Autor: Ondřej Vítek

V létě 2021 jsem dostal za úkol pořídit vybavení pro dobrovolné strážce přírody. Kromě košile a bundy se vybavení používané strážci dost liší podle zaměření jejich služby. Co to může být se podívejte třeba v článku Jaká výbava je v batohu strážce přírody. Ale to, co s sebou do terénu strážci nosí, se musí vždy do něčeho dát a je dobré mít přitom volné ruce. Tedy batoh je potřebný pro všechny. Koordinátoři stráže přírody z regionů to potvrdili, o batohy byl zájem v počtu více než 100 kusů. S tím se už dá zajímavě pracovat.

Požadavky na strážcovský batoh

Na základě sebraných zkušeností jsem stanovil základní požadavky naší poptávky. Strážcovský batoh musí být pohodlný na jednodenní (celodenní) nošení do přírody. Musí být vhodný pro muže i ženy. Batoh musí mít alespoň 2 komory se samostatným otvorem, být ušitý z pevného odolného materiálu, nepromokavý nebo dodaný s pláštěnkou na batoh. Musí mít široké nastavitelné popruhy a odvětrávaná záda. Objem by měl být 25-40 litrů. Výhodou je provedení v přírodních barvách, reflexní prvky, další členění prostoru – vnitřní i postranní kapsy, možnost výšivky nebo trvanlivého tisku nápisu STRÁŽ PŘÍRODY. A abychom to mohli dotáhnout do zdárného konce, musíme se vejít do jednotkové ceny 1.000 Kč vč. DPH.

Nabídky

S touto specifikací jsem oslovil několik českých dodavatelů. Někteří nereagovali, HUDY se omluvil, že se do uvedené ceny nevejde. Nabídky poslali LOAP, ALPINE PRO a HUSKY CZ. Všichni 3 dodavatelé ochotně poskytli mnou předvybrané vzorky svých batohů pro vyzkoušení. Doma se mi tak sešly batohy Nati, Hunter 45, Malmo, Grebb, Skid, Stingy a Salmon. Označení “městský batoh” není na škodu, i pod tímto štítkem jsou použitelné modely. Nepromokavost jsme nemohli u vzorků testovat. Všechny batohy mají prsní spojku, to je fajn. Všechny mají více oddělených kapes a všechny působí reprezentativně. Takže bylo jasné, že výběr nebude snadný.

Velikost a členění prostoru

Do všech dodaných batohů se vejde i smaltovaná tabule se státním znakem (30×30 cm), když je potřeba ji v terénu vyměnit. Do požadovaného rozpětí objemu se ale nevešly Nati a Hunter 45. Přesto by i Nati byl využitelný, ale hledáme univerzální batoh a 20 litrů by přeci jen někdy bylo málo. Naopak 45 litrů Huntera je dostatečných snad na každou strážcovskou příležitost, jenže řešení válcovitým prostorem plněným shora není na množství drobnějšího obsahu vhodné. Ale pojme i sekeru a podobné delší nástroje.

Ostatní modely mají objem 26-30 litrů, což je ideální. Všechny mají dvě malé boční kapsy. Do nich rád dávám láhev s pitím, toaletní lopatku, pytel na odpadky nebo papírové kapesníčky. Tyto batohy mají také vždy vnitřní přepážku vhodnou třeba na notebook (ten strážci většinou nenosí) nebo desky s papíry formátu A4. Všechny mají také menší kapsy na zip, což je dobré na pouzdro s doklady, peněženku, příkazové bloky, psací potřeby, powerbanku apod. Zejména Nati (dokonce s organizérem v přední kapse, pro úřednickou práci strážce přírody ideální) a Malmo nabízejí různých kapes a přepážek víc, což uspokojí pořádkumilovné systematiky.

Skid a Salmon mají jednu přední kapsu otevřenou jen s přezkou, což omezuje typ věcí, které se do ní hodí dávat (aby to nepozorovaně nevypadlo). Salmon pak má ještě jednu záludnou vnitřní kapsu na víku hlavního prostoru, která svádí ke vložení drobnějších věcí, které se ovšem při zavření víka vysypou do vnitřního prostoru hlavní komory. To jsem nepochopil.

