Jak strážce Jirka zachránil bobra

Dneska pro vás máme zajímavý příběh, ve kterém Igráček Strážce Jirka zachrání bobra. Víc vám k příběhu nenapíšeme, protože příběh je tentokrát poprvé ztvárněn ve videu. Jeho autorem je Vojta Záhora, alias Zoky. Moc děkujeme za natočení a poskytnutí práv ke zveřejnění 🙂

Pokud vám uniká význam, pusťte si video ještě jednou. Jestli potíže přetrvávají, zkuste postupně následující nápovědy:

  1. Bobr
  2. Bobr staví hráze na potocích
  3. Strážce Jirka přišel zkontrolovat bobra
  4. Bouřka
  5. Liják
  6. Stoupá hladina potoka
  7. Voda se valí přes hráz
  8. Hráz se bortí
  9. Voda odnáší kusy hráze a strhla i bobra
  10. Strážce Jirka zachraňuje bobra z rozbouřeného potoka (pro rejpaly: bobra udeřil do hlavy jeden z valících se kamenů, tak není schopen se zachránit sám)

Noční služba

Strážce přírody Radovan Mezera. Archiv R. Mezery.Radek Studený zachránil výra a poslal nás na opačnou stranu republiky – do Moravského krasu. Pod vedením schopného koordinátora tam působí několik dobrovolných strážců. Jedním z nich je vtipálek a řidič šaliny Radovan Mezera. Radomír si tedy vybral Radovana… Chráněná krajinná oblast Moravský kras patří se svou rozlohou 92 km2 mezi nejmenší chráněné oblasti v naší republice. I přesto, že je tak malá, je zde mnoho problémů, které je potřeba řešit. Dobrovolní strážci jsou proto pro Správu CHKO nepostradatelní. Strážní služby probíhají hlavně během dne, ale občas je třeba zkontrolovat i „noční klid“. A právě o takové noční službě, i když dost neklidné, Radovan vypráví:

Pokračovat ve čtení „Noční služba“

Slavili jsme Světový den strážců v Moravském krasu

Koutek Malého strážce na oslavách Světového dne strážců na Skalním Mlýně 2017Světový den strážců připadá na 30. červenec. Kdyby se všichni rozhodli jej slavit v tento den nebo o nejbližším víkendu, museli bychom si vybírat, které z akcí se zúčastníme. Naštěstí si strážci z Moravského krasu vybrali úplně jiné datum, a tak jsme za nimi mohli dojet i s naším vybavením. Sešli jsme se už v sobotu večer, ale akce pro veřejnost začala až nedělním ránem (17. září).

Moravskokraští strážci naoslavách Světového dne strážců na Skalním Mlýně 2017Počasí nám moc nepřálo – s výjimkou asi hodiny dopoledne celou dobu pršelo. Přišlo proto asi méně návštěvníků, ale těm jsme mohli nabídnout prostor pod střechou před vchodem do Domu přírody Moravského krasu na Skalním Mlýně. Nachystánu jsme dohromady měli spoustu informací o české i světové stráži přírody, zajímavé ukázky přírodnin i nějaké soutěže.

Hádání činností strážců přírodyMy jsme zejména s dětmi probírali, jaké činnosti čeští strážci přírody dělají. Fotografie nebyly přímo z reálu, scénky byly naaranžovány s naším Igráčkem Strážcem Jirkou.  Někdy bylo snadné poznat, o jakou činnost jde, u některých fotek to byl oříšek i pro rodiče 🙂

Obchůdek Malého strážceSamozřejmě jsme s sebou vzali i věci z našeho e-shopu včetně čerstvé novinky – vystřihovánky auta šumavských strážců. Nabízeli jsme i pár věcí, které (zatím) v e-shopu nejsou. Moravskokraští strážci naoslavách Světového dne strážců na Skalním Mlýně 2017

Místní strážci o akci napsali hezký článek na svých stránkách, tak není potřeba, abychom to my komentovali víc. Děkujeme strážcům za pozvání a všem návštěvníkům za to, že přišli a oslavili náš svátek s námi!

