Vaše dveře do české stráže přírody
Při setkání s některým z pražských strážců přírody můžete získat kartonový podtácek. Představí se vám na něm roháč obecný, jeden z chráněných druhů, které se vyskytují v Praze. Obrázek namalovala Ing. Jana Zemanová. Na rubové straně se roháč v pár větách představuje. Kdo chce o něm vědět víc, přepsáním webové adresy nebo naskenováním QR kódu si může přečíst víc v podrobnějším příspěvku.
Pokračovat ve čtení „Podtácek s roháčem“Mohou naše elektronické zprávy zatěžovat životní prostředí? Podle britských odborníků jednoznačně ano. A nejen to. Zbytečný e-mail nebo jeho část připravuje o čas svého čtenáře. Zbytečná zpráva tak může působit proti udržitelnosti nejen dopadem na životní prostředí, ale i v sociální rovině. Popisují to v tomto zajímavém článku.
Pokračovat ve čtení „Udržitelné e-mailování“
Správné třídění odpadu v domácnosti může ušetřit nejen významnou část výdajů za jejich odvoz, ale hlavně životní prostředí. Jak? Tím, že se nezaneřádí skládkami nebo zplodinami a popílkem ze spaloven. A také tím, že se může snížit objem nebo náročnost výroby. Nicméně před vytříděním vždycky ještě zvažujeme, jestli se daná věc dá znovu použít, ať už u nás doma nebo u někoho ze známých.
Pokračovat ve čtení „Třídění odpadu“Rys patří k ikonickým postavám české ochrany divokých zvířat. Nikdo se tedy nemůže divit, že zmínky o něm najdete v řadě našich článků a jeho podobu hned u několika druhů originálního zboží v našem obchodě. A od teď se stává nerozlučným společníkem Igráčka Strážce Jirky. Jednoduchou vystřihovánku rysa i s vlajkou projektu 3Lynx totiž nově přikládáme ke každému prodávanému Igráčkovi.
Pokračovat ve čtení „Rys pro Igráčka“Ahoj, rád bych se Ti představil. Jsem roháč obecný, samec. Říkají o mně, že jsem největší brouk Evropy. Samice nemají tak velká kusadla, ale ani od nich se vám obranné kousnutí nebude líbit. Já jimi odhazuju jiné samce, kteří se mi připletou do cesty. Milujeme duby, naše larvy jejich mrtvé dřevo a trouch. Potřebuju tedy stromy, kterým říkáte přestárlé nebo poškozené. V Praze se mi líbí hlavně na Petříně a od Smíchova až po Košíře, ale nálezy mám i z Radotína, Točné a dalších míst. Přesto jsem ohrožený a chráněný a nežiju jen tak leckde. V České republice mě najdeš jen v teplých oblastech.
Pokračovat ve čtení „Roháč v Praze“Světový den strážců přírody (World Rangers Day – WRD) se slaví z popudu Mezinárodní federace strážců (IRF) a nadace Thin Green Line. Smyslem tohoto svátku je oslavit tuto práci, která je někdy i smrtelně nebezpečná nebo vykonávaná dobrovolně. V roce 2021 si připomínáme památku 120 strážců přírody, kteří za posledních 11 měsíců zemřeli přímo ve službě na ochranu přírody. 44 % z nich bylo přitom zabitých jiným člověkem. Navíc 500 dalších strážců za stejnou dobu zemřelo kvůli Covidu. Tyto údaje vyplývají z aktuální tiskové zprávy IRF.
V České republice máme to štěstí, že výkon stráže přírody narozdíl od situace v některých jiných zemích nepředstavuje nebezpečí života, strážci mají přístup ke kvalitní zdravotní péči i k pitné vodě. Ani tak ale není stráž přírody vždy veselá, zejména při pozorování důsledků činností některých lidí, kteří na přírodu neberou ohled nebo si neuvědomují vlivy svých aktivit. Abychom veřejnost informovali o existenci stráže přírody a jejích činnostech u nási ve světě, pořádáme jako strážci přírody akce pro veřejnost. Rádi se na nich s vámi potkáme a s možností si popovídat naživo.