Odvětrávání zad a popruhy

Záda se mi pod batohem potí, což není příjemné hlavně ve chvíli, kdy si po krátké pauze nasazuju batoh zpátky. Triko i batoh jsou na styku mokré a nepříjemně to studí. V tomto ohledu zcela propadává Malmo (nemá nic) a dobře na tom není ani Grebb (jeho systém AFS je příliš mělký). Nati uspokojí tak napůl. Skid už má oddělení pevnou sítí od vyztužených zad batohu, ale síť je na bocích sešitá se zády, takže vzduch moc proudit nemůže. Vyhrávají společně Hunter 45, Stingy a Salmon, které mají prostor mezi sítí a vlastním batohem vyloženě otevřený, při nasazení na zádech se do něj dá zboku zasunout celá dlaň. A funguje to. Samozřejmě v letním horku při výstupu do kopce se záda potí i tak, stejně jako čelo a další části těla.

Jak dobře batoh sedí na zádech také ovlivňuje pohodu při služebním výkonu. A posazení ovlivňuje hlavně systém popruhů. Všechny zkoumané batohy mají hlavní ramenní popruhy dost široké a měkké a doplněné prsní spojkou, u níž lze nastavit výšku. U všech se dá nastavit i délku popruhu. Hunter 45 a Skid mají i nastavitelné přitažení mezi zády a vrškem ramenních popruhů. Pohodlný široký bederní pás mají Hunter 45 a Skid, kratší náběhy bederního pásu pak mají Stingy a Salmon. Malmo má jen úzký bederní pás a Nati a Grebb ho nemají vůbec.

Ostatní parametry batohů

Zkoumané batohy se dost liší svou hmotností. Budeme-li předpokládat, že nižší hmotnost je výhodou, pak zcela vítězí Grebb s 510 gramy. Batohy s ocelovými výztuhami zad patří k nejtěžším, Hunter 45 má 860 g a všechny od Husky kolem 1 kg.

Pro strážce přírody se přirozeně hodí zelená barva. Může na ní ovšem být více vidět špína a ne vždy bude ladit odstín zelené na batohu s odstínem zelené na oděvu strážce (AOPK ČR aktuálně používá zelené bundy a mikiny, ale béžové košile a trika). Nejvhodnější pro strážce tedy nakonec možná bude černá nebo šedá, která je dostupná kromě Nati a Malmo u všech ostatních.

Pláštěnka na batoh je standardní součástí batohů Husky (Skid, Stingy a Salmon), tedy v ceně. Loap nabízí pláštěnku k dokoupení zvlášť v univerzální velikosti. Velikost ale odpovídá modelu Hunter 45 (pojala by i větší), na Malmo a Grebb je zbytečně velká. K Nati žádná nabídka zajištění voděodolnoti nepřišla, materiál batohu přitom vypadá jednzonačně nasákavě.

Zajímala mě i možnost umístění loga (resp. nápisu STRÁŽ PŘÍRODY), tzv. branding. Vždy vyjde levněji tisk než výšivka či nášivka, tisk navíc neovlivňuje odolnost batohu vůči vodě. Dostatečný prostor pro umístění loga je na všech batozích kromě Hunter 45. AlpinePro nabízí jednobarevný tisk za 45 Kč/ks bez DPH, Husky za 99, Loap nacení až konkrétní podobu pro konkrétní batoh.

Reflexní prvky jsou ze zákona povinné při pohybu na silnicích mimo obce za snížené viditelnosti. Je tedy dobré, když jsou součástí oděvu i batohu, aby na to člověk nemusel myslet. Reflexní prvky zepředu i zezadu mají Nati, Skid a Salmon. Malmo nemá naopak žádné. Potisk na zadní ploše Hunter 45 je jen lesklý a ne reflexní (zepředu nic), podobně logo vzadu na Stingy, který má ale reflexní pásky zepředu na obou ramenních popruzích. Grebb má jeden malý reflexní prvek zezadu.

