás objednáte stavebnici infopanelu k Igráčkovi, dostanete k němu plakát ve velikosti A4 vytištěný (míněno zdarma) 😉

Světový den strážců jsme oslavili na Panské skále u Kamenického Šenova

On by možná stačil ten nadpis. Ale kdo rád čte, tak tady jsou podrobnosti: Vstali jsme v sobotu ráno v sedm. Věci už byly zabalené v autě z pátka, aby nás to nezdržovalo, protože ze Slivence je to do Kamenického Šenova kus cesty. Po snídani jsme vyrazili. Cesta byla bez problémů.

Na parkovišti pod Panskou skálou už byli kolegové, takže jsme se domluvili kdo kam, nás vzali pod přístřešek staří známí ze Správy Národního parku České Švýcarsko. U našeho stolku si příchozí mohli vyzkoušet, jestli by dokázali pomoct žábám s logistickým problémem, přičichnout k dendrochronologii počítáním letokruhů na špalku z boubínské jedle a hádat, co dělá Strážce Jirka na fotkách na banneru. Na doplnění jsme s sebou měli i sortiment z našeho e-shopu.

I když prý chodilo podstatně méně lidí než vloni, přesto nám těch 5 hodin uteklo rychle. Tak jsme svá fidlátka zase sbalili a šli na hromadné focení strážců u skály. Té se také říká „kamenné varhany“, protože sloupce čediče dokládající někdejší sopečnou činnost vypadají jako varhanní píšťaly. Skála je chráněná jako národní přírodní památka uvnitř CHKO České středohoří. Cestou zpátky jsme se stavili v Jestřebí na výhledy od zříceniny a večeři. Byla to pro nás určitě zajímavá zkušenost, nehledě na to, že jsme se zase potkali s příjemnými kolegy. Vznikla spousta nápadů, tak uvidíme, které se podaří uskutečnit 🙂

Letáček s fotokomiksem k Igráčkovi

Úkolem Igráčka Strážce Jirky je informovat o stráži přírody a strážcích. To se můžete na těchto stránkách dozvědět. Ale co když si někdo koupí Jirku třeba v ekocentru? Tuto starost jsme vyřešili tím, že jsme nechali vyrobit letáčky. Jsou ve formátu největší strany krabičky Igráčka, ale jsou skládací ze 3 stran. Vnitřní trojstranu pokrývá komiks složený z fotek, které jste nám poslali do červnové fotosoutěže. Na letáček se jich dostalo 9, tedy o něco víc než na banner, ale pořád je to jen výběr. Na zadní stránce je připravená zmenšenina turistické mapy, kterou ale musíte nejdřív nakreslit. Určitě zvládnete podle připravených vysvětlivek vytvořit krásnou mapu místa, které máte nejraději. Pak mapu vystřihnete, složíte podle nakreslených čar a dáte do ruky Jirkovi. Máme pro vás i podrobnější návod. Igráček tak získá už třetí doplněk!