Oslavy Světového dne strážců přírody se v poslední červencovou sobotu konají už tradičně právě tady. Impozantní čedičová skála zvaná též „Kamenné varhany“ chráněná v kategorii národní přírodní památka leží v CHKO České středohoří. Na opačné straně silnice přitom začíná další CHKO, Lužické hory. Místo není vybrané náhodou, v tomto regionu je totiž také sídlo Asociace strážců přírody ČR. Právě ta oslavy WRD u nás organizuje ve spolupráci s dalšími partnery.
Na místě jsme se sešli už v pátek 30. 7. Příprava zázemí akce nějaký čas zabrala a část programu byla věnována i výměně zkušeností mezi strážci přírody z různých oblastí. Zastoupeny byly svými profesionálními i dobrovolnými strážci přírody NP České Švýcarsko, CHKO České středohoří, CHKO Labské pískovce, CHKO Jizerské hory i CHKO Český kras a kraje Ústecký, Liberecký a Praha. Pro veřejnost byla určena hlavně sobota, kdy na mnoha zastaveních čekaly informace i hry pro návštěvníky na téma zejména české i světové stráže přírody, ale také ochrany nejen tropických pralesů, pomoci přírodě pastvou hospodářských zvířat nebo včelařstvím, čím žijí zdejší stepi, jezírko i další ekosystémy.
I v Praze je oslava WRD už skoro tradiční akcí. Tady se ovšem střídá na různých místech. Pro letošek byla vybrána nepříliš známá vodní nádrž Slatina v Dubči. Akce se bude pro veřejnost konat v čase 8-12 hodin. Kromě tradičního představení stráže přírody u nás i ve světě (se soutěží pro děti o drobné odměny) se příchozí mohou těšit na tématiku odpovědného návštěvníka přírody, odpadků, mapování druhů a ochrany neživé přírody. Bude možné zakoupit různé předměty s tématikou ochrany přírody z našeho e-shopu za akční ceny. Souběžně zde bude probíhat z jara odložené Vítání ptačího zpěvu s ukázkou odchytu ptáků, jejich kroužkování a opětovného vypouštění a s prohlídkami lokality s průvodcem. Podrobnosti jsou v pozvánce.
I beskydskou oslavu WRD lze považovat za tradiční. Konat se bude opět u tábořiště na Pulčíně, a to v neděli 15. srpna. I sem se chystáme s „cirkusem“ Malého strážce. Více se dozvíte hned, jak kolegové připraví pozvánku.
Rádi se s vámi uvidíme a popovídáme na kterékoli z uvedených akcí. Pokud bysta naopaktáli vy o naši účast na vaší akci, neváhejte se ozvat.
V létě 2021 jsem dostal za úkol pořídit vybavení pro dobrovolné strážce přírody. Kromě košile a bundy se vybavení používané strážci dost liší podle zaměření jejich služby. Co to může být se podívejte třeba v článku Jaká výbava je v batohu strážce přírody. Ale to, co s sebou do terénu strážci nosí, se musí vždy do něčeho dát a je dobré mít přitom volné ruce. Tedy batoh je potřebný pro všechny. Koordinátoři stráže přírody z regionů to potvrdili, o batohy byl zájem v počtu více než 100 kusů. S tím se už dá zajímavě pracovat.
Na základě sebraných zkušeností jsem stanovil základní požadavky naší poptávky. Strážcovský batoh musí být pohodlný na jednodenní (celodenní) nošení do přírody. Musí být vhodný pro muže i ženy. Batoh musí mít alespoň 2 komory se samostatným otvorem, být ušitý z pevného odolného materiálu, nepromokavý nebo dodaný s pláštěnkou na batoh. Musí mít široké nastavitelné popruhy a odvětrávaná záda. Objem by měl být 25-40 litrů. Výhodou je provedení v přírodních barvách, reflexní prvky, další členění prostoru – vnitřní i postranní kapsy, možnost výšivky nebo trvanlivého tisku nápisu STRÁŽ PŘÍRODY. A abychom to mohli dotáhnout do zdárného konce, musíme se vejít do jednotkové ceny 1.000 Kč vč. DPH.