Cena za batoh

Maloobchodní ceny včetně DPH vidíte na stránkách u jednotlivých modelů. Při objednávce přesahující 100 kusů by člověk čekal zajímavé slevy. Nejvstřícnější je v tomto ohledu nabídka značky Loap, kde se dostáváme na méně než polovinu, ovšem musíme připočíst pláštěnku (50 Kč/ks + DPH) a neznámé náklady na branding. Husky nám slevil 27,5 %, což rozhodně také potěší. Cena od AlpinePro jako by žádnou slevu nezahrnovala, ba dokonce je vyšší než aktuální akčně zlevněná cena na stránkách jejich e-shopu. Je ale možné, že by v této souvislosti ještě s nimi šlo o slevě vyjednávat.

Na závěr je třeba dodat, že se všemi zástupci dodavatelů, kteří na poptávku zareagovali, bylo jednání velmi příjemné a je znát, že taková zakázka je pro ně zajímavá.

Podobně jako každý stát vyhlašuje chráněná území pro jevy, které chce zachovat, vymyslela Evropská unie soustavu chráněných území pro jevy, které jsou ohrožené v evropském měřítku. Ta soustava dostala jméno Natura 2000 a na svém území ji budují všechny členské státy a také ty, které o přistoupení k EU uvažují.

Kategorizace území Natura 2000

V současné chvíli můžeme území Natury 2000 u nás rozdělit na dvě kategorie: evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO). Ptačí oblasti jsou zaměřené na ochranu ptačích druhů, takže jde často o hnízdiště či zimoviště tažných druhů. EVL chrání jednak vzácné druhy rostlin i osatních živočichů, kromě nich ale také cenná stanoviště (u nás to jsou třeba orchidejové louky, rašeliniště, suťové lesy a další. V době přípravy soustavy Natura 2000 se používaly i další kategorie území podle toho, v jaké fázi návrhu do tzv. národního nebo evropského seznamu se dané území nacházelo.

Rozsah

Ptačích oblastí je v ČR 41 a zaujímají více než 7.000 km² (skoro 9 % rozlohy ČR). EVL je v ČR 1.113 a pokrývají celkem necelých 8.000 km² (10 % rozlohy ČR). K nejmenším EVL patří typicky kostely, pod jejichž střechami se nacházejí větší kolonie netopýrů. Ano, i střecha kostela může být chráněným územím přírody. Vedle toho největší naturové lokality jsou opravdu rozsáhlé, takové EVL Beskydy chránící 18 typů stanovišť a 13 druhů zaujímá přes 1.200 km². Z toho je tedy také zřejmé, že naturová území se v terénu často překrývají s národními kategoriemi chráněných území (Beskydy jsou zároveň EVL i CHKO, i když se jejich hranice mírně liší) a samozřejmě se mohou překrývat i navzájem. Takže třeba EVL Milovický les leží uvnitř CHKO a PO Pálava.

Význam soustavy Natira 2000

Zajištěním ochrany EVL a PO můžeme zabezpečit stav těch fenoménů, které jsou významné v evropském měřítku, aniž bychom na ně museli nasadit ochranu některou z národních kategorií chráněných území, která mají většinou přísnější ochranné podmínky. U některých druhů se může zdát, že je jejich ochrana u nás zbytečná, když jsou u nás dostatečně početné. Jenže když jsou vzácné a ohrožené v evropském měřítku, tak kdo jiný by je měl chránit, když ne ta země, kde se jim daří nejlépe? Příkladem takového druhu může být třeba přástevník kostivalový.

Označení území Natura 2000

V terénu jsou naturová území označena podobně jako ta národní – zelenými, nejčastěji smaltovanými tabulkami. EVL tam mají jen nápis “evropsky významná lokalita”, zatímco ptačí oblasti jsou označené kategorií i názvem. Narozdíl od národních kategorií tyto tabulky nemusí povinně doprovázet státní znak (ani logo EU). Ale pokud se v daném místě překrývá hranice naturového území s některým zvláště chráněným územím národní kategorie, sejdou se všechny tabulky pod sebou na jednom hraničníku.

Zdroje informací o Natuře 2000

Stejně jako chráněná území našich národních kategorií jsou všechny EVL a PO evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody. Do něj se snadno dostanete přes Digitální registr ÚSOP. Ten je spravovaný Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, která provozuje i další podrobný zdroj informací o územích soustavy Natura 2000 u nás – Seznam lokalit.