Strážní služba se psem

Václav Nič a jeho pes Míša

Pavel Nedvěd, strážce z Národního parku Šumava, přehodil štafetový kolík ze Šumavy na sever do Českého Švýcarska. To co popisuje, bloudění nebo ztráta návštěvníka v terénu, se i tam stává velmi často, bohužel ne vždy s dobrým koncem. Nepřehledný a členitý terén skal, strží a roklí je pro neznalého návštěvníka velmi zrádný. Nejednou tam převáželi zbloudilé turisty pozdě v noci z míst, kde by je v žádném případě nečekali. Ani v těchto případech ale na to nebyli sami. Pes a jeho nastražené slechy a neomylný čumák místním strážcům v několika případech pomohli. A to byl právě důvod, proč se štafeta posunula k Václavovi Ničovi, nějaká příhoda se psem bude prý určitě zajímavá. Takže už dejme protor Vaškovu vyprávění.

Pokračovat ve čtení „Strážní služba se psem“

17. září budeme slavit v Moravském krasu

17. září budeme slavit v Moravském krasu

Ne vždy se svátek slaví přesně v den, na který připadá. A to je dobře, protože jedině tak můžeme oslavit Světový den strážců letos již podruhé! Zatímco na konci července jsme se s dalšími strážci za tímto účelem sešli na Panské skále u Kamenického Šenova, s jihomoravskými strážci budeme slavit 17. září. Oslavy budou probíhat na Skalním Mlýně v Domě přírody Moravského krasu a v jeho okolí. Budeme s sebou mít i nějaké novinky a samozřejmě zboží z e-shopu. Rádi se tam potkáme i s vámi!

Jirku navštívil americký kolega

Jirku navštívil americký kolega

Strážce Jirka má návštěvu! Setkal se se svým americkým kolegou. Ačkoli jsou oba strážci přírody, jejich práce se dost liší. Vše se odvíjí od toho, že američtí strážci spadají pod ministerstvo vnitra. Jsou tedy vlastně policisty v přírodě. Mohou nosit a používat služební zbraň. To vše se odráží i na jejich vzhledu. Součástí americké uniformy (kterou tam všichni dostávají automaticky) je široký klobouk. Uniformy jsou jednotné i barevně.

Český strážce, jak vidíme na příkladu našeho Jirky, má už svým vzhledem blíž k lidem. Tmavé brýle nosí jen výjimečně, pokrývka hlavy je volitelná. Uniforma má stanovené jen některé jednotící znaky, kterými jsou zejména odznak a nášivky na levém rukávu. Oblečení si totiž často pořizuje sám, zejména, pokud stráž vykonává jako dobrovolník ve svém volném čase.

Rozdíly ale strážcům nijak nebrání v tom, aby se spolu mohli dlouze bavit a zůstávat v kontaktu i přes oceán. Americký strážce může přijet na návštěvu i k vám, a to díky našemu e-shopu. V něm totiž nově najdete amerického strážce i s pytlákem. Vysílačka a puška jsou součástí balení. Tady půjde do tuhého…

Proč nás těší návrat vlka?

Naši kolegové z European Wilderness Society připravili moc pěkný poster, který stručně a srozumitelně vysvětluje, čím je návrat vlka přínosný. Když jsme to viděli, neodolali jsme a ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR zaslali autorům překlad textů do češtiny, abychom se mohli podělit i s těmi, kdo cizojazyčné texty nečtou. Podívejte se na plakát a jestli se i vám líbí, sdílejte ho nebo šiřte jinak.

Vlk - foto Ondřej VítekNěkteré informace, které plakát uvádí, je vhodné upřesnit s ohledem na současnou situaci v České republice.

V českých podmínkách není vazba mezi početností spárkaté zvěře a dostupností potravy pro bobry taková, jak to plakát uvádí. Větší dostupnost vrb pro bobry zapříčiněná lovem zvěře vlky byla zjištěna v Yellowstonském národním parku (leží v USA, je to mimo jiné nejstarší národní park na světě). Po znovuobjevení vlka tam došlo ke snížení počtu jelenů wapiti, kteří dříve vrby intenzivně okusovali. Snížený počet jelenů tak umožnil regeneraci vrb. Je ale třeba dodat, že vědci předpokládají i kladný vliv oteplení na šíření vrb v této oblasti.