S touto specifikací jsem oslovil několik českých dodavatelů. Někteří nereagovali, HUDY se omluvil, že se do uvedené ceny nevejde. Nabídky poslali LOAP, ALPINE PRO a HUSKY CZ. Všichni 3 dodavatelé ochotně poskytli mnou předvybrané vzorky svých batohů pro vyzkoušení. Doma se mi tak sešly batohy Nati, Hunter 45, Malmo, Grebb, Skid, Stingy a Salmon. Označení „městský batoh“ není na škodu, i pod tímto štítkem jsou použitelné modely. Nepromokavost jsme nemohli u vzorků testovat. Všechny batohy mají prsní spojku, to je fajn. Všechny mají více oddělených kapes a všechny působí reprezentativně. Takže bylo jasné, že výběr nebude snadný.
Do všech dodaných batohů se vejde i smaltovaná tabule se státním znakem (30×30 cm), když je potřeba ji v terénu vyměnit. Do požadovaného rozpětí objemu se ale nevešly Nati a Hunter 45. Přesto by i Nati byl využitelný, ale hledáme univerzální batoh a 20 litrů by přeci jen někdy bylo málo. Naopak 45 litrů Huntera je dostatečných snad na každou strážcovskou příležitost, jenže řešení válcovitým prostorem plněným shora není na množství drobnějšího obsahu vhodné. Ale pojme i sekeru a podobné delší nástroje.
Ostatní modely mají objem 26-30 litrů, což je ideální. Všechny mají dvě malé boční kapsy. Do nich rád dávám láhev s pitím, toaletní lopatku, pytel na odpadky nebo papírové kapesníčky. Tyto batohy mají také vždy vnitřní přepážku vhodnou třeba na notebook (ten strážci většinou nenosí) nebo desky s papíry formátu A4. Všechny mají také menší kapsy na zip, což je dobré na pouzdro s doklady, peněženku, příkazové bloky, psací potřeby, powerbanku apod. Zejména Nati (dokonce s organizérem v přední kapse, pro úřednickou práci strážce přírody ideální) a Malmo nabízejí různých kapes a přepážek víc, což uspokojí pořádkumilovné systematiky.
Skid a Salmon mají jednu přední kapsu otevřenou jen s přezkou, což omezuje typ věcí, které se do ní hodí dávat (aby to nepozorovaně nevypadlo). Salmon pak má ještě jednu záludnou vnitřní kapsu na víku hlavního prostoru, která svádí ke vložení drobnějších věcí, které se ovšem při zavření víka vysypou do vnitřního prostoru hlavní komory. To jsem nepochopil.
Záda se mi pod batohem potí, což není příjemné hlavně ve chvíli, kdy si po krátké pauze nasazuju batoh zpátky. Triko i batoh jsou na styku mokré a nepříjemně to studí. V tomto ohledu zcela propadává Malmo (nemá nic) a dobře na tom není ani Grebb (jeho systém AFS je příliš mělký). Nati uspokojí tak napůl. Skid už má oddělení pevnou sítí od vyztužených zad batohu, ale síť je na bocích sešitá se zády, takže vzduch moc proudit nemůže. Vyhrávají společně Hunter 45, Stingy a Salmon, které mají prostor mezi sítí a vlastním batohem vyloženě otevřený, při nasazení na zádech se do něj dá zboku zasunout celá dlaň. A funguje to. Samozřejmě v letním horku při výstupu do kopce se záda potí i tak, stejně jako čelo a další části těla.
Jak dobře batoh sedí na zádech také ovlivňuje pohodu při služebním výkonu. A posazení ovlivňuje hlavně systém popruhů. Všechny zkoumané batohy mají hlavní ramenní popruhy dost široké a měkké a doplněné prsní spojkou, u níž lze nastavit výšku. U všech se dá nastavit i délku popruhu. Hunter 45 a Skid mají i nastavitelné přitažení mezi zády a vrškem ramenních popruhů. Pohodlný široký bederní pás mají Hunter 45 a Skid, kratší náběhy bederního pásu pak mají Stingy a Salmon. Malmo má jen úzký bederní pás a Nati a Grebb ho nemají vůbec.
Zkoumané batohy se dost liší svou hmotností. Budeme-li předpokládat, že nižší hmotnost je výhodou, pak zcela vítězí Grebb s 510 gramy. Batohy s ocelovými výztuhami zad patří k nejtěžším, Hunter 45 má 860 g a všechny od Husky kolem 1 kg.