Natura 2000 a stráž přírody

Strážci přírody mají samozřejmě pravomoce i v naturových územích a koneckonců i mimo chráněná území. Vždyť i tam se vyskytují cenné stromy nbo chráněné druhy živočichů a rostlin.

Tak se těšíme, až se v některém naturovém území potkáme. Může to být třeba 21. května, kdy území Natura 2000 slaví svůj světový den. A nezapomeňte, že i v nich je namístě se chovat ohleduplně k přírodě i ostatním návštěvníkům.

Ne všechny děti mají tak dobrého učitele, aby je přírodověda ve škole bavila. A to přesto, že myšlenka na učení hrou je stará už staletí. Naštěstí můžeme děti i sebe celkem snadno dovzdělat ve volném čase a pobavit se u toho. Hned ceou řadu možností k takové vzdělávací zábavě nabízí ryze česká značka Betexa. Na českou přírodu jsou zaměřené i její výrobky. A co se přírody týká, ta je zobrazená tak realisticky, že hry jsou vlastně zároveň poznávacími a určovacími atlasy.

Betexa Pexetrio

Pexetria jste si už možná všimli, prodává se často třeba v informačních střediskách národních parků. Jde o v Česku oblíbené pexeso, ovšem posunuté na vyšší úroveň. Jak už napovídá název, jedním z vylepšení je, že nesbíráte dvojice, ale trojice obrázků. A co je pro učení důležitější, obrázky ve trojici nejsou stejné, ale souvisejí spolu. Takže pokud se zaměříme na pexetria s tématikou přírody, nacházíme trojice například s celou rostlinou, detailem květu a pohledem na typické stanoviště u bylin nebo celý strom, list a plod u stromů. Řada Standard obsahuje vždy 12 trojic.

V řadě Pexetrio Plus pak najdeme 18 trojic třeba s ptáky (sedící, letící, hnízdo s vejci), savci (zvíře, stopa, potrava) nebo houbami (celé, rozkrojené a na typickém stanovišti). Některé krabičky jsou větší, protože obsahují ještě doplňkovou hru LotoTrio. V ní hledáme pro kartičky správné pojmenování a umístění na plakátu.

Betexa MULTI-TRIO

Pro koho je pexetrio málo, může si pořídit MULTI-TRIO. Zatím se nabízí ve variantě LES. Základem jsou hrací kartičky po trojicích stejně jako u pexetrií. Najdeme na nich živočichy, rostliny i houby, a to jak druhy vázané na vnitřek lesa, tak i na jeho okraje včetně břehů. Plakát, hrací kostka a loto karty umožňují přehršel různých her. V návodu je popaných celkem 38 herních variant. Díky téhle hře se hravě naučíte 72 druhů z českých luhů a hájů.

Vystřihovánky

Pro nejmenší dítka, která se teprve učí stříhat, má Betexa krásné sešity Začínáme vystřihovat: Na louce, U vody, V lese a další. Postupně je možné zvyšovat obtížnost přes jednoduché vystřihovánky k různě složitým. V nabídce je i mnoho vystřihovánek jiných vydavatelů. U Betexy najdeme i netradiční vystřihovánky zaměřené právě na přírodu, jako třeba dvojici sýkor.

Vyberete-li si model, na jehož postavení nebudou obyčejné nůžky stačit, lehce si do košíku přihodíte vhodný skalpel nebo řezací podložku. Když stihnete model sestavit do konce června, můžete s ním vyhrát v naší soutěži Papírová ochrana přírody další ceny! A to třeba poukázky právě do e-shopu Betexa, protože ochotně přijali roli partnera soutěže. Tak s chutí do toho!

Dneska, 3. března, se slaví World Wildlife Day. A čehože to je světový den? Výraz “Wildlife” nemá jednoduchý jednoslovný překlad do češtiny. Podle zákona by tomu odpovídal výraz “volně žijící živočichové”, v současnosti se do toho ale počítají i planě rostoucí rostliny a samozřejmě i houby. A to už je pořádná kopice oslavenců. Jejich svátek můžeme nazývat třeba Světovým dnem živé přírody. Jeho úlohou je připomínat výročí mezinárodní dohody CITES, tedy o omezení obchodu s ohroženými druhy (1973).