V našich podmínkách se škody na vrbách prakticky nevyskytují. Zejména u srnčí zvěře biologům mnohem víc vadí prakticky úplná likvidace mladých jedlí, ale i dalších druhů stromů, které se v lesních porostech vyskytují přirozeně v menší míře. To znemožňuje přirozenou obnovu a druhovou pestrost našich lesních porostů.

Strážce Jirka sleduje vlky a bobryTaké nelze očekávat, že s výskytem vlků úplně přestanou vznikat bobří škody na polích. Na lokalitách, kde se vlci vyskytují, lze předpokládat, že se bobři při svých toulkách za potravou nebudou vzdalovat tak daleko od vody jako na lokalitách, kde tento predátor chybí. Nicméně, bude-li u řek a potoků kukuřice či jiná zemědělská plodina, bobři ji budou určitě potravně využívat a lze předpokládat její okus minimálně do vzdálenosti 20 metrů od břehové linie. Také budou bobři dál stavět hráze, které na některých lokalitách způsobují zatopení polí či luk.

Z publikovaných informací vyplývá, že vliv vlků na bobří populaci závisí na místních a sezónních podmínkách. Vlci se živí především spárkatou zvěří (u nás tedy hlavně jeleny, srnci a divočáky) a k navýšení predace bobrů často dochází až při nedostatku lovených kopytníků. Je ale nutné zmínit, že i v těchto otázkách je potřebný další výzkum, informace o vztahu bobrů a vlků nejsou stále dostatečné. To je dáno tím, že oba druhy byly v minulosti v Evropě prakticky vyhubeny a teprve v posledních letech se postupně vracejí a můžeme tak jejich chování sledovat.

Igráček Strážce Jirka instaluje infopanelyKomentář připravili: RNDr. Jitka Uhlíková a Mgr. Ondřej Vítek, Ph.D. – AOPK ČR.

A pokud si u nás objednáte stavebnici infopanelu k Igráčkovi, dostanete k němu plakát ve velikosti A4 vytištěný (míněno zdarma) 😉

Tatínek odjíždí na Slovensko

Tatínek odjíždí na Slovensko

Tatínek se chystá na Slovensko za svým kamarádem Markem. A protože si chtěl před odjezdem rodinu ještě užít, naplánoval rodinný výlet. Aby byly zážitky pro všechny členy rodiny co nejlepší, vzal si na pomoc strážce Jirku. Ten totiž nejen ví, kudy kam, aby to bavilo děti a zvládli to i dědeček s babičkou, ale hlavně umí pěkně povídat o přírodě, která je všude kolem. Vždyť bez něj by si spousty zajímavých věcí ani nevšimli! Tatínek s Jirkou naplánovali výlet na… No, zkuste to uhodnout. Je to hora, co má něco do činění s rytíři a tyčí se uprostřed naší nejmenší chráněné krajinné oblasti. Jestli to nestačí, pomoct může i fotka.

A proč vlastně odjíždí tatínek za Markem na Slovensko? Inu, Markova maminka poslala moc pěkné fotky do naší fotosoutěže, co probíhala v červnu. Vyhrála a jako odměnu si vybrala právě tatínka. Tedy Igráčka Tatínka. Tak proto tatínek pojede. Přejeme mu šťastnou cestu!

Borůvkové dobrodružství

Předchozí příspěvek z Křivoklátska popisuje práci strážce, která je jistě pro všechny hodně zajímavá. Zachraňovat zraněná zvířata je velmi potřebné. Mnoho z nich zahyne každý rok na silnicích i jinde, a proto je důležité pomoci všem zraněným, která mají šanci se do přírody vrátit.“ Tak navazuje Pavel Nedvěd, strážce přírody v Národním parku Šumava, na svého kolegu a štafetového předběžce Jana Danihelku. A pokračuje:

Pokračovat ve čtení „Borůvkové dobrodružství“