Pro strážce přírody se přirozeně hodí zelená barva. Může na ní ovšem být více vidět špína a ne vždy bude ladit odstín zelené na batohu s odstínem zelené na oděvu strážce (AOPK ČR aktuálně používá zelené bundy a mikiny, ale béžové košile a trika). Nejvhodnější pro strážce tedy nakonec možná bude černá nebo šedá, která je dostupná kromě Nati a Malmo u všech ostatních.
Pláštěnka na batoh je standardní součástí batohů Husky (Skid, Stingy a Salmon), tedy v ceně. Loap nabízí pláštěnku k dokoupení zvlášť v univerzální velikosti. Velikost ale odpovídá modelu Hunter 45 (pojala by i větší), na Malmo a Grebb je zbytečně velká. K Nati žádná nabídka zajištění voděodolnoti nepřišla, materiál batohu přitom vypadá jednzonačně nasákavě.
Zajímala mě i možnost umístění loga (resp. nápisu STRÁŽ PŘÍRODY), tzv. branding. Vždy vyjde levněji tisk než výšivka či nášivka, tisk navíc neovlivňuje odolnost batohu vůči vodě. Dostatečný prostor pro umístění loga je na všech batozích kromě Hunter 45. AlpinePro nabízí jednobarevný tisk za 45 Kč/ks bez DPH, Husky za 99, Loap nacení až konkrétní podobu pro konkrétní batoh.
Reflexní prvky jsou ze zákona povinné při pohybu na silnicích mimo obce za snížené viditelnosti. Je tedy dobré, když jsou součástí oděvu i batohu, aby na to člověk nemusel myslet. Reflexní prvky zepředu i zezadu mají Nati, Skid a Salmon. Malmo nemá naopak žádné. Potisk na zadní ploše Hunter 45 je jen lesklý a ne reflexní (zepředu nic), podobně logo vzadu na Stingy, který má ale reflexní pásky zepředu na obou ramenních popruzích. Grebb má jeden malý reflexní prvek zezadu.
Maloobchodní ceny včetně DPH vidíte na stránkách u jednotlivých modelů. Při objednávce přesahující 100 kusů by člověk čekal zajímavé slevy. Nejvstřícnější je v tomto ohledu nabídka značky Loap, kde se dostáváme na méně než polovinu, ovšem musíme připočíst pláštěnku (50 Kč/ks + DPH) a neznámé náklady na branding. Husky nám slevil 27,5 %, což rozhodně také potěší. Cena od AlpinePro jako by žádnou slevu nezahrnovala, ba dokonce je vyšší než aktuální akčně zlevněná cena na stránkách jejich e-shopu. Je ale možné, že by v této souvislosti ještě s nimi šlo o slevě vyjednávat.
Na závěr je třeba dodat, že se všemi zástupci dodavatelů, kteří na poptávku zareagovali, bylo jednání velmi příjemné a je znát, že taková zakázka je pro ně zajímavá.
Podobně jako každý stát vyhlašuje chráněná území pro jevy, které chce zachovat, vymyslela Evropská unie soustavu chráněných území pro jevy, které jsou ohrožené v evropském měřítku. Ta soustava dostala jméno Natura 2000 a na svém území ji budují všechny členské státy a také ty, které o přistoupení k EU uvažují.
V současné chvíli můžeme území Natury 2000 u nás rozdělit na dvě kategorie: evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO). Ptačí oblasti jsou zaměřené na ochranu ptačích druhů, takže jde často o hnízdiště či zimoviště tažných druhů. EVL chrání jednak vzácné druhy rostlin i osatních živočichů, kromě nich ale také cenná stanoviště (u nás to jsou třeba orchidejové louky, rašeliniště, suťové lesy a další. V době přípravy soustavy Natura 2000 se používaly i další kategorie území podle toho, v jaké fázi návrhu do tzv. národního nebo evropského seznamu se dané území nacházelo.