Organismy v přírodě

Kde jinde hledat divoká zvířata a plané rostliny i houby, než “v přírodě”. Přírodou tady myslíme ty plochy hlavně lesů a luk, kde ruka lidského hospodáře nekoná tak výrazně. Není náhodou, že kdo má k přírodě vztah aspoň trochu kladný, právě touhle dobou v našich končinách vyráží obdivovat první kvítky. Sněženky, bledule, lýkovce, podběly, devětsily a jaterníky patří k opravdu časným otužilcům, ale záplava dalších květů následuje nedlouho po nich. Zvířata, původní výhradní nositelé jména Wildlife, se dostávají trochu do pozadí, protože jsme si už zvykli je vídat po celý rok. A špaček, co se právě vrací ze zimního pobytu na jihu, zas tak dobrou pověst u našeho zahrádkářsky založeného národa nemá.

Ropuchy, které brzo vyrazí k vodě naklást vajíčka, obdiv obvykle také zrovna nesklízejí. Ale strážce Radek tvrdí, že právě ropuchy mají nejkrásnější oči ze všech našich zvířat. Elegantní rosničky prý mohou jen závidět, zatímco užovka obojková si to s pulci vyřídí raz-dva. Na ně si ale ještě budeme muset počkat, až sluníčko rozehřeje meze. U takového jezevce by jeden čekal, že ve své hluboké noře celou zimu pohodlně prospí, ale i jeho můžeme potkat kdykoli. Svou aktivitu totiž v zimě jen snižuje, ale občas na procházky chodí. S jarem naopak končí období, kdy díky stopám ve sněhu můžeme cítit přítomnost i takových vzácných skvostů jako je rys, kočka divoká nebo vlk. Protože uvidět tyhle plaché druhy, to už vyžaduje notnou dávku štěstí.

Příroda na vsi

Že se na vesnici žije v souladu s přírodou, asi napadne leckoho. A je pravda, že příroda je tam za humny a divoká zvířata to tak mají k lidem a do jejich zahrad blízko. Hejno vrabců snad potěší každého, i proto, že vrabců oproti minulosti značně ubylo a pro těch pár zrnek se už dneska nikdo nezlobí. O návštěvu lišky v kurníku ale pořád nikdo nestojí a jestřáb nad pobíhajícími slípkami také nevěstí nic dobrého.

Taková sova ve stodole ale může udržet na uzdě myši. Bohužel o aktuálním výskytu sovy pálené na Vysočině jsme se zase dozvěděli jen proto, že jednu našli otrávenou. Ve sklepích není výjimkou potkat babočky zimující na stropě a těm, co přežily, se snad podaří dostat ven dřív, než jim na skle okna dojdou síly. Do záhonků pravidelně zalítává všemožný plevel a i to mu umožňuje přežít chemií sterilizovaná pole. Ale běda, když na zeleninu dorazí zajíc.

Příroda ve městě

Je ve městě vůbec nějaké místo pro přírodu? Jasněže ano! Takoví havrani, straky a sojky dovedou svými hlasy rozzuřit nejednoho panelákového masňáka. A když mu kuna přehryže kabely v motoru auta, už vymýšlí, jak se jí zbavit. Ještěže hranostaj si drží svou královskou pověst, na něj škody nikdo nesvádí. Jiřičky vezmou za vděk i výklenkem okna a rorýsi větracím otvorem. Města se zachovalejšími řekami mohou nabídnout i letmý pohled na vydru nebo bobra. Veverky se už vrátily snad do všech větších městských parků. A kosi se snaží dokázat, že africkému viru nepodlehnou a je jich snad zase o trochu víc než vloni.

Příroda u vás doma

Nelekejte se. Nebudeme vám připomínat převážně nechtěné spolubydlící. Naopak vám nabídneme některé ze zmíněných druhů, aniž byste se jejich držením dopustili přestupku. Zejména jestli máte děti, mohou jim háčkovaná a další zvířátka z našeho e-shopu pomoct získat kladný vztah k živé přírodě dřív, než se vám na společné vycházce poštěstí spatřit živou předlohu. A to by byla ta pravá oslava Světového dne živé přírody!