Ptačích oblastí je v ČR 41 a zaujímají více než 7.000 km2 (skoro 9 % rozlohy ČR). EVL je v ČR 1.113 a pokrývají celkem necelých 8.000 km2 (10 % rozlohy ČR). K nejmenším EVL patří typicky kostely, pod jejichž střechami se nacházejí větší kolonie netopýrů. Ano, i střecha kostela může být chráněným územím přírody. Vedle toho největší naturové lokality jsou opravdu rozsáhlé, takové EVL Beskydy chránící 18 typů stanovišť a 13 druhů zaujímá přes 1.200 km2. Z toho je tedy také zřejmé, že naturová území se v terénu často překrývají s národními kategoriemi chráněných území (Beskydy jsou zároveň EVL i CHKO, i když se jejich hranice mírně liší) a samozřejmě se mohou překrývat i navzájem. Takže třeba EVL Milovický les leží uvnitř CHKO a PO Pálava.
Zajištěním ochrany EVL a PO můžeme zabezpečit stav těch fenoménů, které jsou významné v evropském měřítku, aniž bychom na ně museli nasadit ochranu některou z národních kategorií chráněných území, která mají většinou přísnější ochranné podmínky. U některých druhů se může zdát, že je jejich ochrana u nás zbytečná, když jsou u nás dostatečně početné. Jenže když jsou vzácné a ohrožené v evropském měřítku, tak kdo jiný by je měl chránit, když ne ta země, kde se jim daří nejlépe? Příkladem takového druhu může být třeba přástevník kostivalový.
V terénu jsou naturová území označena podobně jako ta národní – zelenými, nejčastěji smaltovanými tabulkami. EVL tam mají jen nápis „evropsky významná lokalita“, zatímco ptačí oblasti jsou označené kategorií i názvem. Narozdíl od národních kategorií tyto tabulky nemusí povinně doprovázet státní znak (ani logo EU). Ale pokud se v daném místě překrývá hranice naturového území s některým zvláště chráněným územím národní kategorie, sejdou se všechny tabulky pod sebou na jednom hraničníku.
Stejně jako chráněná území našich národních kategorií jsou všechny EVL a PO evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody. Do něj se snadno dostanete přes Digitální registr ÚSOP. Ten je spravovaný Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, která provozuje i další podrobný zdroj informací o územích soustavy Natura 2000 u nás – Seznam lokalit.
Strážci přírody mají samozřejmě pravomoce i v naturových územích a koneckonců i mimo chráněná území. Vždyť i tam se vyskytují cenné stromy nbo chráněné druhy živočichů a rostlin.
Tak se těšíme, až se v některém naturovém území potkáme. Může to být třeba 21. května, kdy území Natura 2000 slaví svůj světový den. A nezapomeňte, že i v nich je namístě se chovat ohleduplně k přírodě i ostatním návštěvníkům.
Ne všechny děti mají tak dobrého učitele, aby je přírodověda ve škole bavila. A to přesto, že myšlenka na učení hrou je stará už staletí. Naštěstí můžeme děti i sebe celkem snadno dovzdělat ve volném čase a pobavit se u toho. Hned ceou řadu možností k takové vzdělávací zábavě nabízí ryze česká značka Betexa. Na českou přírodu jsou zaměřené i její výrobky. A co se přírody týká, ta je zobrazená tak realisticky, že hry jsou vlastně zároveň poznávacími a určovacími atlasy.
Pexetria jste si už možná všimli, prodává se často třeba v informačních střediskách národních parků. Jde o v Česku oblíbené pexeso, ovšem posunuté na vyšší úroveň. Jak už napovídá název, jedním z vylepšení je, že nesbíráte dvojice, ale trojice obrázků. A co je pro učení důležitější, obrázky ve trojici nejsou stejné, ale souvisejí spolu. Takže pokud se zaměříme na pexetria s tématikou přírody, nacházíme trojice například s celou rostlinou, detailem květu a pohledem na typické stanoviště u bylin nebo celý strom, list a plod u stromů. Řada Standard obsahuje vždy 12 trojic.
V řadě Pexetrio Plus pak najdeme 18 trojic třeba s ptáky (sedící, letící, hnízdo s vejci), savci (zvíře, stopa, potrava) nebo houbami (celé, rozkrojené a na typickém stanovišti). Některé krabičky jsou větší, protože obsahují ještě doplňkovou hru LotoTrio. V ní hledáme pro kartičky správné pojmenování a umístění na plakátu.