Nezřídka se setkáváme s kritikou malých vodních elektráren (MVE). Je jasné, že současná podoba vodních elektráren (nejen těch malých) má nepříznivé vlivy na vodní tok. Většina elektráren potřebuje nahnat co nejvíce vody co největší rychlostí nebo tlakem na pohyblivou část technologie. To se neobejde bez úpravy koryta vodního toku a většinou ani beze změny proudění vody nad i pod elektrárnou. To již samo o sobě ovlivňuje život vodních organismů, hlavně živočichů. Ryby pak ještě trpí překonáváním takových překážek, pokud to vůbec zvládnou a přežijí. Důsledkem je pak nejen oddělení subpopulací daného druhu, kdy se jedinci nad elektrárnou nemohou dále křížit s jedinci pod ní, ale u migrujících druhů (třeba losos, úhoř) zastavení migrace.

Výhody MVE

MVE byly dobrým nápadem, jak vodním ekosystémům pomoci. Místo velkých nepřekonatelných překážek mělo vznikat větší množství malých zařízení, která by využívala jen část průtoku vodního toku, takže organismy by neměly problém se zařízení vyhnout. MVE je často umístěná mimo vlastní vodní tok nebo přinejmenším mimo proudnici toku, takže nepřekáží. Často se nachází na místě bývalého mlýna, tedy pod jezem, z něhož je pro MVE část průtoku odkloněna stranou. Jez ale už sám bývá překážkou pro ryby, s různě velkým vlivem podle toho, jak vypadá.

Minimální zůstatkový průtok

Aby zůstalo v toku vedle MVE dost vody, stanovují úřady při povolení MVE tzv. minimální zůstatkový průtok. To je množství vody, které musí v toku kolem MVE protékat za každých okolností. Tedy když je málo vody, má se omezovat průtok MVE a ne v toku vedle. Jenže někteří provozovatelé hřeší na malou intenzitu kontrol a MVE často odebírají tolik vody, že v sušším období tok vedle vyschne a vodní život umírá. O problémech vedoucích k odklonu od MVE v Černé hoře píše třeba European Wilderness Society.

Lodní mlýny

A tak jsem si vzpomněl, že ve svém archívu vystřihovánek mám i model lodního mlýna, který kdysi vyšel v časopisu ABC. Konečně důvod si ho slepit! Co je to lodní mlýn? Je to vlastně klasický mlýn, jehož mlýnské kolo (tedy spíš koleso) ale nesou z obou stran dvě lodě, které plují na řece pevně ukotvené na jednom místě. Ovšem lodní mlýn se mohl přemísťovat dle potřeby. Jen při vlastním mletí prostě musel být ukotven na místě, aby voda kolesem otáčela. Vlastní technologie mlýna pak mohla být buď na jedné z lodí, nebo na břehu, kam se energie z pohybu kolesa vhodným způsobem přenášela. Informace se dají najít třeba na Wikipedii. Model z ABC představuje mlýn z Labe (Libochovice), lodní mlýny prý byly i v Praze, časěji na jižním Slovensku (jeden můžete navštívit v Kolárově) nebo ve Slovinsku.

Oprášíme 100 let zaniklou myšlenku?

Teď už je zřejmé, proč o lodních mlýnech píšu v souvislosti s nevýhodami MVE. Důvodem, proč lodní mlýny vymizely, byla zřejmě hlavně jejich nízká efektivita ve srovnání s jinými technologiemi mletí. Ale čas se změnil a kromě efektiviy hraje čím dál větší roli také vliv na životní prostředí. Díky moderním technologiím můžeme myšlenku lodních mlýnů modernizovat. Třeba úpravou kýlů lodí, tvarem a umítěním kolesa, velikostí zařízení. Dočkáme se MVE v lodní podobě, která nebude překážkou životu v řece?

Geocaching může být někdy v rozporu s ochranou přírody, jindy naopak může být přínosný. Negativní vlivy souvisejí nejčastěji se sešlapem vegetace s výskytem chráněných rostlin nebo s umístěním schránky například do dutiny stromu. Tam mohou v trouchu mohou žít larvy chráněných brouků nebo odpočívat netopýři. Jak umístit keš a neškodit se autor připravované keše může dozvědět třeba na kešerském wikiwebu. Věnuje se tomu také naše stránka a v případě zájmu můžme napsat i podrobnější článek.

Keš bez umístění

V roce 2021 se ale kešeři mohou do ochrany přírody zapojit i jinak. Keš bez umístění (locationless cache) není zrovna novinkou. Takové keše byly v začátcích hry jedním z běžných typů, později daly vzniknout samostatné aktivitě s názvem Waymarking. Groundspeak se ale k tomuto typu keší vrátil v loňském roce s keší spočívající v hledání žabáka Signála. Chtěl tak oslavit 20 let geocachingu. A letoš přišel s další podobnou keší, kterou nám udělal opravdu radost. Reaguje tím zejména na fakt, že oblíbené kešerské akce CITO (od Cash In Trash Out – princip “přinášejte hodnotu, odnášejte odpad”) se kvůli opatřením proti šíření koronaviru často nemohou konat.

CITO

A o čem je tedy letošní neumístěná keš s kódem GC8NEAT? Vyzývá ke zlepšení venkovního prostředí už svým názvem. Návrh k vlastním aktivitám vychází z CITO, takže nabízí zapojení například posbíráním odpadků ve svém okolí nebo podél oblíbené vycházkové cesty. Ale pomoc přírodě může vypadat i jinak a podmínky pro zalogování této keše tedy můžete splnit třeba vysázením stromků, likvidací invazních druhů a podobně. Je hezké, že Groundspeak u těchto jiných činností odkazuje na zapojení do existujících akcí, protože i v dobré víře může člověk někdy nevědomky způsobit škodu, pokud nezná přírodu dokonale.

Jak splnit podmínky

Jaký způsob zapojení bychom vám tedy mohli doporučit? Mnoho spolků pořádá akce pro veřejnost, kde se přírodě prakticky pomáhá. Vloni a letos je to složitější, ale ti šikovnější si dokáží poradit i s omezeními. Zatím je na akce brzo, ale nemáte-li svůj oblíbený spolek v okolí, určitě můůžete zkusit třeba Arniku, Hnutí Duha, Děti Země, ČSOP, Lesy ČR a další. Můžete uspořádat akci i sami, v tom případě doporučujeme projednání s obecním úřadem nebo správou NP či CHKO. Většinou vědí o lokalitách, kde je potřeba vyhrabat nebo pokosit trávu, vyřezat nálet, zlikvidovat černou skládku, přehradit odvodňovací kanály, proklestit cestu, opravit schody… Ale sbírání odpadků pomůže vždycky a snad není místo, kde byste žádné nenašli. Když se do toho pustíte, je dobré vytřídit sklo a hliníkové plechovky a ty vhodit do určených nádob. Plastové a papírové odpadky bývají často tak znečištěné, že u nich se třídění nevyplatí.

Tak co? Už máte jasno, jak podmínky pro zalogování letošní zlepšovací keše splníte? Budu rád, když napíšete do komentářů, třeba i jako inspiraci pro ostatní. A hlavně přeju, ať si “odlov” téhle kešky pořádně užijete!

Krásné video zveřejnil na svém FB profilu uživatel Jirka Mánek. Doporučuju se podívat, protože něco takového se většině z nás za celý život nepoštěstí. Co na videu je? Běžkař v lyžařské stopě na lesní cestě zapíná natáčení videa na mobilu a blíží se k černému objektu vedle cesty. Z něj se za chvilku vyklube tetřev hlušec. Tetřev neuteče, naopak s tokáním se přiblíží k lyžaři, který si mezitím sedne na zem. Tetřev se přiblíží natolik, že čekáte, že klovne do displeje. Mnoho komentářů stručně chválí video či závidí autorovi. Jirka Mánek přitom výslovně uvádí, že on to nenatáčel.