Pro koho je pexetrio málo, může si pořídit MULTI-TRIO. Zatím se nabízí ve variantě LES. Základem jsou hrací kartičky po trojicích stejně jako u pexetrií. Najdeme na nich živočichy, rostliny i houby, a to jak druhy vázané na vnitřek lesa, tak i na jeho okraje včetně břehů. Plakát, hrací kostka a loto karty umožňují přehršel různých her. V návodu je popaných celkem 38 herních variant. Díky téhle hře se hravě naučíte 72 druhů z českých luhů a hájů.
Pro nejmenší dítka, která se teprve učí stříhat, má Betexa krásné sešity Začínáme vystřihovat: Na louce, U vody, V lese a další. Postupně je možné zvyšovat obtížnost přes jednoduché vystřihovánky k různě složitým. V nabídce je i mnoho vystřihovánek jiných vydavatelů. U Betexy najdeme i netradiční vystřihovánky zaměřené právě na přírodu, jako třeba dvojici sýkor.
Vyberete-li si model, na jehož postavení nebudou obyčejné nůžky stačit, lehce si do košíku přihodíte vhodný skalpel nebo řezací podložku. Když stihnete model sestavit do konce června, můžete s ním vyhrát v naší soutěži Papírová ochrana přírody další ceny! A to třeba poukázky právě do e-shopu Betexa, protože ochotně přijali roli partnera soutěže. Tak s chutí do toho!
Mám rád staré stromy. Jako bych v jejich blízkosti cítil staleté množství životních zkušeností a nadhled nad oučasnou situací. Památný platan v zahradě Velkopřevorského paláce na pražské Malé Straně k takovým určitě patří, i když jsem přímo u něj zatím nebyl. Dostal jsem se k němu jinak – prostřednictvím knihy. Konkrétně Knihy o staré Praze od Jiřího Horáka, kde je tento platan hrdinou hned první kapitoly.
Kdo tu knihu nemáte po ruce, dovolte mi ocitovat jen pár vět týkajících se zmíněného platanu. „Pouze jediný platan znovu být vysazen nemusel, neboť předchozí hromadné kácení stromů a Kampě v roce 1420 jako zázrakem přežil. Nestál totiž až na vltavském břehu jako ostatní platany, takže nemohl krýt postup Zikmundových křižáků k řece. Rostl o něco dále, až v nevelké zahradě paláce velkopřevora maltézského řádu. Tento platanus orientalis je nejmohutnějším a nejstarším platanem v celé současné Praze a jejím nejbližším okolí. Dnes se pod tímto svědkem dávných časů konají od jara do podzimu hojně navštěvované koncerty vážné hudby…“
Je to krásně napsaný příběh. Také ve vás vzbuzuje úctu ke starému stromu? To je určitě dobře, protože staré stromy si úctu zaslouží. Kolik že by tomu stromu dneska bylo let? Asi 700? Úctyhodné…
A teď od báchorek k faktům. Starý platan, který dnes roste v zahradě Velkopřevorského paláce, je chráněný jako památný strom. Údaje o něm tak lze dohledat ve státním Ústředním seznamu ochrany přírody (drusop.nature.cz) pod kódem 104326. Bohumil Reš, dendrolog, který i tento platan mnohokrát zkoumal a měřil, mi k němu napsal následující: „V roce 1420 to v žádném případě nemohl být platan, který tam dnes roste, v roce 1420 nemohlo jít o Platanus x hispanica. Pokud tam nějaký platan mohl být, pak jedině Platanus orientalis , a ten současný opravdu Platanus orientalis není. Jde o Platanus x hispanica, což je s největší pravděpodobností ustálený hybrid platanu východního a platanu západního. Platan západní pochází ze Sev. Ameriky. Ke zkřížení obou druhů došlo údajně kolem roku 1700 v Kew Garden u Londýna. Ten náš pražský pochází nejspíš z doby barokní přestavby Velkopřevorského paláce kolem roku 1726-8.“
Co napsat závěrem? Ověřujte si fakta a nedůvěřujte slepě všemu, co je psáno nebo vyřčeno. Ale zároveň se tím nepřipravujte o svůj obdiv k přírodě a tomu, čím nás dokáže překvapit.