Proč mi stojí za to zmíněný příspěvek komentovat? Protože uživatel Facebooku může snadno nabýt dojmu, že tetřev není plaché zvíře. A že udržovat některé lokality bez přístupu veřejnosti právě s odvoláváním na ochranu tetřeva je nesmysl. Vyplývá to i z některých komentářů včetně samotného Jirky Mánka. Podívejme se na to trochu podrobněji.

Něco o tetřevovi

Co je tetřev hlušec zač? Dostatečně podrobný popis můžete najít třeba na Wikipedii nebo na stránce Myslivost (pro mě až překvapivě objektivní článek). Zdůrazním jen pár věcí. Jméno “hlušec” dostal tento druh proto, že během toku (resp. v jeho určité části) se samec chová, jako by své okolí vůbec nevnímal. Někteří samci se při toku snaží komunikovat například i s člověkem, což vidíme na tomto videu. Podobné případy jsou občas hlášeny od nás i ze zahraničí. Podle literatury jde o výjimečné situace a není jasné, co za tím stojí. Dalo by se říci, že jde o jedince, kterým “přeskočilo”. Zkrátka jde o nestandardní chování, se kterým se v rámci druhu setkáváme výjimečně.

Tetřeva je v ČR málo. Početnost se odhaduje v řádu pouhých stovek kusů, navíc jde o několik oddělených populací. Nejpočetnější je na Šumavě. U tetřeva se udává minimální početnost populace, která je schopná dlouhodobě přežívat díky dostatečné genové variabilitě, na 470 kusů. To platí za podmínky, že všichni jedinci mají možnost spolu vzájemně komunikovat, nebo dochází aspoň k umělému přenosu genů mezi oddělenými subpopulacemi. Tetřev je na tom tedy u nás bídně a jeho stavy dále klesají i přesto, že je zařazen do nejpřísnější kategorie ochrany mezi kriticky ohrožené druhy.

Souvislosti

Kdo je Jirka Mánek, který video publikoval? Někdejší ředitel Správy NP Šumava. Do vysokého managementu Správy se dostal za ředitelování Jana Stráského a po něm se sám stal ředitelem. Jiří Mánek jako ředitel Správy prosazoval spíše zpřístupnění všech koutů NP pro veřejnost, což vyhovovalo turistům a starostům, ale rozhádanou situaci na Šumavě to neuklidnilo. Nakonec ho odvolal současný ministr ŽP Richard Brabec. S tímto vědomím člověk o něco lépe rozumí komentářům u videa.

Dovolím si i trochu více či méně drzých spekulací. Neslyšel jsem o tom, že by se někdo v podobné situaci potkal i se samičkou tetřeva. Ke zmíněnému chování samců může docházet proto, že je samiček už tak málo, že se někteří samci snaží spářit s čímkoli pohybujícím se. Přece jen chtějí někomu předat svou genetickou výbavu. Kolik z nás už tetřeva ve volné přírodě aspoň zahlédlo? Já jsem to štěstí zatím neměl. Tvrdit na základě podobných videí, že tetřev není plachý a měli bychom otevřít v minulosti zavřené cesty v jejich teritoriu, je podobné, jako na základě nějaké lidské sebevraždy vyvozovat, že lidi nechtějí žít a jejich vyhlazením jim tedy pomůžeme. Nepomůžeme, je to nestandardní chování.

Tak co s tím?

Lidí je v ČR asi 10.000.000 a počet stoupá, tetřevů asi 800 a počet klesá. Je fér dávat v takové situaci přednost lidské zábavě (výletům do “divočiny”) před klidem tetřevů, u nichž velmi opatrně řečeno nevíme s jistotou, že to nesníží jejich šanci na přežití? A to se bavíme jen o tetřevovi, lidskými aktivitami přitom trpí mnoho dalších druhů.

Snažím se být pokud možno objektivní a rozhodně nechávám prostor, abyste si udělali na věc svůj vlastní názor. Nebude mi vadit, když ho vyjádříte. A jestli chcete mít při svých výletech do přírody čisté svědomí, inspirujte se třeba šesti jednoduchými zásadami, jejichž dodržování zmírní negativní vliv na přírodu.